Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhne vládě další změny důchodového systému. Jednou z novinek je stanovení minimální výše důchodu tak, aby nebyla pod životním minimem. O této garanci, která by se dotkla zhruba deseti tisíc lidí, ale bude muset přesvědčit koaliční partnery.
Na každé krajské pobočce úřadu práce by uprchlíkům měl pomáhat člověk, který bude fungovat jako most mezi odlišnými kulturami. Plánuje to ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ministryně se inspiruje hlavně v Bavorsku, kde se podle ní integrace migrantů zatím daří. V rozhovoru také dodává, že by uvítala, kdyby se prezident a další vrcholní politici snažili Čechy uklidnit, místo aby je zbytečně strašili.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier chce zabránit tomu, aby narůstal počet vyloučených lokalit, kterých je teď v Česku přes šest stovek. V příštích pěti letech slibuje 70 obcím poslat až 10 miliard z evropských fondů. Obecní úřady budou peníze čerpat na konkrétní projekty v oblasti bydlení, vzdělání či zaměstnání. Ty jim pomůže vymyslet a uskutečnit vládní Agentura pro sociální začleňování.
Ministryně práce Michaela Marksová chce prosadit zvýšení minimální mzdy od ledna 2017 o dalších 500 až 1000 korun. Už od ledna 2016 je schválen růst z 9200 na 9900 korun. Vládě Bohuslava Sobotky nahrává rostoucí ekonomika. Podnikatelům se ale skokové zvyšování nelíbí.
Opětovné proplácení prvních tří dnů nemocenské bylo jedním z předvolebních slibů ČSSD. Ministryně Michaela Marksová ale nyní uznala, že se tento plán nepodaří prosadit. Proti jsou totiž koaliční partneři - ti odkazují na slib, podle něhož musí s touto změnou souhlasit zaměstnavatelé. Většina firem se přitom obává zvýšených nákladů.
Do Senátu přijely děti ze školských parlamentů, aby se zeptaly poslanců a senátorů, proč vstoupili do politiky. Řešily s nimi ale i uprchlíky nebo daně. Septimán Mirko po debatě došel k závěru, že to dětští politici mají těžší než dospělí. "Oni zastupují nějakou konkrétní skupinu. My máme tu nelehkou úlohu, že musíme najít kompromis úplně pro všechny," řekl.
Kateřina Sadílková vede Úřad práce fakticky už rok. Na začátku listopadu ale nastoupila do funkce oficiálně. V dalších letech hodlá zlepšit komunikaci jak s klienty, tak s firmami. I přes to, že je nezaměstnanost nejnižší za posledních šest let, některé skupiny stále hledají práci těžko. Proto Sadílková plánuje věnovat zvýšenou péči absolventům, lidem před důchodem i matkám po rodičovské dovolené. Firmy by podle ní měly zaměstnávat všechny skupiny společně. "Podporuji myšlenku takzvaných smíšených týmů - mladí, starší, ženy a muži. Každý z nich má svou přidanou hodnotu ve firmě," říká Sadílková v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Ministr životního prostředí Richard Brabec přinesl na páteční zasedání vlády zprávu o stavu naší přírody a podmínek k životu. Z dokumentu, který kabinet schválil, vyplývá, že zlepšování životního prostředí v Česku se loni zpomalilo. Problémy jsou podle zprávy hlavně s ovzduším a vodou.
Ministryně školství Kateřina Valachová opakovaně ujišťuje, že zrušení programu, podle kterého se dosud vzdělávaly lehce mentálně postižené děti, se rozhodně nerovná zrušení praktických škol. Rozhodnutí bude na rodičích. Pokud své dítě budou chtít přesunout na běžnou základku, její ředitel nebude moci dítě odmítnout. Ze zákona ale bude mít nárok na podporu, třeba v podobě asistenta.
V detenčním zařízení v Drahonicích už čtvrtým dnem hladoví více než třicet uprchlíků. Protestují proti svému věznění a také proti tomu, že jim nikdo nevysvětlil, co se děje a co s nimi bude dál. Podle dobrovolníků už jsou frustrovaní a hladovku chápou jako jedinou možnost, jak svou situaci změnit. "Obavám se, že budou v hladovce pokračovat do krajnosti. Budou se snažit vytvářet nátlak, protože žádný jiný způsob jim v tuto chvíli nezbývá,“ řekl farář Alexandr Flek. Podle ministerstva nejsou hladovky v detencích ničím neobvyklým.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier v rozhovoru ocenil, že se podmínky v uprchlických táborech zlepšily. Dodal ale, že nechápe, proč je vůbec nutné uprchlíky zavírat, když je po pár týdnech stejně musí úřady pustit. Podle něj by migranti klidně po dobu řízení o vyhoštění mohli bydlet na ubytovně.
Ministerstvo vnitra navrhuje, aby příští rok měla na starosti začleňování azylantů křesťanská Charita ČR. Na další léta by úřad vypsal výběrové řízení. Ostatním neziskovkám se ale výběr Charity nelíbí. Ministerstvo podle nich vůbec nezkoumalo, kdo by integraci cizinců zvládal nejlépe.
Křesťanští uprchlíci z Iráku, které chce do Česka přivézt nadační fond Generace 21, hledají hlavně bezpečí. Podle fondu má řada z nich vysokoškolské vzdělání, počítají ale s tím, že v Česku budou muset začít od pomocných prací. Důležité je pro ně také to, aby jejich děti po více než ročním pobytu v uprchlickém táboře v Irbílu mohly zase začít chodit do běžné školy.
Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) uspěla s žalobou k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten nařídil, aby Česko přesunulo afghánskou rodinu s dětmi z tábora z Bělé jinam nebo ji propustilo. Česko se rozhodlo pro druhou možnost. Podle českého ministerstva vnitra rozhodla o propuštění ze zajišťovacího zařízení policie na základě žádosti rodiny. "My jsme přesvědčeni, že by děti neměly být v detenci vůbec. Není v jejich nejlepším zájmu, aby byly za mřížemi a neustále hlídané policisty se psy," řekl Martin Rozumek z OPU v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Novodobé jesle budou mít podstatně komornější rozměry než ty socialistické. Jedna pečovatelka se bude starat maximálně o čtyři děti ve věku od šesti měsíců do tří let. Obce a neziskové organizace se už na přelomu příštího ledna a února budou moct přihlásit o evropské peníze, za které by takzvané mikrojesle zřizovaly.
Hana Jurajdová se už tři roky stará o dnes šestiletou Aničku. Jednou za měsíc ji vozí na návštěvu do věznice za její biologickou matkou. Sama si nechává říkat babičko. Společně se teď všechny tři připravují na to, že se Anička od pěstounky k matce jednou vrátí. O to, aby se děti mohly do svých původních rodin vracet, usiluje i ministryně práce Michaela Marksová. Samozřejmě pod podmínkou, že rodina s pomocí státu vyřeší problémy, do kterých se dostala, a prokáže, že péči o dítě zvládne.
Někteří přistěhovalci v Norsku mají strach, že jim úřady seberou děti, přiznává norská antropoložka Haldis Haukanesová, která už léta zkoumá českou společnost. Už se ale podle ní začínají objevovat snahy o lepší komunikaci. Přispěl k tomu nejen případ chlapců odebraných české matce Evě Michalákové, ale i další podobné kauzy. Norové se teď snaží najít hranici mezi odlišnostmi, které jsou přijatelné, a těmi, které nejsou. „Naše společnost je dnes už multikulturní, takže musíme přijmout určitou míru jinakosti,“ vysvětluje profesorka z univerzity v norském Bergenu.
V Česku začne vznikat zákon, který upravuje sociální bydlení. Jeho koncepci schválila vláda. Návrh počítá se třemi stupni bydlení - s krizovým bydlením, se sociálními byty a dostupnými byty. Vláda se k přijetí zákona o sociálním bydlení zavázala v koaliční smlouvě.
Senátorka ČSSD a někdejší ministryně zdravotnictví Milada Emmerová se zastala zdravotní sestry Věry Marešové, která je obžalovaná ze šesti vražd. Emmerová tvrdí, že vyšetření draslíku z krve mrtvého pacienta je zavádějící. Jenže soudce Roman Felzmann, který má kauzu Marešové na stole, uvedl, že o žádné odborné stanovisko nejde. Naopak. Je to na hraně křivého obvinění, řekl soudce.
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v České republice zveřejnilo manifest, ve kterém shrnuje kroky ke zlepšení české migrační politiky. Klade důraz na volný pohyb, solidaritu a integraci do společnosti, která by měla začít už od prvního dne. Podle neziskovek je český postoj k migrantům příliš přísný a na Západě těžko obhajitelný. Mimo jiné kvůli špatným podmínkám v detenčních táborech.
