Víkendovou demonstraci, na které 70 tisíc lidí kritizovalo vládu, svolal Ladislav Vrabel. Na pořádání akce vybírá od lidí peníze, ty chodí na soukromý účet jeho ženy. Sám Vrabel tvrdí, že se živí podnikáním, podle insolvenčního správce ale nemá žádné příjmy. Dluží tři miliony korun, a pokud by mu chodila oficiální výplata, až na pár tisíc by padla na splátky dluhů.
Zajít na zvláštní pobočku úřadu práce v pražských Holešovicích představovalo pro ukrajinské uprchlíky žádající o humanitární dávku nutnost vyhradit si až několik hodin času. Tisíce Ukrajinců zde odbavovalo jen několik málo úředníků. Dlouhé fronty hlídala bezpečnostní agentura, na jejíž chování si stěžovaly neziskové organizace i sami Ukrajinci. Úřad práce nyní zareagoval a fronty zmizely.
Starosta Poděbrad Jaroslav Červinka se podle policie dopustil trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, když na jednání zastupitelstva pronesl, že by bylo Romy "lepší zastřelit". Státní zástupce jeho trestní stíhání podmíněně zastavil, protože se starosta ke skutku doznal a poslal obětem trestných činů dar ve výši 30 tisíc korun.
Přes čtyři stovky hasičů stále bojují s nebývale rozsáhlým lesním požárem, který již od neděle sužuje Národní park České Švýcarsko. Ačkoliv každému z nich jde o to, živel, jenž nemá v novodobé české historii obdoby, konečně porazit, úkoly mají různé. Reportér Aktuálně.cz prošel nejohroženější částí parku a s několika hasiči hovořil.
Kilometry natažených hadic na silnici a praskání dřeva. Reportér Aktuálně.cz natočil krajinu Národního parku České Švýcarsko, kterou strávil mohutný lesní požár. Ten se stále nedaří uhasit.
Více než čtyři stovky hasičů bojují v Národním parku České Švýcarsko s patrně největším požárem v novodobé historii země. Nejintenzivnější oheň je i v blízkosti skalní Pravčické brány, oblíbeného turistického cíle. Reportéři Aktuálně.cz se vydali za policejní zátarasy přímo k hasičům, kteří v apokalyptické atmosféře bojují s požárem.
Výroky o Romech poděbradského starosty Jaroslava Červinky, kvůli kterým skončil v hnutí STAN, prověřuje policie. Přišlo na něj několik trestních oznámení. Jakého trestného činu se starosta případně mohl dopustit, policie zatím nestanovila.
Třetina ukrajinských rodin, které kvůli válce utekly do Česka, již plánuje návrat do své země. Naopak 43 procent určitě nebo spíše počítá s tím, že zde zůstane, ukazuje průzkum PAQ Research. Většina z rodin přiznává, že jejich děti neumí česky vůbec nebo jen základní fráze. Dvě třetiny dětí se zatím vůbec nezačlenily do českých kolektivů, takřka polovina zatím nemá české kamarády.
V Česku je stále několik skupin obyvatel, jejichž lidská práva nejsou zcela ochráněna, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Klára Šimáčková Laurenčíková, která je od května vládní zmocněnkyní pro lidská práva. Podle ní chybí například výslovný zákaz fyzických trestů dětí anebo dostupná péče pro seniory, která výrazně omezuje možnost prožití kvalitního a důstojného stáří.
Pomoc se záchranou vymírajících goril v bývalém Belgickém Kongu se nečekaně odkládá. Pražská zoo, která se chystala přispět k jejich ochraně přímo na místě, čeká na prošetření násilností páchaných strážci národního parku na místním obyvatelstvu. Zabíjení a znásilňování v parku Kahuzi-Biega odhalil tým zahraničních reportérů.
Na podzim může zdražování, válka na Ukrajině nebo případný návrat epidemie koronaviru radikalizovat část společnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na politický extremismus Jan Charvát. Tvrdí, že je v Česku až 20 procent lidí, kteří nejsou spokojení s tím, kam se země po roce 1989 vydala. Místo abychom jim naslouchali, je však odsuzujeme a označujeme za komunisty, říká Charvát.
V letech 1999 až 2004 vedl Richard Dearlove britskou rozvědku MI6. Čtyřicet let předtím jako agent "zaměstnaný" na ambasádě řídil v Československu dvojitého agenta Miloslava Kroču, na což se přišlo jenom náhodou až po Kročově smrti, když jeho žena přinesla k němu do práce dokumenty, které po něm zbyly. Dearlove si nyní přijel do Česka pro složku, kterou na něj komunistická tajná policie vedla.
Od září začne pro ukrajinské děti v Česku platit povinná školní docházka. Zda je zvládnou školy pojmout, zatím není jasné. Problém je hlavně ve velkých městech. Je proto nutné přesunout uprchlíky do regionů, kde jsou ve školách volná místa, řekli hosté debaty Chytrého Česka, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.
Ve středu začaly na základních školách zápisy ukrajinských dětí do prvních tříd. Od září začne i pro ně platit povinná školní docházka. Školy ve velkých městech, jako je Praha nebo Brno, je však nezvládnou pojmout. Odborníci proto hovoří o nutnosti přerozdělit uprchlíky do všech krajů. Ministerstvo školství chce také školy nechat nadále zřizovat zvláštní třídy pro ukrajinské děti.
Anglicky psaný server Prague Morning ve čtvrtek na sociálních sítích zveřejnil fotografii dvou pražských obchodů, které měly mít ve výloze nápis "Ukrajincům vstup zakázán". Majitelé obou obchodů však Aktuálně.cz řekli, že jde o fotomontáž a nic takového nevylepili. Mezitím se fotka šíří po sociálních sítích a lidé obchodům píší kritické zprávy. Web fotku po pár hodinách smazal, později se omluvil.
Od příštího školního roku budou muset na české základní školy povinně chodit také děti ukrajinských uprchlíků. Pro školství to může představovat stejný nápor, jako kdyby najednou nastoupilo dvakrát více prvňáků, než bylo dosud obvyklé. Školy v některých regionech jsou však už nyní plné. Jedním z možných řešení je svoz dětí do jiných oblastí.
Česko je další evropskou zemí, kde se objevily opičí neštovice. První pacient leží v Ústřední vojenské nemocnici. Virolog Libor Grubhoffer v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že ačkoliv jsou opičí neštovice podobné těm pravým, na něž před jejich vymýcením umíral skoro každý třetí nakažený, tento typ neštovic tak nebezpečný není. Naopak je u lidí provází mírný průběh.
Česko bylo jednou z prvních zemí, které na Ukrajinu poslaly těžkou techniku. Už předtím ale napadené zemi zasílalo protitankové či protiletecké zbraně. Podle náměstka ministra obrany Tomáše Kopečného se Česko stalo v tomto ohledu společně s Polskem vzorem, který pak následovaly třeba Spojené státy a další země. Podívejte se v přehledu Aktuálně.cz, jaké zbraně z Česka na Ukrajině jsou.
Praha už další ukrajinské uprchlíky přijmout nemůže, hlásí opakovaně primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Mapa Člověka v tísni a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ukazuje, že i další města jsou na hraně svých kapacit. Odborníci proto vládu vyzývají, ať začne uprchlíky přemísťovat tam, kde je ještě volno. Ministerstvo vnitra slibuje, že k tomu bude Ukrajince motivovat.
Celkem 157 států zvedlo ruku pro to, aby Česko v Radě OSN pro lidská práva nahradilo Rusko, které mezinárodní společenství vyloučilo kvůli vraždění civilistů na Ukrajině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že za zvolení lobboval u jiných států. Ne však u všech. "Jsou určité země, kde nemá smysl čekat, že by mohly Česko podpořit," říká.
