Po třech letech konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se podařilo dosáhnout průlomu - příměřím v Černém moři a dočasným zákazem útoků na energetickou infrastrukturu. Dohodu, kterou zprostředkovaly Spojené státy v Saúdské Arábii, však mnozí pozorovatelé označují spíše za ústupek Moskvě než za vyvážený mírový krok. Proč je tedy příměří v Černém moři považováno za vítězství ruského prezidenta?
Přesně před 25 lety vyhrál Vladimir Putin své první volby. Někdejší příslušník tajné služby KGB a vystudovaný právník z Petrohradu o sobě mluví jako o „dítěti ulice“. Za svého nástupce si jej na konci 90. let vybral Boris Jelcin. Původně mu ústava dovolovala stát v čele země jen osm let, Putin ji změnil. A tak i po čtvrtstoletí stále vítá zahraniční státníky, byť se jejich počet výrazně omezil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poskytl rozsáhlý rozhovor pro Time, ve kterém velmi otevřeně a detailně popsal současnou složitou situaci Ukrajiny ve válce s Ruskem. Mimo jiné se vyjádřil k citlivému vztahu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a připustil, že není čas na idealismus.
Slovenskem hýbou závěry analýzy, kterou nechal vypracovat vládní zmocněnec pro prověření procesů během pandemie covidu-19 Peter Kotlár. Žádá svolání Bezpečnostní rady státu a zákaz používání mRNA vakcín. "Jeho relevance ve veřejném prostoru se odvíjí od toho, čemu lidé chtějí věřit a čemu věřit nechtějí," říká o pozici zvláštního zmocněnce Kotlára Ondrej Schütz, ředitel Slovenské debatní asociace.
Zmocněnec vlády pro prověření procesů během pandemie covidu-19 Peter Kotlár žádá svolání Bezpečnostní rady státu. Důvodem jsou závěry analýzy mRNA vakcín. Kotlár tvrdí, že vakcíny narušují slovenský genofond, a chce jejich používání zakázat. Analýzu, na které staví svá tvrzení, ale odmítá zveřejnit. K autorství se přihlásila genetička Soňa Peková.
Donald Trump se pokouší o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, jeho snaha však naráží na tvrdou diplomatickou hru Vladimira Putina, který situaci využívá k vlastnímu prospěchu, píší zahraniční média. Rusko zatím nabízí jen omezené ústupky, třeba krátkou pauzu v útocích na energetickou infrastrukturu, zatímco od USA a Ukrajiny žádá dalekosáhlé kompromisy. Přinášíme přehled analýz zahraničních médií.
Na internetu se objevilo video, na kterém se ruský prezident Vladimir Putin směje při poznámce, že míří k zásadnímu telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem se zpožděním. Pro Putina je to typické, konstatuje Jiří Just. "To je jeho oblíbený trik. Opravdu se chce objevit jako ten muž, na kterém záleží a na kterého ostatní čekají."
Mezi Spojenými státy a Francií vypukla diplomatická roztržka poté, co francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann požadoval vrácení Sochy svobody. Tvrdí, že USA zradily hodnoty svobody, kvůli kterým jim Francie před 140 lety sochu darovala. "Díky nám teď nemluvíte německy," reagovala ostře mluvčí Bílého domu a připomněla americkou roli při osvobození Francie během druhé světové války.
Maďarskem poslední dobou zmítá jedna protivládní demonstrace za druhou. Té sobotní se v Budapešti zúčastnily tisíce lidí. Na pódiu vystoupil i Peter Magyar, který slavil nečekaný úspěch ve volbách do Evropského parlamentu. Teď chce porazit Viktora Orbána v dalších parlamentních volbách v Maďarsku. "Orbán má téměř neomezené prostředky, udělá vše, aby zase vyhrál," říká novinář Oliver Adámek.
V posledních týdnech mu neřekl jinak než "guvernér 51. státu". Přitom ještě před osmi lety tehdejšího kanadského premiéra Justina Trudeaua vítal v Bílém domě a vzájemné vztahy označoval za "hluboké", které nepojí pouze společná hranice. Tento Trumpův obrat vůči Kanadě rozpoutal nejen celní válku mezi oběma zeměmi, ale i debaty o tom, co by hypotetické připojení Kanady k USA znamenalo.
V amerických vládních institucích probíhá tichá, avšak velmi výrazná válka o slova. Krátce po návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu začala jeho administrativa opět omezovat slovník používaný federálními úřady. Důvodem je boj s tím, co Trump a jeho spojenci nazývají "woke kulturou".
Během několika týdnů se velká část českých vzdušných sil přesune na Island. Pětice gripenů vyzbrojených raketami a kanóny tam bude až do léta hlídat vzdušný prostor, k němuž se často přibližují ruské strategické bombardéry i stíhačky. Čeští piloti oblast znají, pod hlavičkou mise NATO se nad Island vydávají už počtvrté. Ovšem teď poprvé v realitě ruské agrese proti Ukrajině.
Kolumbijská univerzita v New Yorku se stala opět ohniskem konfliktu o hranice svobody projevu poté, co federální imigrační úřady zatkly známého propalestinského aktivistu Mahmúda Chalíla. Absolvent prestižní školy má ve Spojených státech legální trvalý pobyt. Jeho zatčení vyvolalo otázky ohledně politizace imigračních zákonů v kontextu Trumpova úsilí o omezení studentských protestů.
V Grónsku se právě dnes konají úterní parlamentní volby. Za účast zahraničních novinářských štábů mohou ostrované děkovat Donaldu Trumpovi, který těsně po své inauguraci několikrát projevil zájem připojit Grónsko ke Spojeným státům. Nebylo by to ovšem poprvé - téměř polovinu území USA získali Američané nákupem. Nejdráž je vyšly Panenské ostrovy pořízené v roce 1917 od Dánů.
Volby v Grónsku většinou neplní přední stránky zahraničních médií. Letos je tomu jinak. Ostrov obývaný malým národem Inuitů (zhruba 57 tisíc lidí) by Donald Trump rád připojil k USA a nevyloučil ani zapojení vojenské síly. Gróňany ale spíše než Trump zajímá nezávislost na Dánsku. Tuto touhu odráží i program většiny politických stran, ze kterých si voliči mohou vybírat.
Vyjednávali, nebo nevyjednávali? A s kým? Server Politico ve čtvrtek přišel s překvapivou zprávou: čtyři představitelé Trumpovy administrativy měli vyjednávat s členy ukrajinské opozice o možných parlamentních volbách na Ukrajině. Informace přichází v době, kdy vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem jsou značně napjaté, zatímco z Moskvy slyšíme chválu na Donalda Trumpa.
V čele ministerstva školství stanula žena, která dostala z Bílého domu jediný úkol: svůj resort výrazně zredukovat nebo jej dokonce zrušit. Jak sama říká, chce kompetence ministerstva "vrátit do rukou" jednotlivých amerických států. Donald Trump dlouhodobě poukazuje na přebujelost federálního školství, kritici naopak namítají, že jeho zrušením naroste nerovnost mezi chudšími a bohatými státy.
Historik a ukrajinista David Svoboda působí v Muzeu paměti 20. století a vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o dění po roztržce v Bílém domě, kritizuje média, reaguje na nejnovější informace o americkém jednání s ukrajinskou opozicí a vysvětluje kontrast mezi současnou Amerikou a Ukrajinou.
Keir Starmer, labouristický britský premiér s pověstí nenápadného technokrata, se v posledních týdnech stal nečekanou tváří Evropy. Jeho pragmatický a věcný přístup k mezinárodní diplomacii se ukázal jako klíčový ve chvíli, kdy transatlantické vztahy čelí po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu nejistotě.
Prezident Donald Trump v úterý poprvé od svého nástupu do úřadu promluvil na společném zasedání Kongresu. Zákonodárcům i celému národu řekl, že „Amerika je zpět“, a zároveň vyzdvihl řadu opatření, která přijal během prvních šesti týdnů svého druhého funkčního období. Evropané očekávali představení plánu na ukončení války na Ukrajině. Toho se nedočkali.
