Reklama
Reklama

Ondřej Stratilík

Redaktor a reportér | Obrana, zbrojní průmysl
508 článků

Ondřej Stratilík je reportérem serveru Aktuálně.cz, kde se specializuje na témata obrany, zbrojního průmyslu a bezpečnostní politiky.

Je zároveň externím dopisovatelem globálního magazínu Janes Defence Weekly pro region střední Evropy.

Vedle bezpečnostní agendy se dlouhodobě věnuje také problematice životního prostředí a průmyslových regionů, zejména rodného Slezska a Mostecka. Ve své práci propojuje regionální kontext s celostátním přesahem. Zajímá se také o (mini)pivovarnictví.

Zkušenosti

V novinařině působí přes 20 let. Prošel redakcemi MF Dnes a iDnes.cz, šest let pracoval v Lidových novinách a v letech 2016–2020 působil v týdeníku Euro.

Následně byl členem investigativního týmu Reportéři ČT, kde se věnoval zejména armádní problematice, a působil jako editor pořadu Newsroom ČT24.

Během své kariéry pokrýval klíčové bezpečnostní události, kontroverze modernizace české armády, nákupy vojenské techniky a debaty o zvyšování obranných výdajů. V minulosti přispíval také do magazínů E15 a Finmag.

"Rád pracuji přímo v terénu, kde novinář nevidí jen obrysy problému, ale dotkne se konkrétních lidských osudů, lehce přehlédnutelných situací či libovůle mocných," popisuje, proč často vyráží na reportáže.

Vzdělání

S novinařinou začal již na střední škole, kdy spoluzaložil web OstravaBlog věnovaný dění v Ostravě a okolí.

Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, k tomu si později dodělal další maturitu na Podskalské, známé pražské pivovarské střední škole.

Ondřej Stratilík

Moje články

ČR-stavby-komunikace-Český Brod-FASTPIX
ČR-stavby-komunikace-Český Brod-FASTPIX
ČR-stavby-komunikace-Český Brod-FASTPIX

Poslední fotka s unikátními vysílači. Život se zastavil, vidět to chtěl každý

Zatímco u nohou běhali hraboši a další malí hlodavci, nad hlavami jim létaly drony, ultralehká letadla, vrtulník a jeden paraglidista. Tisícovky lidí, kteří ve čtvrtek dopoledne zaplnili strniště v okolí středočeských Liblic, však nic z toho nezajímalo. Upřeně s mobily a foťáky v rukou hleděli směrem ke dvěma červenobílým stožárům. Až krátce po jedenácté dopoledne dominanta zmizela.

Andrej Babiš summit EU Brusel
Andrej Babiš summit EU Brusel
Andrej Babiš summit EU Brusel

Babišův problém s Agrofertem má dohru v Bruselu. Známe obsah citlivého dopisu

Už před měsícem dorazil do české centrály protikorupční organizace Transparency International dopis s označením „citlivé“. Jak teď vyšlo najevo, Evropská komise a její generální ředitelství pro zemědělství se v materiálu vyjadřují k situaci Andreje Babiše. A český premiér, respektive celá republika, ze zásadního dokumentu nevychází vůbec dobře. Potvrzuje Babišův střet zájmů, on sám nesouhlasí.

„Jakkoliv jsem si vědom toho, že to asi dnešním uším zní hrozně, ale v zásadě ty hroby, které byly dobře udělány, tak nebyly exhumovány,“ přibližuje Michal Pehr postoloprtskou realitu před nástupem komunismu.
„Jakkoliv jsem si vědom toho, že to asi dnešním uším zní hrozně, ale v zásadě ty hroby, které byly dobře udělány, tak nebyly exhumovány,“ přibližuje Michal Pehr postoloprtskou realitu před nástupem komunismu.
„Jakkoliv jsem si vědom toho, že to asi dnešním uším zní hrozně, ale v zásadě ty hroby, které byly dobře udělány, tak nebyly exhumovány,“ přibližuje Michal Pehr postoloprtskou realitu před nástupem komunismu.

Kolik Němců tu Češi povraždili? Masové hroby nedaleko Loun nebyly nikdy otevřeny

Byť od konce druhé války uteklo 81 let, v Postoloprtech na Lounsku se nyní krvavé dědictví z května a června 1945 opět připomnělo. Při stavbě developerského projektu totiž stroje narazily na končetinu, která nejspíše patří jedné z tisícovek německých obětí Čechy řízené genocidy. „Bylo předvídatelné, že k podobnému nálezu tam prostě dojde,“ říká Michal Pehr z Ústavu pro studium totalitních režimů.

„Jakkoliv jsem si vědom toho, že to asi dnešním uším zní hrozně, ale v zásadě ty hroby, které byly dobře udělány, tak nebyly exhumovány,“ přibližuje Michal Pehr postoloprtskou realitu před nástupem komunismu.
„Jakkoliv jsem si vědom toho, že to asi dnešním uším zní hrozně, ale v zásadě ty hroby, které byly dobře udělány, tak nebyly exhumovány,“ přibližuje Michal Pehr postoloprtskou realitu před nástupem komunismu.
„Jakkoliv jsem si vědom toho, že to asi dnešním uším zní hrozně, ale v zásadě ty hroby, které byly dobře udělány, tak nebyly exhumovány,“ přibližuje Michal Pehr postoloprtskou realitu před nástupem komunismu.

Kolik Němců tu Češi povraždili? Masové hroby u Loun nebyly nikdy otevřeny

Byť od konce druhé války uteklo 81 let, v Postoloprtech na Lounsku se nyní krvavé dědictví z května a června 1945 opět připomnělo. Při stavbě developerského projektu totiž stroje narazily na končetinu, která nejspíše patří jedné z tisícovek německých obětí Čechy řízené genocidy. „Bylo předvídatelné, že k podobnému nálezu tam prostě dojde,“ říká Michal Pehr z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Reklama
Jaromír Zůna, ministr obrany
Jaromír Zůna, ministr obrany
Jaromír Zůna, ministr obrany

„Dáváte málo na obranu? Nebudou se s vámi bavit.“ Zůnu v USA přijme jen náměstek

Delegace českého ministerstva obrany v čele s Jaromírem Zůnou vyráží na první návštěvu Spojených států, nejdůležitějšího spojence a hlavní sílu NATO. A i když je kromě jiného v plánu i návštěva Pentagonu, Zůna zůstane „v předsíni“. Jeho protějšek Pete Hegseth se s ním totiž nesejde. Český ministr obrany a vicepremiér se musí – v rozporu s protokolem – spokojit jen s náměstkem pro politiku.

Město Postoloprty, kde před 80 lety Češi spáchali obří masakr na Němcích. (18. 6. 2025)
Město Postoloprty, kde před 80 lety Češi spáchali obří masakr na Němcích. (18. 6. 2025)
Město Postoloprty, kde před 80 lety Češi spáchali obří masakr na Němcích. (18. 6. 2025)

„Noha patří oběti masakru.“ Týden od hrůzného nálezu se situace v Postoloprtech hnula

Desítky let staré kosterní pozůstatky, které 1. října odkryla stavební technika v Postoloprtech, nejspíš patří jedné z dosud neidentifikovaných obětí tamějšího poválečného masakru. Krajské státní zastupitelství proto nyní hledá způsob, jak lokalitu v místě developerské výstavby prozkoumat a zjistit, zda se pod parcelami nachází masový hrob. Výstavba rodinného bydlení v okolí mezitím pokračuje.

Starostka Kozolup u Plzně a poslankyně Michaela Řehková
Starostka Kozolup u Plzně a poslankyně Michaela Řehková
Starostka Kozolup u Plzně a poslankyně Michaela Řehková

Tichá domácnost? Generál slaví úspěch, jeho žena po 16 letech končí jako starostka

Jeden z nejzajímavějších příběhů píšou letošní volby v Plzni. Zatímco v centrálním městském obvodu tam v téměř „bratrovražedném“ senátním souboji Starostové s Karlem Řehkou v prvním kole vyřadili známého kandidáta občanských demokratů, obec Kozolupy čeká po 16 letech změna v čele radnice. Michaela Řehková se z pátého místa už neprobojovala ani do zastupitelstva.

Karel Řehka může slavit. Přestože ještě do 31. srpna sloužil v armádě, teď uspěl v prvním kole senátních voleb a příští víkend zabojuje o křeslo.
Karel Řehka může slavit. Přestože ještě do 31. srpna sloužil v armádě, teď uspěl v prvním kole senátních voleb a příští víkend zabojuje o křeslo.
Karel Řehka může slavit. Přestože ještě do 31. srpna sloužil v armádě, teď uspěl v prvním kole senátních voleb a příští víkend zabojuje o křeslo.

Sázka na generála se vyplatila. Po dvanácti letech bude mít Plzeň v Senátu nové jméno

S tím, jak se sčítaly další a další okrsky, nálada v jednom z vyhlášených plzeňských hostinců, kde se sešli podporovatelé Lumíra Aschenbrennera, chladla. Bylo totiž čím dál tím jasnější, že do třetice už výrazná tvář západočeské politiky a tamější ODS v boji o Senát neuspěje. Aschenbrenner bere až třetí místo, když jej porazil bývalý náčelník generálního štábu i náměstkyně primátora.

Reklama
Pískovcový pomník v Dubí odhalili v roce 1933, po válce byl ale stržen a zakopán pod zem. Teď by mohl být obnoven.
Pískovcový pomník v Dubí odhalili v roce 1933, po válce byl ale stržen a zakopán pod zem. Teď by mohl být obnoven.
Pískovcový pomník v Dubí odhalili v roce 1933, po válce byl ale stržen a zakopán pod zem. Teď by mohl být obnoven.

Volební tance na jménech padlých. Bývalý starosta Dubí vytáhl v kampani zakopaný pomník

Může obnova mnoho desetiletí zakopaného památníku ovlivnit volby? Přesně takový experiment se už několik týdnů odehrává v krušnohorském Dubí. Soupeři současného vedení města totiž bojují proti tomu, aby pomník, který ze svého místa zmizel během poválečného odsunu původních německých obyvatel, prošel renovací. Na Dubí se proto zaměřil další díl ze série regionálních textů deníku Aktuálně.cz.

Osoblažská úzkokolejka. To je synonymum pro zdejší těžko dostupný okraj Moravskoslezského kraje sousedícím s Polskem.
Osoblažská úzkokolejka. To je synonymum pro zdejší těžko dostupný okraj Moravskoslezského kraje sousedícím s Polskem.
Osoblažská úzkokolejka. To je synonymum pro zdejší těžko dostupný okraj Moravskoslezského kraje sousedícím s Polskem.

Nejlepší by bylo, kdyby z mapy města zmizely. Reportáž z místa, kde končí Česko

Byla to první česká obec osvobozená Rudou armádou. Během pětidenní operace v březnu 1945 boje zničily na 90 procent Osoblahy, příchozí sovětští vojáci pak řadu místních žen a dívek znásilnili. Je znát, že malá obec v bývalých Sudetech proslavená úzkokolejkou za válečné hrůzy platí dodnes. V rámci předvolební série tentokrát deník Aktuálně.cz vyrazil do jednoho z nejodstrčenějších koutů Česka.

Zájemců o moderní obecní – a dosud neexistující – bydlení na Modravě je prý mnoho. Radnice prý bude vybírat prioritně ty, kdo v šumavské vesnici dlouhodobě žijí nebo pracují.
Zájemců o moderní obecní – a dosud neexistující – bydlení na Modravě je prý mnoho. Radnice prý bude vybírat prioritně ty, kdo v šumavské vesnici dlouhodobě žijí nebo pracují.
Zájemců o moderní obecní – a dosud neexistující – bydlení na Modravě je prý mnoho. Radnice prý bude vybírat prioritně ty, kdo v šumavské vesnici dlouhodobě žijí nebo pracují.

„Každý cizí, kdo tu staví, chce vydělat.“ Dřív nejbohatší obec hledá nové obyvatele

Z celkových sta obyvatel tvoří pětinu děti. Tohle je poměrně výjimečný a optimistický statistický údaj dokazující, že šumavská Modrava se vymření bát nemusí. Obec ale bobtnala kvůli apartmánovému bydlení. Tenhle trend chce zlomit budováním vlastních bytů, do nichž by ráda přilákala nové občany. V rámci předvolební série tentokrát deník Aktuálně.cz vyrazil k bavorským hranicím.

Reklama
„Považuji za absurdní, aby to ČT po radních vymáhala, když radní v dané záležitosti mimo jiné postupovali v souladu s právním názorem renomované právní kanceláře,“ odmítá Pavel Matocha pochybení během odvolávání dozorčí komise Rady ČT.
„Považuji za absurdní, aby to ČT po radních vymáhala, když radní v dané záležitosti mimo jiné postupovali v souladu s právním názorem renomované právní kanceláře,“ odmítá Pavel Matocha pochybení během odvolávání dozorčí komise Rady ČT.
„Považuji za absurdní, aby to ČT po radních vymáhala, když radní v dané záležitosti mimo jiné postupovali v souladu s právním názorem renomované právní kanceláře,“ odmítá Pavel Matocha pochybení během odvolávání dozorčí komise Rady ČT.

„Jako ještě půl mega?“ Údajnou nahrávku radních ČT už řeší státní zástupci

Před pár dny se bývalý předseda Rady ČT u soudu přiznal, že v roce 2024 vyrazil do Karibiku slavit šedesátiny Pavla Tykače na pozvání miliardářovy manželky Ivany. Tím ale účinkování Pavla Matochy před spravedlností neskončilo. Státní zástupce otevřel kauzu nahrávky, která údajně zachycuje hlasy Matochy a radního Romana Bradáče debatující spolu způsobem, jenž může naznačovat korupční jednání.

Muzeum paroplavby - slavnostní zahájení výstavy Vltava slavná & splavná
Muzeum paroplavby - slavnostní zahájení výstavy Vltava slavná & splavná
Muzeum paroplavby - slavnostní zahájení výstavy Vltava slavná & splavná

Výtka paní Pavlové je úplně mimo. První dáma to tvrdě schytala za volby od exministryně

Dosti krkolomné úterní prohlášení, jímž se první dáma chtěla postavit za Petra Pavla, který zřejmě kvůli dovolené nedorazí k volbám, vyvolalo řadu reakcí. Jedna z nejostřejších přišla překvapivě z řad současné opozice. Ta obvykle stojí na stejné straně jako prezident. „Její argumentace by měla odpovídat tomu, jak komunální volby skutečně fungují,“ obula se do Evy Pavlové bývalá ministryně.

Prováděné exekuce se v roce 1945 netýkaly jen postoloprtských Němců, ale i Němců z blízkého okolí a neprováděly se jen v areálu kasárna (na snímku), ale i na dalších místech ve městě.
Prováděné exekuce se v roce 1945 netýkaly jen postoloprtských Němců, ale i Němců z blízkého okolí a neprováděly se jen v areálu kasárna (na snímku), ale i na dalších místech ve městě.
Prováděné exekuce se v roce 1945 netýkaly jen postoloprtských Němců, ale i Němců z blízkého okolí a neprováděly se jen v areálu kasárna (na snímku), ale i na dalších místech ve městě.

Masakr, kdy Češi povraždili tisíce Němců, začali řešit žalobci. Objevil se nový nález

Největší evropská genocida před Srebrenicí. Tak řada historiků hodnotí 81 roků staré události z Postoloprt. Na přelomu května a června 1945 tam Češi podle expertů zavraždili tisícovky Němců, těl se ovšem našlo jen osm stovek. Kosterní pozůstatky nalezené nyní při stavbě rodinných domů v místech bývalých kasáren by to mohly změnit. Věc už řeší Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Reklama
„Odbyt nebyl problém, ale problémem byly naše výrobní náklady. A taky nedostatek pracovní síly,“ říká v rozhovoru Vladimír Lobkowicz, majitel tradiční rodinné zelárny v Křimicích.
„Odbyt nebyl problém, ale problémem byly naše výrobní náklady. A taky nedostatek pracovní síly,“ říká v rozhovoru Vladimír Lobkowicz, majitel tradiční rodinné zelárny v Křimicích.
„Odbyt nebyl problém, ale problémem byly naše výrobní náklady. A taky nedostatek pracovní síly,“ říká v rozhovoru Vladimír Lobkowicz, majitel tradiční rodinné zelárny v Křimicích.

„Ozvali se jen zájemci, kteří na to neměli.“ Lobkowicz o konci slavného Křimického zelí

Je to jen pár dnů, co si zákazníci koupili poslední kilogramy Křimického zelí a poslední litry zdravé zelné šťávy. Definitivně tím skončila desítky let trvající tradice. Šlechtická rodina tvrdí, že už neměla peníze na to, aby každoročně výrobu známého zelí v modřínových kádích dotovala. „Stali jsme se vězni vysokých výrobních nákladů,“ svěřuje se majitel historické zelárny Vladimír Lobkowicz.

V místech, kde v Postoloprtech stávala dragounská kasárna poznamenaná poválečným masakrem Němců, začala v létě stavba rodinných domů.
V místech, kde v Postoloprtech stávala dragounská kasárna poznamenaná poválečným masakrem Němců, začala v létě stavba rodinných domů.
V místech, kde v Postoloprtech stávala dragounská kasárna poznamenaná poválečným masakrem Němců, začala v létě stavba rodinných domů.

Češi tu vraždili Němce, bagr teď odkryl hrůznou věc. Nález už zkoumají archeologové

Až do jara 2017 tu stávala dragounská kasárna, která se po skončení druhé světové války stala svědkem obrovského protiněmeckého řádění. Češi měli v Postoloprtech zmasakrovat několik tisícovek Němců, těl se ale našlo jen 763. V areálu zbořeného vojenského areálu teď místní podnikatelé rozjeli developerskou výstavbu. Ve čtvrtek se práce zastavily. V půdě totiž archeolog narazil na lidské ostatky.

Ivana Tykač
Ivana Tykač
Ivana Tykač

„Na letišti bylo letadlo a do toho jsem nasedl.“ Tykač vzala radního ČT do Karibiku

Když v roce 2024 slavil uhlobaron Pavel Tykač 60. narozeniny, na ostrově Svatý Bartoloměj v Karibiku se objevil i Pavel Matocha, tehdejší místopředseda Rady ČT. Nyní před pražským soudem vypověděl, že na luxusní oslavu jej pozvala miliardářova manželka Ivana Tykač. Matocha přitom odmítl, že by Tykač či kdokoliv jiný jeho rozhodování v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize ovlivňoval.

Několik let stará analýza trhu a studie proveditelnosti ukázaly, že vozidla Bushmaster (na snímku) jsou pro potřeby českých ženistů ideální.
Několik let stará analýza trhu a studie proveditelnosti ukázaly, že vozidla Bushmaster (na snímku) jsou pro potřeby českých ženistů ideální.
Několik let stará analýza trhu a studie proveditelnosti ukázaly, že vozidla Bushmaster (na snímku) jsou pro potřeby českých ženistů ideální.

Co by na to řekli Američané? Zůna si nevěděl rady a odpískal zakázku za 25 miliard

Měl to být první velký obchod, který si připíše ministerstvo obrany pod vedením Jaromíra Zůny. Už je ale jasné, že nic nebude. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, resort strategický nákup dvou stovek obrněných vozidel pro ženisty za 25 miliard před několika dny zrušil. Storno navíc přichází v nejméně vhodném okamžiku, kdy se kvůli nízkým obranným výdajům na Česko zaměřuje řada spojenců v čele s USA.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama