Takřka 40 tisíc hrubého měsíčně v Praze a 34 tisíc ve zbytku republiky by měli brát lidé, aby mohli žít důstojně, spočítali sociologové z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Jedna z autorek Lucie Trlifajová v rozhovoru upozorňuje, že na tyto peníze nedosáhne až čtyřicet procent lidí. V Česku jsou totiž standardem nízké mzdy, které leckdy neumožňují odjet ani na týden na tuzemskou dovolenou.
Za znásilnění či domácí násilí pošle soud viníka do vězení, ovšem pouze v každém pátém případě dostane oběť od pachatele odškodnění, jak vyplývá z analýzy organizace proFem. Oběti buď nevědí, že na něco takového mají nárok, nebo je soud odkáže do civilního řízení, kde mohou o peníze bojovat. To se však už poškozeným často nechce, navíc jim naopak hrozí, že budou platit náklady za soud pachateli.
Hotely a penziony se s příchodem Velikonoc začínají plnit turisty, v době humanitární krize způsobené ruskou invazí na Ukrajinu v nich ale nouzově bydlí uprchlíci před válkou. Brzy se budou muset vystěhovat. Kraje už chystají nouzové ubytování v tělocvičnách. Vláda ale tvrdí, že nebudou potřeba, a spoléhá na to, že uprchlíky lidé vezmou do svých volných bytů.
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová oznámila, že policisté začnou v Česku vyslýchat ukrajinské uprchlíky, kteří mohli být svědky válečných zločinů. Bývalá soudkyně Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že včasné zaznamenání svědeckých výpovědí může být klíčové pro to, aby byli případní váleční zločinci skutečně odsouzeni.
Webová stránka wa.1920.in umožňuje prostřednictvím aplikace WhatsApp napsat náhodně vybraným Rusům a zeptat se jich na události na Ukrajině. Redakce Aktuálně.cz to vyzkoušela. Oslovila zhruba sto lidí, odpovědělo jich dvacet. Nikdo z těch, co přece jen odepsali, neuznal, že Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. Rusům však za takové tvrzení může podle tamních zákonů hrozit až několikaleté vězení.
Po napadení Ukrajiny Ruskem posilují evropské státy svoji bezpečnost. Švédsko a Finsko jednají o vstupu do NATO, čeští výsadkáři odjeli minulý týden velet aliančnímu útvaru na Slovensko. Ministryně obrany Jana Černochová nyní oznámila, že by ráda dohodla, aby měli Američané na českém území vojenskou základnu. Premiér Petr Fiala se ve vyjádření pro Aktuálně.cz k nápadu staví velmi zdrženlivě.
Do Česka dorazilo z Ukrajiny už téměř 150 tisíc lidí v produktivním věku, část z nich nyní hledá práci. Ekonom Štěpán Mikula z Masarykovy univerzity však v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že by je stát neměl za každou cenu nutit ihned pracovat. Lepší je podle něj dát jim čas naučit se česky, aby pak mohli pokračovat v kvalifikované práci, které se věnovali před útěkem z vlasti.
Kolik je mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku veterinářů, IT specialistů nebo vyučených prodavaček, úřady nevědí, protože to dosud systematicky nesledovaly. Odborníci přitom upozorňují, že je tato znalost důležitá nejen pro nalezení práce Ukrajincům, ale i pro jejich integraci. Ministerstvo práce nyní slibuje, že vzdělání a pracovní kvalifikaci uprchlíků začne zjišťovat.
Učitel dějepisu na gymnáziu v jihočeské Soběslavi tvrdí, že ruský útok na Ukrajinu není agresí, ale snahou o "osvobození obětí genocidy". Za schvalování války nebo popírání zločinů přitom hrozí vězení. Náměstek hejtmana na učitele podal trestní oznámení, propustit ho však bez rozhodnutí soudu nemůže. Odborník na vzdělání a dezinformace Bohumil Kartous uvádí, že učitelů s podobnými názory je více.
Na zhruba 31 obyvatel v Česku již připadá jeden člověk z Ukrajiny, který utekl před ruskou agresí a už si u nás vyřídil vízum. Ministerstvo vnitra eviduje více než 340 tisíc uprchlíků, přičemž drtivou většinou jde o ženy a děti. Mužů v produktivním věku je mezi nimi zhruba 56 tisíc. Ačkoliv nejvíce uprchlíků, takřka čtvrtina, se hlásí v Praze, na počet obyvatel je v čele statistik Plzeň.
Uprchlická vlna z Ukrajiny dává českým podnikům šanci obsadit pracovní místa, kde lidé chybí. Dosud byli Ukrajinci především levnou pracovní silou, průměrně brali 28 tisíc korun, republikový průměr byl přitom více než 37 tisíc. Teď se ale o práci ucházejí i ti, kdo mají vyšší vzdělání či kvalifikaci. Podle expertů by jim měl stát zjednodušit uznávání diplomů a vytvořit místa ve školách pro děti.
Český stát a společnost dělá pro podporu Ukrajiny všechno možné, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Podle něj se vztah Čechů k jeho zemi po válce proměnil k lepšímu, Ukrajinci si totiž vydobyli respekt mimo jiné tím, že v boji s Ruskem umírají s evropskou vlajkou v ruce. A i pro Ukrajince se Česko stává jednou z nejpřátelštějších zemí světa.
Ministerstvo práce a sociálních věcí od pondělí spouští zkušební provoz nové aplikace, přes kterou mohou Ukrajinci požádat o humanitární dávku ve výši pět tisíc korun. Na konci týdne by uprchlíci, kteří mají pas a český bankovní účet, mohli peníze dostat bez jakékoliv návštěvy úřadu. V uplynulých dnech se na úřadech práce kvůli množství příchozích tvořily až několikahodinové fronty.
Volyňští Češi se do vlasti svých předků vraceli ve dvou vlnách - poprvé po druhé světové válce, podruhé po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Desítky jich do Česka dorazily z Ukrajiny i nyní po ruské invazi. Pavel Dymeš, který má na ministerstvu vnitra na starost přesídlování, ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že čeští krajané nepochází pouze z Volyně, ale i jiných částí Ukrajiny.
Od konce druhé světové války Evropa nezažila tak rozsáhlý útok jedné země na druhou, jako je nynější ruská invaze na Ukrajinu. Oslovení historici se však neshodnou, jestli tím začíná nová etapa dějin. Jednohlasně však vysvětlují, že obvinění Ukrajiny z toho, že je nacistická, je vykonstruované.
Do Česka podle ministra vnitra Víta Rakušana dorazilo už minimálně 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Země jich je podle něj schopná ubytovat až čtvrt milionu. Poté již budou muset vznikat například provizorní velkokapacitní uprchlické tábory, podobné například tomu, který Německo před lety vybudovalo na bývalém letišti Tempelhof v Berlíně.
Vše nasvědčuje tomu, že Rusko na Ukrajině porušilo mezinárodní právo, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz právník Milan Lipovský z Univerzity Karlovy. Ačkoliv za některé kroky je přímo odpovědný i ruský prezident Vladimir Putin, podle právníka ho bude - minimálně dokud bude hlavou státu - jen velmi složité dostat před soud. Trestně odpovědní by však mohli být například ruští vojáci.
O vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou, jak vyžaduje tamní prezident Volodymyr Zelenskyj, Severoatlantická aliance neuvažuje, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Domnívá se, že by to znamenalo přímý střet aliance s Ruskem, což je podle něj něco, co si přeje ruský prezident Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že nařídil uvést do vysoké pohotovosti jaderné síly. Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla to znamená, že velkou část jaderného arzenálu bude moct Rusko použít během několika minut. "Politicky jde především o vyvolání atmosféry strachu a nátlaku na Ukrajinu a Západ, aby nepřijímaly žádná opatření," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval lidi z celého světa, aby vstoupili do ukrajinské armády a pomohli jeho zemi bojovat proti ruským vojákům. Aby takový krok mohli učinit Češi, musí získat souhlas prezidenta Miloše Zemana. Bez něj za vstup do cizí armády hrozí až pětileté vězení. V Senátu se však chystá změna zákona, která by boj v ukrajinské armádě umožňovala i bez žádosti.
