Evropa vsadila na obnovitelné zdroje a plyn jako překlenovací zdroj. Jenže co když nesvítí a nefouká a k tomu vypukne válka v Perském zálivu? Řada asijských zemí se vrací k uhlí, které se Evropa snaží utlumit. Byl odklon od uhlí rozumný? Nestačí nám obnovitelné zdroje? Energetický expert Jan Vondráš, autor tzv. prezidentské analýzy české energetiky, nastiňuje možné scénáře.
Írán vypálil dvě balistické střely proti americké vojenské základně Diego Garcia v Indickém oceánu. Jedna raketa na terč nedoletěla, druhou Američané sestřelili. Vyděsilo to ale hlavně Evropu. Diego Garcia je vzdálený od Íránu 4 000 kilometrů. Obráceným směrem to znamená, že by raketa dolétla až do Londýna, a v dostřelu Íránu se tak ocitá většina hlavních měst Evropy. Včetně Prahy.
Nikdo nejsme připravení, všichni jsme zaspali. I bohaté arabské státy, které věřily, že mají na vše dost peněz. Ale když se podíváme třeba do České republiky, tak my nejsme připraveni vůbec na nic, varuje bezpečnostní expert Milan Mikulecký, který pět let pracoval pro vládu v Abú Dhabí.
Donald Trump přišel se svérázným nápadem, jak vyřešit blokádu Hormuzské úžiny Íránem. Vyzval rejdaře, aby ukázali trochu odvahy a úžinou propluli. Co to ale znamená proplout pod palbou úžinou supertankerem, na který se vejdou dva miliony barelů ropy?
Írán vypálil dvě balistické rakety na americkou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. I když jedna raketa na cíl nedoletěla a druhou Američané sestřelili, vojenští analytici zbystřili. Diego Garcia je od Íránu vzdálené 4000 kilometrů. Dosavadní odhady maximálního dostřelu íránských raket se přitom pohybovaly okolo 2000 km. V dostřelu ajatolláhů se tak nyní ocitá i Praha, Berlín nebo Paříž.
Donald Trump opakovaně tvrdil, že do Íránu nepošle pozemní jednotky a že se Írán nestane druhým Afghánistánem nebo Irákem. Jeden jeho krok ale svědčí o něčem jiném.
Ceny ropy a plynu po eskalaci bojů v Zálivu vyskočily o dalších třicet procent. Izraelci nejprve bombardovali těžební pole Jižní Pars v Íránu, Teherán odpověděl útoky na katarská plynová naleziště a saúdské rafinerie. „Oko za oko, zub za zub“, vysvětlil to předseda iránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalifat. Saúdská Arábie už oznámila, že si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu.
„Většina propagandistických talk show se věnuje výlučně Íránu, dokonce jako by zapomínaly na válku na Ukrajině,“ hlásí z Moskvy náš spolupracovník Jiří Just. „Je to zase ten tradiční propagandistický vír, že Spojené státy si dělají, co chtějí, a že to jsou to imperalisté.“ Reálně ale Rusko pro Írán nic udělat nemůže.
Hormuzská úžina je stále uzavřena. Ropa a plyn se nemůže dostat na světové trhy, ceny stoupají a Donald Trump žádá ostatní státy, aby poskytly své válečné lodě jako eskortní plavidla pro tankery. Američané se nepoučili ani z tzv. války tankerů v 80. letech, ani z války na Ukrajině, kde ukrajinské námořní drony zle zatápějí mnohem silnějšímu ruskému námořnictvu.
Svérázný způsob vlastní propagace zvolil mluvčí Milionu chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. Aby nalákal odběratele svého osobního blogu, slíbil všem, kteří si „hodí odběr“, cenu: vlastní bakalářskou práci a k tomu navíc promoční řeč. Doprovodil to svou fotografií s vedoucím práce, známým duchovním Tomášem Halíkem. Zatímco na Facebooku sklidil obdiv, na síti X po vlně kritiky post raději smazal.
Děti ve spolkové zemi Dolní Sasko se v hodinách náboženství dozvědí méně o Ježíši a více například o islámském právě šaría. Nový učební plán pro předmět Křesťanské náboženství představila dolnosaská ministryně školství a kultury Julia Willie Hamburgová. Podle deníku Neue Osnabrücker Zeitung se například přímo Ježíše Krista týká pouze pět ze zhruba 130 povinných témat pro páté až desáté třídy.
„Neměli útočit na všechny ty země v Zálivu. Trefili Katar, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt… To nikdo nečekal! Úplně nás to šokovalo!“ Tak komentoval Donald Trump íránské raketové a dronové útoky na země v Perském zálivu. Novinářům řekl, že to nečekali ani ti největší experti. Jenže média oponují, že přesně takové předpovědi existovaly.
Za starých časů by vítězství bylo jasné – zničíme nepřátelské armády, obsadíme jeho hlavní město a nepřítel kapituluje. Jako Německo v druhé světové válce. Ale co ve válce s Íránem? Přes všechnu převahu Spojených států mohou nakonec vítězství slavit ajatolláhové.
Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“
„Máme něco, čemu se říká NATO,“ řekl k situaci v Perském zálivu Donald Trump podle deníku Financial Times. USA podle něj pomohly nezištně Evropě na Ukrajině. „Byli jsme na ně velmi hodní. Teď uvidíme, jestli oni pomohou nám. Pokud nebudou reagovat nebo pokud bude jejich reakce negativní, bude to pro budoucnost NATO velmi špatné,“ dodal.
Před týdnem varoval katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi, že válka s Íránem srazí světovou ekonomiku na kolena. Ropa a zemní plyn jsou totiž jen začátek. Rozpadá se celá síť průmyslových vstupů – od síry přes petrochemii až po dusíkatá hnojiva a čipy. To vše závisí na ropě a plynu z Perského zálivu. Energetická krize se tak přeměňuje v celosvětovou průmyslovou a potravinovou hrozbu.
Donald Trump před týdnem telefonoval kurdským předákům, aby jim nabídl leteckou podporu a další pomoc při ofenzívě proti Íránu. Znamená to možný zvrat ve válce, dosud vedené jen ze vzduchu?
Zatímco Ursula von der Leyenová si sypala popel na hlavu, že se Evropa zbavovala jaderné energie, ve stejný den v Evropském parlamentu přebírala Evropský řád za zásluhy Angela Merkelová. Žena, která pro sebevražedný odklon Evropy od jádra udělala více než kdokoliv jiný.
Debata slovenské televize TA3, při které europoslanec Alexandr Vondra (ODS) po ostrém střetu se slovenským kolegou Lubošem Blahou (Směr) opustil studio, má dohru. Vondra pro Aktuálně.cz označil Blahu za „čistokrevného fašistu“ a „žáka Lenina a Mussoliniho“. Blaha kontroval tím, že se za Vondru musí stydět i agenti Mosadu, kteří „od něj očekávali lepší výkon“.
„Konečně! Díky Bohu!” komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS) včerejší projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen na jaderném summitu. Německá politička, která sama hlasovala pro odchod od jádra, v něm prohlásila, že snížení podílu jaderné energie v Evropě bylo strategickou chybou. „Byly doby, kdy na mě zelení křičeli, že slovo jádro nesmím vůbec vyslovit,” vzpomíná Vondra.
