SR-71 Blackbird je legendární špionážní letoun vyvinutý v 60. letech ve Spojených státech. Dodnes jde o nejrychlejší letadlo s lidskou posádkou. V roce 1976 mu naměřili rychlost 3530 km/h. Stroj za víc než 30 let ve službě zanechal hlubokou stopu v dějinách letectví. Připomeňte si nejzajímavější fakta v tomto videu.
Vědci z Oxfordské univerzity od minulého týdne testují vakcínu proti novému typu koronaviru. Do května ji chtějí aplikovat osmi stovkám lidí. Co přesně vakcína v těle člověka dělá a jaké má vedlejší účinky? Podívejte se na video.
Film Kristián Martina Friče patří k vůbec nejznámějším snímkům české historie. Vznikl za velmi komplikovaných okolností, premiéra se konala pár dní po vypuknutí druhé světové války. Film se natáčel ve druhém ateliéru barrandovských studií. Právě do něj vás zavede i tato reportáž.
Předseda ČSSD Jan Hamáček je protřelý politik. Před vstupem do nejvyšších pater správy státu vedl mladé sociální demokraty. Do každodenního hledáčku médií se dostal v roce 2013, když podpořil Bohuslava Sobotku v čele ČSSD a získal funkci předsedy sněmovny. Podívejte se v krátkosti, co předcházelo jeho politickému vrcholu v roli šéfa Ústředního krizového štábu.
Trhovci po celém Česku začali po vynucené pauze opět nabízet své zboží. Na pražském Tylově náměstí byl zájem kolem poledne menší než obvykle, i tak se ale u některých stánků s jídlem a ostatním zbožím tvořily fronty. Podívejte se na reportáž z místa.
"Má určitě smysl používat v roušku, když přicházím do úzkého kontaktu s lidmi, ale uprostřed parku, když venčím psa, je její nošení naprostý nesmysl," říká novinářka Ludmila Hamplová, která se dlouhodobě specializuje na oblast zdravotnictví. Ne všichni lidi vědí, jak s rouškami zacházet, vláda postavila politiku jejich nošení hodně restritiktivně, nabádá to k bonzování, tvrdí.
Mluvčí sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Martin Felix si stěžuje za řidiče kamionů kvůli protipandemickým kontrolám. Ti v minulých dnech stáli na hranicích v dlouhých kolonách. Pokud vláda přejezd hranic pro nákladní dopravu nezjednoduší a nezrychlí, může to podle zástupce dopravců zpozdit nebo ohrozit základní zásobování. Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček už slíbil nápravu.
Hlavní epidemioložka teplické hygienické stanice Eva Poláčková zažívá jedno z nejnáročnějších období své kariéry. Nošení roušky a udržování odstupu podle ní výrazně snižuje riziko nákazy, myslet je ale potřeba i na to, že nový typ koronaviru je přítomný také v moči a stolici. Součástí naší práce je také reagovat na telefonáty lidí, někdy je to zábava, dodává.
Lékař Jakub Jarý pracuje na infekčním oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Prakticky denně přichází do kontaktu s pacienty s těžkým průběhem nemoci covid-19. Jak vypadá jeho běžný pracovní den? A proč není radno nový typ koronaviru podceňovat? Podívejte se na video.
Řada lidí spoléhá na to, že koronavirovou epidemii v Česku zastaví, nebo alespoň výrazně zpomalí teplejší počasí. Virologové o chování nového typu koronaviru stále hodně nevědí, ale zprávy ze subtropických a tropických oblastí příliš nadějí nepřináší. Podívejte se, jak o chování viru v teple mluví šéf skupiny strukturní virologie z CEITEC na Masarykově univerzitě Pavel Plevka.
Lékařské fakulty v Olomouci a Praze začínají na pokyn vlády připravovat testování reprezentativního vzorku populace na nový typ koronaviru. Týkat se bude pěti tisíc obyvatel Prahy. Výsledky napovědí, jak dlouho budou Česko svírat karanténní opatření. "Pokud se ukáže, že podstatná část populace prošla infekcí, tak je bude možné uvolnit. To ale moc pravděpodobné není," tvrdí virolog Pavel Plevka.
V Ústřední vojenské nemocnici v Praze je jedno z odběrových míst pro vzorky na testování nákazy Covid-19. Ve špičce, tedy ráno a kolem oběda, má fronta díky rozestupům až několik stovek metrů. Lidé rozestupy dodržují, výrazně víc je tu těch, které mají žádanky od hygienika, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvčí ÚVN Jitka Zinke.
Ve zvířecí říši koluje celá řada koronavirů, ví se o minimálně o desítkách. Mezi lidmi jich dosud vědci objevili 7, včetně nejnovějšího SARS-CoV-2, který způsobil globální pandemii. Co ale ty ostatní? Zjistěte o nich více v následujícím videu.
S lokalizací potenciálně nakažených osob koronavirem by mohla od příštího týdne pomáhat nová mobilní aplikace od uskupení COVID19CZ. Prostřednictvím Bluetooth bude sbírat identifikátory jiných mobilních telefonů v okolí uživatele, a v případě potvrzení jeho nákazy umožní hygienikům kontaktovat telefony, se kterými byl podle aplikace v intenzivnějším kontaktu.
Potřebujeme dárce krve, říká primář oddělení hematologie a krevní transfuze Miloš Bohoněk z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. I když spotřeba krve aktuálně klesla asi o 70 %, dárci jsou vítáni. Přestože nemocnice jsou teď obecně kvůli výskytu koronaviru rizikovým místem, odběrová pracoviště jsou ošetřena a připravena i na prvodárce.
Rušno bylo po poledni na pražském registru vozidel na Bohdalci. Kvůli omezené otvírací době se na jednom místě sešly desítky lidí. I přes opakované upozoronění pracovnic registru ovšem nedodržovali doporučené odstupy a docházelo i k lehkým slovním potyčkám. Podívejte se, jak to na místě vypadalo.
Matematik a experimentální ekonom René Levínský je přesvědčen o tom, že Česko potřebuje dlouhodobý epidemiologický model. Nemoc Covid-19 tu totiž s námi může být i roky, dokud nevznikne účinná vakcína. Zabývat bychom se tak měli různými přístupy zvládání epidemie, protože "vypnutí republiky" formou totální karantény je dlouhodobě neudržitelné. Podívejte se na video.
O novém typu koronaviru SARS CoV-2 vědci stále mnoho nevědí. Virus napadá buňky hostitele a využívá je k množení a šíření. Může způsobovat řadu zdravotních problémů, vedoucích ve vážných případech až ke smrti. Klíčovým pro jeho postup v lidském těle je receptor ACE-2. Podívejte se, co přesně se v lidském těle po nákaze děje.
Nedá se jednoznačně říct, kdo je superpřenašeč, obecně jde o jednotlivce, kteří nakazí víc než dva lidi, tvrdí virolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Ivan Hirsch. Podle něj jsou tzv. superpřenašeči i teď mezi námi v Česku, jejich nebezpečnost v posledních dnech naštěstí výrazně snižuje nošení roušek.
Jestli jste venku, tak si na nos, ústa a uši raději vůbec nesahejte. Pokud dodržujete bezpečnou vzdálenost, je teď přenos dotykem nebezpečnější, na některých površích vydrží viry desítky hodin, varuje ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Kolikrát si člověk sáhne na obličej během dne? A jaké povrchy jsou nejnebezpečnější? Podívejte se na video z cyklu Život v pandemii.
