Donald Trump v pondělí překvapil, když na veřejnosti přiznal, že ho v pohledu na Vladimira Putina výrazně ovlivnila jeho žena. První dáma Melania Trumpová, známá svou zdrženlivostí a odstupem od politických debat, podle něj opakovaně upozorňovala, že sliby ruského prezidenta o míru na Ukrajině nemají s realitou nic společného.
Volby do Poslanecké sněmovny jsou za dveřmi. Někomu se zatím v kampani daří lépe a někomu hůře. Zatímco SOCDEM už žádnou kampaň nejspíše ani nerozjede, Petr Fiala společně s Ivou Pazderkovou objíždí Česko. Pozadu nejsou ani Starostové či Piráti. Co nám říkají nejnovější průzkumy a pro koho to zatím nevypadá dobře? To a mnohem více probíráme v osmé epizodě podcastu Politická šikana.
Spojené státy uvalily sankce na zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva v Palestině Francescu Albaneseovou. Ta dlouhodobě kritizuje izraelské chování v Pásmu Gazy i na Západním břehu Jordánu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že svými výroky „delegitimizuje Izrael a šíří nepravdivé informace“. Albaneseová ale není jediná, na koho byly kvůli kritice Izraele uvaleny sankce.
Po měsících ticha ze strany Pchjongjangu Jižní Korea repatriovala šest severokorejských rybářů, kteří letos na jaře neúmyslně překročili námořní hranici. Přestože sami uvedli, že se chtějí vrátit, jejich repatriace otevírá řadu morálních, právních i politických otázek.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se v nejvyšších patrech ruské politiky a byznysu objevila řada podezřelých úmrtí. Ministři, poslanci i vrcholoví manažeři strategických firem umírají za podivných okolností. Někteří vypadli z okna, jiní se měli zastřelit.
Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech změnil rétoriku vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a obnovil zbrojní pomoc Ukrajině. Tento krok přichází po období zdrženlivosti, kdy Trump opakovaně zpochybňoval rozsah americké podpory Kyjevu. Změna postoje je významná nejen pro samotný konflikt, ale i pro vnitřní fungování americké administrativy.
Ruská ekonomika, která navzdory tvrdým západním sankcím v posledních dvou letech rostla mimořádným tempem, začíná vykazovat známky vážného zpomalení. Výrobní sektor slábne, inflace zůstává vysoká a státní rozpočet je pod čím dál větším tlakem. Zatímco Kreml veřejně odmítá hrozbu recese, řada ruských představitelů a analytiků varuje, že válečná ekonomika naráží na své limity.
Výzkumná agentura PAQ Research vzbudila poměrně emotivní reakci poté, co přišla s návrhem reformy daní. Zvlášť třaskavá se ukázala pasáž návrhu, která počítá s vyšším zdaněním osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Nejen o tom jsme v nové epizodě podcastu Politická šikana mluvili s Danielem Prokopem, zakladatelem PAQ Research, sociologem a členem poradního orgánu vlády.
Evropské tajné služby varují, že Rusko na Ukrajině stále častěji nasazuje chemické látky. Moskva obvinění odmítá, podobně jako Kyjev, který čelí protichůdným tvrzením. Použití chemických zbraní je podle mezinárodního práva považováno za vážný zločin – v minulosti s ním byly spojovány režimy Saddáma Husajna či Bašára Asada.
Zklamání, i tak lze shrnout výsledek čerstvého telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Trump dle svých slov doufal, že přímá komunikace přinese rychlé ukončení války na Ukrajině. Místo toho narazil na neústupnost Kremlu. A co víc, jeho taktika dočasného pozastavení vojenské pomoci Kyjevu - která měla být signálem vstřícnosti vůči Moskvě - nevedla k žádnému obratu v postoji Ruska.
Rusko nasadilo v noci ze čtvrtka na pátek k útoku na Ukrajinu na 540 dronů. To je nejvíc od začátku vojenské invaze. "Něco takového jsem mimo frontu ještě opravdu nezažil," komentuje přímo z Kyjeva šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno. Masivní útok začal před půlnocí a trval sedm hodin.
Ve válkou zpustošeném Pásmu Gazy se objevilo nové znepokojivé obvinění – že v humanitární pomoci určené hladovějícím civilistům byly nalezeny silné návykové látky. Podezření padá na humanitární distribuční síť podporovanou Spojenými státy a Izraelem.
Zničené město Mariupol se mění pod správou ruských okupačních úřadů. Vedle obnovy budov probíhá i systematická "obnova" mozků – už od dětství.
Sedm lidí napojených na ruské státní médium Sputnik Ázerbájdžán bylo tento týden zadrženo během razie v kanceláři redakce v Baku. Podle ázerbájdžánského ministerstva vnitra čelí obvinění ze spiknutí, praní špinavých peněz a nezákonného podnikání. Videa zadržených Rusů až příliš nápadně připomínají videa, která točí Rusové při zatýkání nejen ázerbajdžánských migrantů.
Severní Korea uspořádala slavnostní pietní akci, na níž diktátor Kim Čong-un uctil památku svých vojáků padlých na Ukrajině. Přestože Pchjongjang i Moskva již v dubnu oficiálně potvrdily nasazení severokorejských jednotek v Rusku, šlo o první případ, kdy severokorejská média ukázala záběry návratu rakví a emotivního obřadu.
Více než tři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu prohlásil Leonid Pasečnik, Moskvou dosazený gubernátor Luhanské oblasti, že je oblast zcela pod ruskou kontrolou. Pokud se tato slova potvrdí, znamenalo by to, že Luhanská oblast se stala vůbec prvním ukrajinským regionem, který od února 2022 padl kompletně do rukou ruské armády.
Vedení SOCDEM vyzvalo ve středu hnutí Stačilo!, kde jsou i komunisté, ke společnému postupu do sněmovních voleb. Krok vyvolal hlasitou vlnu odchodů dlouholetých členů nejstarší české strany. Po osmadvaceti letech stranu opustil i Jiří Dienstbier. Předsedkyně Jana Maláčová, která v únoru od spolupráce se Stačilo! upustila kvůli programovým neshodám, tak popřela sama sebe. Má SOCDEM šanci přežít?
Zatímco svět sleduje frontovou linii na Ukrajině, v ruském městě Votkinsk - více než tisíc kilometrů od bojů - roste závod, který sehrává zásadní roli v ruské vojenské mašinérii. Právě zde se vyrábí balistické rakety Iskander-M, které opakovaně zasahují ukrajinská města, i mezikontinentální rakety schopné dopravit jaderné hlavice přes Atlantik.
V noci na 26. června vypukl ve vojenském areálu v německém Erfurtu požár, který zničil šest vojenských nákladních automobilů a poškodil další dvě. Incident, který nese všechny znaky cílené sabotáže, vyvolal obavy z pokračující ruské podvratné činnosti na území Evropské unie.
Po amerických leteckých úderech na íránská jaderná zařízení se v zemi znovu rozvířila diskuse o roli Západu a o budoucnosti samotné islámské republiky. Spojené státy se připojily k izraelské ofenzivě, jež tvrdí, že jejím cílem je zamezit íránským ambicím na poli jaderných zbraní. Reakce íránské veřejnosti však nejsou jednoznačné – oscilují mezi nadějí na změnu a obavami z ještě většího utrpení.
