Stačilo pár hodin na sjezdu a KDU-ČSL měla nového lídra. Jan Grolich získal nejen drtivou podporu delegátů, ale i tým, pravidla a směr přesně podle svých očekávání. Dokáže ale jeden výrazný politik vytáhnout podporu lidovců ze současných dvou až tří procent? V aktuálním díle Politické šikany to rozebírají reportéři Aktuálně.cz Radek Bartoníček a Vratislav Dostál se šéfredaktorem Matyášem Zrnem.
Tvrdí, že USA na Ukrajině vyvíjejí viry, které selektivně útočí na „slovanskou DNA“. Evropské lídry vykreslují jako vyznavače okultismu nebo lidi ovládané „temnými silami“. Rusko je prezentováno jako poslední „katechon“ (ochránce před antikristem). A masakry civilistů (například v Buči) byly sehrány herci z Londýna. To vše se dozvíte na proruských webech, které financuje slovenská vláda.
Odvážný skok z ropné plošiny do moře, díky kterému se vyhnul útoku ruského dronu? Nebo produkt vysoce efektivní informační války a budování kultu osobnosti někdejšího šéfa vojenské rozvědky? Kyrylo Budanov, nynější mocný ředitel kanceláře prezidenta Ukrajiny, je ale známý svými nebezpečnými kousky.
Od posledního známého souboje v Evropě uplynulo tento týden již bezmála 60 let. Na začátku památného duelu byla slovní přestřelka ve francouzském parlamentu 20. dubna 1967. Hlavní aktéři: socialistický starosta Marseille a předseda socialistické frakce v Národním shromáždění Gaston Defferre a gaullistický poslanec René Ribière.
„Kdysi jsme sdíleli jednu zemi a Rakousko je pro Maďarsko klíčovým hospodářským partnerem,“ řekl vítěz nedávných parlamentních voleb Péter Magyar. „Rád bych posílil vztahy mezi Maďarskem a Rakouskem, a to jak z historických, tak i z kulturních a hospodářských důvodů.“
Lídr ruských komunistů, jedenaosmdesátiletý Genadij Zjuganov, na okamžik vystoupil z role šéfa „povolené“ opozice a pustil se do Putina. „Desetkrát jsme vám říkali, že hospodářský kolaps je nevyhnutelný. V prvním kvartále jsme dopadli na dno. Jestli okamžitě nepřijmete finanční, ekonomická a další opatření, dopadne to na podzim jako v roce 1917!“ hřímal od pultíku s odkazem na ruskou revoluci.
Měl to být běžný tréninkový let, ale skupina finských leteckých kadetů se odchýlila od svých letových tras. Krátce poté se na flight radaru objevil důvod – na obloze vykreslili dva obří penisy a srdíčka.
„Velmi rychle bych zvítězil ve Vietnamu. Vyhrál bych, kdybych byl v té době prezidentem,“ řekl Donald Trump v rozhovoru pro CNBC. Trump patří ke generaci, kterou formovala zkušenost vietnamské války, ale sám se jí vyhnul. I když byl absolventem vojenské školy a byl celkem pětkrát povolán.
Největší světový výrobce kondomů - malajsijská společnost Karex Bhd - plánuje zvýšit jejich cenu skoro o třetinu v důsledku dopadů války mezi USA a Íránem na petrochemický průmysl. Společnost Karex vyrábí ročně přes pět miliard kondomů a je dodavatelem předních značek, jako je Durex. Informuje o tom agentura Reuters.
Armádu čeká dramatická expanze – o více než 10 tisíc mužů. Kde je vzít? Ministr obrany Jaromír Zůna odmítá úvahy o jakékoliv formě základní vojenské služby. „Já jsem konskripční armádu zažil. A to není levná věc ani to není řešení všeho,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna. Připravuje ale obnovení vojenských kateder, ovšem na dobrovolné bázi.
„Pokud válka skončí rychle, máme šanci se přiblížit původním cenám,“ říká na debatě Aktuálně.cz ekonom Petr Bartoň. „Čistě a pouze z vojenského hlediska se jedná o bezprecedentní úspěch,“ vysvětluje politický geograf Jan Kofroň. A jak se válka promítne do euroatlantických vztahů? „Musíme Trumpa přežít a doufat, že po něm přijde někdo jiný,“ tvrdí Tomáš Pojar z Hudson Institute.
Nevěděl jsem, že existuje nějaké video (rozhovor s prezidentem), tvrdí ministr obrany ke sporu o (ne)publikování rozhovoru s prezidentem Pavlem. Armáda ho podle něj mohla kdykoliv publikovat na společném YouTube kanálu s ministerstvem obrany. S prezidentem problém nemá, znají se od střední školy. S o generaci mladším Karlem Řehkou spolupracuje „technicky“. Jsem loajální ke svým studentům, říká.
Spojenci v NATO jsou „zbabělci“, zachází s námi „velmi špatně“, je to pro USA „velké zklamání“. Smršť kritiky na Severoatlantickou alianci kvůli neochotě pomoci USA ve válce s Íránem korunoval tento týden Donald Trump tvrzením, že „rozhodně zvažuje“ odchod z aliance a že o NATO už 25 let říká, že „je k ničemu a jen nás vysává“. V tom se však Trump mýlí – neříká to 25 let, ale 39 let: od roku 1987.
Postavení Ukrajiny na bojišti se výrazně zlepšilo, ruské ztráty narůstají a Kyjev provádí stále více úderů hluboko za nepřátelskými liniemi. Zkraje týdne to ve Washingtonu uvedl finský prezident Alexander Stubb. Ten je velkým obhájcem Ukrajiny a jedním z mála státníků, kterým naslouchá americký prezident. Stubb totiž dobře hraje Trumpův oblíbený sport – golf. Stubb také načrtnul tři scénáře války.
Nový předseda slovinského parlamentu Zoran Stevanović uvedl, že jeho strana bude trvat na referendu o členství v NATO a na vystoupení ze Světové obchodní organizace (WTO). Stevanović je lídrem malé protestní strany Resni.ca, která vzešla z protestů proti covidovým omezením v roce 2021.
„Kluci z Fideszu u mě bydleli, když přijeli v srpnu 1989 na demonstraci k výročí okupace omluvit se za maďarskou účast. Estébáci je tehdy sebrali a deportovali. A Viktora jsem pak samozřejmě vídával, když jsme po revoluci začali jezdit do Budapešti... Až do války na Ukrajině jsem ho hájil. Třeba s ilegální migrací měl pravdu a dneska je to běžný postoj,“ vzpomíná Saša Vondra na éru Viktora Orbána.
Maďaři už mají opravdu dost korupce a skomírající ekonomiky. Vítěz voleb Peter Magyar ale není žádný liberál a ani vůči Ukrajině nebude jeho politika extra vstřícná. Nebude ale vyloženě protiukrajinská. Tak hodnotí z Budapešti klíčové maďarské volby náš zvláštní zpravodaj Jaroslav Synčák.
Viktor Orbán odchází, Péter Magyar přichází. Pojďme se spolu podívat na neuvěřitelnou politickou kariéru dosluhujícího maďarského premiéra, který je dominantní postavou maďarské politiky už bezmála 40 let. Coby šéf vlády se potkal s Václavem Havlem i s Georgem Bushem ml., ovšem ke konci svého premiérství mířil spíše do Moskvy.
Je to třicetitunový kolos, který odpaluje stokilogramové granáty na vzdálenost až třicet kilometrů. Američané ho poprvé použili ještě ve válce ve Vietnamu. Teď jich několik desítek získali Ukrajinci. Původně jsou z Řecka, ale na Ukrajinu se dostanou díky české muniční iniciativě.
Americká a íránská delegace se setkaly v pákistánském Islámábádu k prvním přímým jednáním obou zemí na tak vysoké úrovni od islámské revoluce v roce 1979. Detaily zatím nejsou známy, obě strany ale potvrdily, že se jednalo dlouho a intenzivně – devět a půl hodiny. Je svět na dohled dohodě, která nás zbaví přízraku globální recese? Odpověď nabídnou na debatě aktualne.cz tři experti.
