V belgické metropoli stále platí nejvyšší stupeň ohrožení před teroristickými útoky. Ve středu už se ale za velmi přísných opatření otevřely bruselské základní i střední školy a začalo jezdit metro. Život se pomalu vrací k normálu, přestože v ulicích stále hlídkují vojáci a policisté se samopaly.
Situace uprchlíků na balkánské trase se komplikuje. Makedonie již od minulého čtvrtka umožňuje průchod výhradně uprchlíkům z válečnými konflikty postižených oblastí, tedy ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Podobná opatření přijalo i Srbsko, Slovinsko a Chorvatsko. Balkánským zemím se tak sice podařilo snížit počty běženců vstupujících na jejich území, hraniční přechody se ale plní. Proti opatření protestují tisíce lidí ostatních národností, kteří zůstali na řecké straně makedonských hranic.
Při atentátech v Paříži zemřelo v pátek 13. listopadu 2015 130 lidí. K útokům se přihlásil Islámský stát. Provedli ho lidé, kteří žili v Evropě - ve Francii a Belgii.
Norka Lindis Hurum strávila poslední dva roky jako krizová koordinátorka zásahové jednotky mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF). Letos v létě byla několik týdnů na jedné ze dvou lodí MSF, které ve Středozemním moři zachraňují z přeplněných člunů uprchlíky. "Většina lidí, které jsem na lodi potkala, neměla o Evropě sebemenší představu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Atol Bikini museli opustit ve čtyřicátých letech kvůli americkým jaderným testům. Přestěhovali se na jiný ostrov Marshallových ostrovů, který ale nyní ohrožují následky klimatických změn. Stoupající hladina oceánu a rozsáhlé povodně je vyhánějí z domovů podruhé. Tentokrát ale chtějí přesídlit přímo do USA.
Extrémní horko a vlhko během následujících sta let způsobí, že v oblasti Perského zálivu nebudou během letního období podmínky vhodné k životu. Lidské tělo totiž nedokáže zvládat extrémní teploty při vysoké vlhkosti vzduchu. Pokud budou pokračovat současné trendy znečišťování ovzduší, které vede ke klimatickým změnám, promění se oblast Blízkého východu ve smrtící parní lázně. Jakýkoliv pobyt delší než pár hodin mimo klimatizované budovy by v takových podmínkách znamenal smrt.
Kometa Lovejoy vypouští do galaxie obrovské množství etylalkoholu, cukru a dalších organických látek. Během jedné vteřiny vyloučí tolik alkoholu, kolik se ho nachází v 500 lahvích vína. Je to vůbec poprvé, co vědci na kometě takové látky našli. Objev podporuje teorie, podle kterých organické molekuly obsažené v kometách přispěly ke vzniku života na Zemi.
Vědci objevili ve vzdáleném vesmíru bílého trpaslíka, který svou gravitací ničí planetku, která kolem něj obíhá. Dokázali tak, že mrtvé hvězdy mají sílu živit se okolními planetárními tělesy. Podle odhadů by na to naše sluneční soustava mohla doplatit asi tak za pět miliard let. To je doba, během které se naše Slunce dostane do pozdní fáze svého vývoje a promění se v bílého trpaslíka.
Do řešení uprchlické krize v Evropě se zapojila armáda. Dvě země EU - Maďarsko a nově též Slovinsko - se ji rozhodly nasadit k ostraze hranic. Vojáci se s běženci potkávají i v jiných státech. Mají však omezené pravomoce, většinou asistují policejním a jiným složkám. Tak jako při přírodních katastrofách.
S horšícím se počasím se komplikuje situace běženců na hraničních přechodech v Chorvatsku, Srbsku a Slovinsku. Po uzavření maďarských hranic s Chorvatskem přicházejí ze Srbska tisíce lidí, kteří - promočení a podchlazení - strádají na území nikoho. Humanitární pomoc poskytují především dobrovolníci, mnozí z Česka. Jednotlivé vlády podle nich ve svých snahách o vypořádání se s tak vysokým počtem běženců selhávají. Podívejte se, v jakých podmínkách se často celé rodiny s malými dětmi na své cestě ocitají.
Joaquín Guzmán - přezdívaný Prcek - je nejhledanější drogový dealer na světě. Poté, co uprchl z mexického vězení, na něj Spojené státy vypsaly odměnu ve výši pět milionů dolarů. S blížícím se svátkem mrtvých v Mexiku se na jeho legendě rozhodla po svém vydělat firma vyrábějící kostýmy. Po tisících prodává latexové masky s Guzmánovou podobou spolu s pruhovaným vězeňským oblekem.
S jednoduchou metodou umožňující odhalit vysoké riziko onemocnění rakovinou kůže nebo nádorem přišli britští vědci z King's College v Londýně. Z jejich výzkumu vyplývá, že lidé mající více než 100 mateřských znamének na těle mají pětkrát vyšší riziko onemocnět. Celkový počet znamének se přitom dá odhadnout pomocí jejich součtu na pravé paži.
Agresivní chování Ruska v kyberprostoru dělá starosti Spojeným státům a jejich spojencům v Severoatlantické alianci. Hackeři Kremlu podle všeho stojí i za útoky, k nimž se oficiálně hlásí islamističtí radikálové. Situace se horší od loňského vypuknutí konfliktu na Ukrajině. Moskva veškerá obvinění odmítá, nicméně kvality svých hackerů nepopírá.
Vědci ze Stanfordovy univerzity vynalezli umělou citlivou kůži, která pomocí speciálních senzorů dokáže zachytit dotek a přeměnit ho na digitální signál. Ten je pak možný přenést do nervového systému. Pokusy na mozkových buňkách myší dopadly úspěšně. Objev však znamená průlom v oblasti protetiky.
Významný objev na poli neurologie zaznamenal tým amerických vědců. Pomocí analýzy spojů v mozku lze údajně změřit lidskou inteligenci. Stačí k tomu pouhý snímek zkoumaného mozku. Je to možné díky tomu, že schéma mozkových spojů je u každého člověka naprosto jedinečné. Vědci proto porovnali naskenované mozky s výsledky jejich majitelů v nejrůznějších testech, aby dokázali, že inteligenci lze předpovědět.
Využíváním ústředního topení a umělého osvětlení lidé oslabují svůj imunitní systém. Lidské tělo, které se po tisíce let vyvíjelo tak, aby reagovalo na změny ročních období, žije v domnění permanentního léta. Může být proto více náchylné k onemocnění civilizačními chorobami.
Prasečí orgány mají podobnou velikost jako lidské. V jejich DNA se ale vyskytují nebezpečné retroviry, které by mohly infikovat lidský organismus. Nově vyvinutá technologie však umožňuje prasečí DNA těchto virů zbavit, a tak se hospodářská zvířata přiblížila k možnosti, že se jejich tkáně a orgány budou využívat pro transplantaci tisícům pacientů, kteří čekají na vhodného dárce orgánů.
Skleníkové plyny a klimatické změny ohrožují diverzitu mořských živočichů. Lidská činnost, jako je nadměrný rybolov a znečišťování vody, navíc oslabují schopnost jednotlivých druhů čelit těmto výzvám. Oteplování vody v důsledku absorpce přílišného množství oxidu uhličitého má negativní dopad na životaschopnost mořského světa. Ohrožení korálů, měkkýšů nebo malých ryb znamená méně potravy pro větší živočichy, a tím pádem i riziko pro fungování potravinového řetězce, na jehož konci stojí miliony lidí.
Zastrašování, demolice domů, nucené vysidlování lidí. Tak se v oblastech na severu Sýrie, osvobozených z područí Islámského státu, chovají kurdské milice YPG. Alespoň podle lidskoprávní organizace Amnesty International. YPG, jeden z hlavních spojenců mezinárodní koalice, se brání, že tak činí z důvodu zajištění bezpečí obyvatel.
Syrská lékařka utekla do Evropy před Islámským státem. Během své dlouhé a strastiplné cesty ztratila kontakt se svojí roční dcerkou, která zůstala v rukách převaděče. Ona sama byla nucena strávit dva týdny v uprchlickém zařízení, než svou dceru vypátrala zpět. Její příběh neskončil tragédií jen zázrakem.
