Cestu české delegace na Ukrajinu, vedenou ministrem zahraničí Petrem Macinkou, zastínil krátký rozhovor se sporným výrokem poslance Filipa Turka. Novinář Radek Bartoníček, který byl na místě a Turka sám vyzpovídal, popisuje, co se skutečně odehrávalo v Kyjevě i během dlouhých hodin ve vlaku.
Na krátkém videu, které se v posledních dnech šíří všemi sociálními sítěmi, je vidět mladá žena. V ruce drží zapalovač, ale nepoužije ho. Místo toho přiloží cigaretu k hořícímu portrétu nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího a potáhne. Záběr trvá jen několik vteřin, jeho význam je však v íránských poměrech výbušný.
Rusko v noci znovu zaútočilo na Ukrajině. Tentokrát při masivním útoku nasadilo jednu ze svých nejmodernějších zbraní – hypersonickou balistickou střelu středního doletu Orešnik.
Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rozšíření amerického území o Grónsko vyvolávají pobouření už více než rok. Koncem loňského roku Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko a sdělil, že ovládnutí největšího ostrova světa je otázkou „národní bezpečnosti“, kterou Spojené státy nemohou ignorovat.
Putinův klid a sebevědomí nejsou známkou síly Ruska, ale slabosti Západu. Kreml je přesvědčený, že dobytí Ukrajiny je otázkou času, NATO lze oslabit a příměří poslouží jen jako pauza před další válkou. Bývalý poradce amerického prezidenta John Bolton v komentáři pro The Kyiv Independent popisuje, proč Moskva nemá zájem na kompromisu a proč by Západ neměl podlehnout iluzi míru.
Novoroční projevy letos ukázaly, jak rozdílně jednotliví politici pracují s emocemi, obavami i optimismem. Zatímco prezident Petr Pavel vsadil na klid a občanskou soudržnost, premiér Andrej Babiš (ANO) na vlastenectví, předseda sněmovny Tomio Okamura na útočnost a konflikt.
Ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj se podle několika ukrajinských médií chystá v lednu 2026 opustit svůj diplomatický post v Londýně. Jeho tým spekulace odmítá, avšak Zalužného poznámky k ukrajinské budoucnosti naznačují opak.
Zmizel doslova přes noc. Ráno 10. listopadu se Ukrajina probudila bez jednoho z nejvlivnějších lidí v zákulisí prezidentské moci – podnikatele Timura Mindiče. Muže, jehož jméno je dlouhodobě spojováno s prezidentem Volodymyrem Zelenským a který se stal klíčovou postavou jednoho z největších korupčních skandálů posledních let.
Americký prezident Donald Trump krátce před Vánoci znovu otevřel otázku anexe Grónska. Jmenováním zvláštního vyslance pro Grónsko vyslal jasný signál, že jeho zájem o převzetí kontroly nad největším ostrovem světa stále trvá. Podle Trumpových slov jde o otázku „národní bezpečnosti“, kterou Spojené státy nemohou ignorovat.
Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.
Po letech diplomatického mrazu se mezi Paříží a Moskvou znovu rozbíhá politická komunikace - a tentokrát už možná nejen na dálku. Zatímco první prolomení ticha mezi Emmanuelem Macronem a Vladimirem Putinem přišlo v červenci 2025 formou telefonátu, v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident je připraven na jednání se svým francouzským protějškem.
Rok uplynul od chvíle, kdy se syrský režim zhroutil rychlostí, která šokovala i dlouholeté pozorovatele blízkovýchodního regionu. V prosinci 2024 povstalecké síly během několika dní postupovaly přes jih a střed země, obsazovaly jedno město za druhým a prakticky bez odporu vstoupily do Damašku.
Ruský prezident Vladimir Putin dal v posledních dnech znovu jednoznačně najevo, že jeho představa o ukončení války na Ukrajině nepočítá s žádnými skutečnými kompromisy. Naopak: v době, kdy běží diplomatická jednání mezi Moskvou, Kyjevem a Washingtonem, Putin otevřeně hovoří o ovládnutí Donbasu i širšího regionu, takzvaného Nového Ruska (Novoruska).
Zatímco na oficiálním e-shopu Motoristů sobě si můžete zakoupit jen docela obyčejné reklamní předměty, jako třeba tričko, propisku či klíčenku, a to jen v modrém a černém provedení, na e-shopu Filipa Turka je nabídka mnohem rozmanitější.
Odchod jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS po více než dvaceti letech stranu zasáhl v citlivém okamžiku. Nejde však jen o další spor uvnitř Občanské demokracie. Krok výrazné regionální osobnosti totiž otevírá starou debatu o tom, proč se v české pravici opakovaně vrací stejné příběhy - a proč se většina odštěpeneckých projektů nakonec ukázala jako slepá ulička.
Schůzka prezidenta Petra Pavla s nominantem na ministra životního prostředí Filipem Turkem se nakonec neuskutečnila. Turek v neděli večer oznámil, že k prezidentovi nepřijde kvůli zdravotním potížím, vyhřezlé ploténce. Podle politických komentátorů by ale ani samotné jednání nic nezměnilo. "V pondělí se vlastně ještě nestane nic přelomového, každý zůstane na svých pozicích,“ řekl Vratislav Dostál.
Kreml hlásí, že jeho jednotky dobyly město Pokrovsk v Doněcké oblasti. Ruské státní agentury ale zásadně používají jiné označení: mluví o „osvobození Krasnoarmějsku“. Výběr názvu je především ideologický boj.
Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyvolal napětí v Evropě, když novinářům řekl, že kontinent riskuje rychlou a devastující válku, pokud by se rozhodl k ozbrojené konfrontaci s Moskvou. Jeho slova zazněla jen několik hodin před klíčovou schůzkou s americkými vyjednavači v Moskvě a jejich tón ukázal, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat ani mírnit svou rétoriku.
Schůzka Jareda Kushnera, podnikatele a zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa, s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Trumpovým emisarem Stevem Witkoffem přitahuje pozornost diplomatických kruhů po celém světě. Trio se podle informací schází v Kremlu, aby pokračovalo v rozhovorech o revidovaném americkém plánu na ukončení války na Ukrajině.
Česko se po volbách sotva nadechlo a politická scéna už zase řeší dva staronové příběhy: státní rozpočet a střet zájmů Andreje Babiše. Z jednání rozpočtového výboru přichází zprávy o sporech, emocích i rozdílných výkladech čísel. A do toho se vrací téma, které z české politiky nikdy úplně nezmizelo: střet zájmů Andreje Babiše. Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Politická šikana.
