Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček požaduje, aby vláda dala ročně na zdravotnictví alespoň o deset miliard víc. Chce je použít především na to, aby se zvedly platy zdravotníků a aby bylo možné navýšit počet zaměstnanců nemocnic. Shodl se na tom s odbory a pacientskými organizacemi.
Skupinka Číňanů si jménem Česko-čínské obchodní komory zamluvila takřka půlku Prahy pro sešlosti na podporu čínského prezidenta, který má na konci března přijet na návštěvu Česka. Komora o tom ale nic neví a odmítá, že by něco pořádala. K organizaci akcí se nezná ani konkurenční sdružení Jaroslava Tvrdíka.
V Česku mohou s početím lékaři pomáhat jenom párům. Nezadané ženy nemají na umělé oplodnění nárok. Ministryně práce Michaela Marksová by to chtěla změnit. Argumentuje tím, že single ženy si už dnes stejně dovedou sehnat mužův souhlas oklikou. Pokud by návrh prošel, pomohla by změna i lesbickým párům. Do českých klinik by mohla přilákat i další pacientky z ciziny. Mezi zahraniční klientelou je obecně pomoc českých lékařů s oplodněním velmi vyhledávaná.
Jen na čtyři dny placeného volna místo plánovaných sedmi by měli mít nárok čerství otcové. Ministryně Michaela Marksová slevila kvůli nesouhlasu ministerstva financí z původního plánu na délku otcovského volna. Teď věří, že návrh ve vládě projde a nová dávka začne fungovat už od příštího roku.
Zaměstnavatelé se obávají, že větší regulace práce z domova povede k jejímu omezení. Podle šéfa odborů je to dokonce žádoucí. Ministerstvo práce přitom říká, že chce tyto moderní formy podpořit. V řadě bodů chce jen výslovné doplnění nebo upřesnění už fungujících pravidel, některé povinnosti - jako právě zajištění kontaktu s kolegy - ale působí nadbytečně.
Novela zákoníku práce má zaměstnavatelům uložit povinnost předcházet stresu na pracovišti. Jak by to ale v praxi mělo vypadat a jak se to bude kontrolovat, zatím nikdo moc neví.
Navrhovaný zákaz kouření v restauracích, barech a jiných podobných zařízeních se zřejmě nebude vztahovat na elektronické cigarety. Vyplývá to z kompromisních úprav takzvaného protikuřáckého zákona, který ve Sněmovně zamířil po dnešním druhém čtení do závěrečného schvalování. Poslanci navrhli taky další zmírnění, ale i zpřísnění normy. Rozhodovat by o ní mohli ještě v březnu.
O dotace se od čtvrtka mohou hlásit neziskové organizace, ale i města, kraje nebo podnikatelé, kteří chtějí ženám radit a vzdělávat je. Peníze mohou získat i projekty, které zapojí více mužů do péče o děti. Na nerovné odměňování se zaměří také kontroly z inspekce práce.
Česká lékařská komora zkritizovala vládu Bohuslava Sobotky za to, že v první polovině funkčního období podle ní nesplnila hlavní úkoly vyplývající pro zdravotnictví z programového prohlášení. Vládu vyzvala, aby připravila plán na záchranu českého zdravotnictví. Komora upozornila na anketu, podle níž pětina lékařů po absolvování vysoké školy odchází do zahraničí. Vysoká kvalita péče a vysoká efektivita českého zdravotnictví je podle předsedy komory Milana Kubka dosahována na úkor spravedlivého odměňování zdravotníků.
Pět českých krajů bude brzy mít svá centra duševního zdraví, která jsou pilířem reformy psychiatrické péče. Jedno z prvních center začalo na konci roku fungovat v pražských Bohnicích. Stará se o lidi, kteří docházejí o vlastní vůli, ale vyhledává i ty, kteří o pomoc nestojí, protože mají špatné zkušenosti s ústavní péčí. Právě oni by ale mohli představovat pro své okolí největší riziko ve chvíli, kdy by se jejich nehlídaný stav zhoršil. Centra vznikají i jako reakce na tragédie v Uherském Brodě či ve Žďáru nad Sázavou.
Se zrychlujícím se životním tempem čím dál méně lidí dosáhne na doporučovanou hranici osmi hodin spánku denně. Spánkovými poruchami trpí podle odborníků každý třetí člověk. S krátkým nebo nepravidelným spánkem ale roste riziko nádorových onemocnění, infarktu, obezity, cukrovky či depresí. Navíc narůstá také počet dětí a dospívajících, kteří mají problémy se spánkem, řešením by mělo být nastavení správného režimu rodiči. Kapacity spánkových laboratoří podle lékařů přestávají stačit náporu pacientů.
Doplněním nebo upřesněním některých pravidel chce ministerstvo hlavně odstranit nejasnosti, k nimž v praxi dochází. Jde hlavně o proplácení nákladů souvisejících s prací z domova.
České nemocnice bojují se stále větším nedostatkem sester. Plánované zkrácení zdravotnického vzdělávání, jež by pustilo sestry rychleji do praxe, přinese efekt až za několik let. Do té doby by mohlo být řešením získání zdravotních sester z jiných zemí jako Ukrajina, Slovensko nebo Polsko. Ministerstvo už schválilo vstřícnější přístup pro 500 vysoce kvalifikovaných Ukrajinců, teď uvažuje o tom, že projekt rozšíří i na pozice s nižší kvalifikací.
Kontrola neodhalila policistu, který podle rozhlasu před dvěma týdny odmítl pomoci štábu napadenému během demonstrací proti migraci. Policista podle reportéra vyčetl rozhlasu, že o migrační krizi lže, a doporučil mu, ať si najme vlastní ochranku. Podle ministra vnitra Milana Chovance takové jednání nemá u policie místo. „Já bych chtěl vyzvat konkrétního policistu nebo policistku - pokud opravdu existuje, pokud se to stalo - aby se sám přihlásil a aby očistil jméno sboru,“ uvedl.
Už na jaře se inspektoři práce vydají kontrolovat, jestli firmy platí ženám a mužům za stejnou práci stejné peníze. Inspekci ke kontrolám přesvědčila ombudsmanka Anna Šabatová. Prokazování ale bude obtížné.
Ředitelé nemocnic si stěžují, že v jejich zařízeních chybějí lékaři a sestry. Leckde hrozí, že bude nutné zavřít některá oddělení. Situaci zhoršuje i to, že řada doktorů odchází "za lepším" do Německa. Podle ředitelů je potřeba skokově zvýšit platy zdravotnických pracovníků. Problémem je i zbytečně dlouhé vzdělávání, kdy třeba plnohodnotná sestra musí nyní studovat sedm let.
Vláda schválila návrh zákona ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka na proškrtání seznamu základních oborů, ze kterých si po promoci mohou vybírat mladí lékaři. Podle ministra nový systém povede ke zpřehlednění. Navíc se lékaři dostanou dříve do praxe. Kritici ale poukazují na to, že tak nebudou mít pro péči o pacienty dostatek zkušeností. Navíc se naopak o několik let protáhne vzdělávání ve specializovaných oborech, jako je třeba geriatrie, v nichž už dnes působí nedostatek lékařů.
Specialistů na staré pacienty je málo, podíl seniorů ve společnosti přitom roste. Geriatry zastupují praktičtí lékaři, kteří péči o lidi starší 65 let věnují čtyři pětiny své ordinační doby. Tato jejich role přitom ještě posílí. Se stárnutím přitom mají problém i sami lékaři. V případě praktiků je průměrný věk lehce přes 55 let.
Loňská migrační vlna zvedla počty zadržených nelegálních migrantů v Česku o skoro 78 procent. Šéf cizinecké policie Milan Majer nechce odhadovat, kolik uprchlíků přijde letos; záleží na tom, zda se Evropské unii podaří přimět Řecko a Turecko, aby zvládaly příchozí uprchlíky řádně registrovat. Podle něj jen zhruba jedno procento migrantů chce zůstat v Česku, ostatní míří do Německa a Skandinávie. "Dnes už i Německo ví, že takový masivní počet migrantů nemůže zvládnout, a proto začíná přijímat svá opatření," řekl Majer Aktuálně.cz.
Policisté v minulém roce v České republice zadrželi osm a půl tisíce cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Nejčastěji mezi nimi byli občané Sýrie, kteří tvořili zhruba čtvrtinu zadržených. Na druhém místě v počtu nelegálně pobývajících cizinců skončili občané Ukrajiny. Největší nárůst proti roku 2014 policisté zaznamenali u občanů Sýrie, Iráku, Pákistánu a Afghánistánu. Podle policistů jde o cizince, pro které je Česko tranzitní zemí. Legálně ke konci loňského roku žilo v ČR téměř půl milionu cizinců.
