O dětech jako šiřitelích nákazy covid-19 toho víme hrozně málo, tvrdí virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jsou totiž většinou bezpříznakové, a proto nelze jednoduše poznat, jestli to byly ony, kdo rodiče nakazil, nebo naopak.
Na světě už jsou dvě vakcíny proti nemoci covid-19. Firmy Pfizer a Moderna oznámily, že jejich výrobky mají víc než 90% účinnost. Podle Pfizeru je účinnost vakcíny stabilní napříč věkovými skupinami a etniky, což by jí otevřelo cestu k použití po celém světě. Co teď bude následovat a jaké problémy je potřeba vyřešit před širokou distribucí? Podívejte se na video.
V případě pandemie španělské chřipky došlo k úplnému promoření a velkým úmrtím. Doufám, že se to nestane i s koronavirem, proto si myslím, že má smysl proti němu bojovat. Katastrofický scénář, když se mu neubráníme, je takový, že virus zabije, kolik lidí bude moct, a to nebude malé číslo. Mohlo by být srovnatelné i se španělskou chřipkou, říká pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.
Až bude společnost proočkovaná a část lidí bude mít imunitu po prodělání nemoci, koronavirus bude pravděpodobně mezi námi dále kolovat. Vyhovuje mu chladnější počasí, tak se tady jednou za rok objeví. Je možné, že časem také vzniknou mutace, které nebudou způsobovat tak vážná onemocnění. Není ale vyloučeno, že zmutuje i do horší varianty, říká pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.
Slovenský premiér Igor Matovič ze středopravého hnutí OLaNO má za sebou osm měsíců v čele vlády. Z původního protikorupčního tažení neustoupil, musel se ale vypořádat také se svojí plagiátorskou kauzou a hlavně s největší zdravotnickou krizí v historii země.
Na jaře jsme celou situaci prožívali jinak, naše emoční reakce na první vlnu byla velice silná. Od jara jsme si ale na situaci zvykli a emoce přestaly působit na chování lidí během epidemie. Už nejsou tím, co by nás burcovalo. Lidé se rozdělili na dva tábory a tato polarizace společnosti ovlivňuje průběh epidemie a šance na její zvládnutí, říká pro Aktuálně.cz psycholog Dalibor Špok.
Třicetiletý podnikatel Jan Smělík chce v Česku prorazit s dezinfekčními branami. Stroj pomocí několika trysek v řádu sekund důsledně vyčistí od virů oblečení i boty každého, kdo jím projde. Smělík, který bránu vymyslel a zkonstruoval, má v plánu se svým výrobkem prorazit i v zahraničí. Odborníci, které oslovila redakce Aktuálně.cz, ale upozorňují na to, že virus se šíří především kapénkami.
Zapojení armády, řady rakví i svědectví z nemocnic o umírání na chodbách. V březnu byly obrázky z italského Bergama odstrašujícím příkladem. Novinář týdeníku Respekt Tomáš Brolík epicentrum jarní koronavirové krize před týdnem navštívil. Z výpovědí lékařů i nakažených sepsal reportáž, která osvětluje, co se na místě dělo.
Tak vysoká čísla nakažených byla naprosto předvídatelná. Nemyslím si, že jsme si virus přivezli v létě ze zahraničí, virus zkrátka nezmizel a nebylo dobré rozvolňovat opatření příliš rychle a všechna. Do budoucna je potřeba jiný přístup, a to omezovat akce s velkým počtem lidí, kde dochází k masivnímu přenosu viru, říká pro Aktuálně.cz hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
Spisovatel Patrik Hartl vzpomíná v cyklu Husákovy děti na dětství prožité v tuhé normalizaci. Jak poznal zlo? Co zlého se stalo jeho sestře na Národní třídě? Proč ho jeho vrstevníci měli, jak sám říká, za "dementa"? Podívejte se na video.
Koronavirus se šíří aerosolem daleko snadněji v chladných měsících. Jde o mikrokapénky, které se dostanou do vzdálenosti daleko přesahující dva metry, vysvětluje hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny Petr Smejkal.
V minulém týdnu zaujal tisíce lidí facebookový status uživatele Jana Tománka o druhé vlně koronavirové nákazy. Zazněla v něm ale spousta problematických domněnek i čistých nepravd. Videotým Aktuálně.cz proto požádal vědce z Centra pro modelování biologických a společenských procesů, aby tyto argumenty pomohli pomocí dostupných dat objasnit.
Z hlediska všech opatření, která člověk může udělat, je určitě důležitá zdravá životospráva, a to nejen kvůli viru SARS-CoV-2. Lidé by se hlavně měli snažit žít stejně jako před příchodem covidu-19 a nepodléhat strachu. Ten je to nejhorší, co nám může nyní uškodit, tvrdí imunolog a alergolog Vojtěch Thon z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Marek Daniel se proslavil jako lobbista Tonda Blaník, zahrál si ale i prvního českého prezidenta Václava Havla. Koho má radši? Jaký byl jako malý kluk? A proč má obavy z následků toho, čemu sám říká celosvětová hrůza oligarchů?
Většina společnosti začátek šíření koronavirové infekce připisuje letošnímu jaru. Podle imunologa Vojtěcha Thona z Masarykovy univerzity v Brně se ale virus SARS-CoV-2 začal globálně šířit už loni na podzim. Z pravděpodobného ohniska v čínském Wu-chanu v tu chvíli dál létaly spoje do celého světa. Trvalo dlouhé měsíce, než se město uzavřelo.
Počty nově nakažených koronavirem se v Číně v posledních týdnech pohybují v řádu jednotek a život v zemi se na rozdíl od mnoha evropských států dal znovu do pohybu. Je to důsledkem toho, že se tam lidé byli ochotni vzdát části svého pohodlí a nosit roušky třeba i během léta. Byli schopni to dodržovat, a proto si myslím, že jsou jejich čísla tak nízká," komentuje situaci v Číně virolog Jiří Černý.
S nadcházejícím ochlazením přibude respiračních onemocnění. Primář oddělení ORL (ušní, nosní, krční) v Thomayerově nemocnici Jan Paska tvrdí, že rozdíl mezi příznaky nemoci covid-19 a chřipky je v rané fázi prakticky nemožné poznat. Jediným vodítkem je testování, ale ani to není stoprocentní, tvrdí lékař.
Byla to šedá doba, nestýská se mi vůbec, říká o vyrůstání v době tuhé normalizace moderátorka Světlana Witowská. Jak jí to šlo ve škole? Cinkala klíči při listopadových událostech roku 1989? A jak si poradila s nečekanou událostí přímo při rozhovoru?
Na lidském těle je jen málo míst, která jsou infekčnější než ústa, a tím pádem kamkoliv jinam roušku dáme, tak je to vylepšení, popisuje vhodné skladování roušek docent Václav Čuba z Katedry jaderné chemie ČVUT. Podle něj je po sundání roušky nejlepší variantou ji uložit do igelitového sáčku. Nošení roušky na paži nebo v batohu, pokud zrovna není nutné ji mít nasazenou, také nevadí, dodává Čuba.
Respirátory jsou obecně ochranné pomůcky určené pouze k jednorázovému použití. Podle vědců z Českého vysokého učení technického ale existuje několik metod jejich nouzové sterilizace. Díky ní je možné respirátory několikrát opakovaně použít, a to mnohdy jen s nepatrnou ztrátou filtračních schopností. Postačí k tomu například horkovzdušná nebo mikrovlnná trouba.
