Během nacistické okupace ztratila obec Sedliště na Frýdecku osm mužů. Je paradoxní, že čtyři z nich zahynuli až v momentech, kdy vesnici osvobozovala sovětská armáda. Před osmdesáti lety - ve středu 2. května 1945 - nacisté v místní restauraci bezdůvodně zastřelili místního oblíbeného řídícího učitele Karla Janoška. Jen proto, že jim tlumočil vzkaz, aby zavčasu opustili okupované Sedliště.
Praha byla ještě zcela tichá a prázdná, když ve středu v půl šesté ráno do jejího centra dorazila vojenská tatrovka s těžkým a vzácným nákladem. Historici přivezli do metropole německý stíhač tanků Hetzer. Ten před osmdesáti roky ukořistili Češi a stal se jednou z jejich hlavních zbraní - a později i symbolem - Pražského povstání.
Třicet povstalců padlo přímo v ulicích, dalších jedenadvacet nacisté odvezli na střelnici a tam popravili. Přerovské povstání z 1. května 1945 sice ještě jednotky wehrmachtu potlačily, ale zdejší odpor zahájil sérii regionálních nepokojů, které později vyvrcholily revolucí v Praze. Jaké události v následujících dnech připomenou Pražské povstání, najdete v přehledné grafice uvnitř článku.
Osmdesáté výročí Pražského povstání a konce druhé světové války se v tomto týdnu připomíná hned na několika místech a mnoha akcemi. Redakce deníku Aktuálně.cz sestavila pro své čtenáře interaktivní mapu, kde je přehled vybraných událostí.
Byť se loni rozpočet obrany několikrát zvyšoval a ještě v prosinci vláda Janě Černochové (ODS) přilila 2,9 miliardy korun, útrata resortu činila "jen" 1,99 procenta HDP, požadovanou hranici tak nepřekročila. Číslo ministerští úředníci potvrdili v úterý poslancům. A jen díky tomu, že do českých obranných výdajů se nově započítávají i další úřady, mohla Praha do NATO reportovat o něco vyšší výdaje.
Silné deště uplynulých dnů jí přidělávaly další starosti. Díky teplému počasí se totiž rozlité tuny rakovinotvorného benzenu z půdy a vody vypařovaly a mizely, ale kvůli ochlazení se to mohlo změnit. "Doufám, že se během jednoho dne nezničí všechno, co se dosud udělalo," tíží Júlii Vozákovou, starostku Hustopečí nad Bečvou. Obce, kterou letos 28. února zasáhla ekologická katastrofa.
Aš a Cheb. Dvě města s atmosférou silného sudetoněmeckého fanatismu, jak dnes připomínají historikové, právě před 80 lety zpomalila postup amerických osvoboditelů západními Čechami. Hrdinství desítky padlých západních vojáků teď připomíná konvoj historické techniky nazvaný Final Strike, který oblastí právě projíždí a kopíruje cestu Pattonovy armády.
Pavel Rogl a jeho konvoj americké vojenské techniky z druhé světové války se připravuje na seřadišti na cestu do Aše na oslavy osvobození města americkou armádou a na následnou jízdu s názvem Final Strike.
Poslední dny Praze opět ukázaly, jak složitou diplomatickou disciplínou je obchodní vyjednávání se Stockholmem. Byť je Česko velmi důležitým zákazníkem švédského obranného průmyslu - opačným směrem tahle rovnice tak dobře nefunguje. Dlouhé vyjednávání o osmiletém prodloužení pronájmu gripenů ministerské úředníky vyškolilo. A není to zdaleka poprvé.
Nejdřív nepříjemná situace při jednání vlády, kde Jana Černochová překvapila bleskovým a neprodiskutovaným návrhem na plošné zvyšování platů v armádě, teď schůze v Senátu. Tam si vedení obrany a armády vyslechlo nespokojenost některých zákonodárců. "Nejde o to utratit dvě procenta hrubého domácího produktu na obranné výdaje. Ale jde o to zabezpečit obranyschopnost státu," řekl třeba Pavel Fischer.
Jedním z devatenácti vytesaných do mohutného památníku na kraji vesnice je i Oldřich Ohera. Konec války jej zastihl jako sedmatřicetiletého otce tří dětí. Pozdě večer 18. dubna 1945 držel s jedním ze sousedů noční hlídku, když do Zákřova vtrhli gestapáci s ruskými kozáky. Oldřicha postřelili a po několika dnech s dalšími osmnácti muži zavraždili. Jeho dcera je dnes v malé obci poslední pamětnicí.
Zatímco ve Slezsku gradovala krvavá Ostravsko-opavská operace, při níž si Rudá armáda pomalu otevírala cestu k osvobození Moravy a Čech, na opačné straně hranic, u Aše, hranice poprvé překročili američtí vojáci. Bylo krátce před desátou dopoledne, když se 18. dubna 1945 na "čáře" objevili první příslušníci průzkumné čety US Army.
Před rokem premiér Petr Fiala stopl společné česko-slovenské vládní konzultace, a to kvůli krokům kabinetu Roberta Fica ve vztahu k Rusku. Přesto některé resorty úzký kontakt s Bratislavou dál udržují. "Rekordmanem" je obrana. Od začátku března se Jana Černochová potkala se svým protějškem Robertem Kaliňákem oficiálně už třikrát. Její úřad tvrdí, že je prostě víc příležitostí ke spolupráci.
Stroje se tu vypínají pouze během přestávek na jídlo. Jinak jede munička Sellier & Bellot stále ve třísměnném provozu. Zájem o munici vyrobenou ve středočeské Vlašimi je totiž tak velký, že její kompletní letošní vojenská produkce je vyprodaná už teď. Ani 200 let od svého založení si munička nemůže stěžovat na nedostatek práce. Možná leda tak na nedostatek střelného prachu na trhu.
Strategicky jde o jednu z nejdůležitějších společností, které ve svém majetku drží stát. A kvůli ruské agresi na Ukrajině je význam pardubické Explosie větší než kdy dřív. O to překvapivější je personální otřes, kterým nyní více než sto let existující výrobce trhavin a střelivin prochází. Jak zjistilo Aktuálně.cz, v podniku skončili tři členové představenstva včetně předsedy Radomíra Krejči.
Minulá středa 9. dubna byla pro Janu Černochovou dost divokým dnem. Hned ráno společná tiskovka s generálem Karlem Řehkou, na níž uklidňovali vojsko, že na lepší peníze si nepřijdou jen nováčci. Vojákům slíbili minimálně o 8 tisíc korun vyšší mzdy. Pak vyhrocená schůze vlády. A nakonec sepsání třístránkového dopisu, který se dostal ke každému příslušníkovi armády. Aktuálně.cz jej má k dispozici.
Ve státním opravárenském podniku VOP CZ se rozjíždí největší zakázka jeho moderní historie - montáž pásových obrněnců CV90. Těch má česká armáda za 60 miliard korun získat celkem 246. Ovšem vojenské opravny by si rády sáhly i na desítky miliard za servis nových bojových vozidel a tanků české armády, které by jim zajistily živobytí na několik budoucích dekád.
Tu zásilku ze Spojených států si v Armádním muzeu Žižkov nesmírně hýčkají. Je to už pár dnů, co se po osmdesáti letech do Česka vrátila americká vlajka, kterou v prvních květnových nocích roku 1945 ušilo několik žen v Ostroměři na Královéhradecku a předalo ji americkým vojákům. Ti se ve městě neplánovaně zastavili kvůli defektu jejich džípu. Příběh teď exkluzivně popisuje deník Aktuálně.cz.
Není to tak dávno, co kolem dlouhé stěny z červených cihel projížděly ulicí Zámeckou traktory, létaly vlaštovky a hlavně večer se zpoza otevřených bílých oken ozývalo řehtání koní a údery kopyt do podlahy. To vše je už více než dva roky jen vzpomínka. Hřebčín v Napajedlech majitelé zavřeli, a byť se řada místních i politiků snaží o obnovení světoznámé tradice, vlastníci mají jiné plány.
Jak už deník Aktuálně.cz v minulých týdnech a měsících několikrát upozornil, v areálu zkrachovalé hutě Liberty Ostrava bují velké ekologické riziko. Kolem narychlo odstavené koksovny vzdálené jen desítky metrů od řeky Lučiny se nebezpečně rychle hromadí toxické vody. Insolvenční správce nyní rozeslal varování - v huti prý není dostatek peněz na zabránění případným ekologickým škodám.
