Karetní partii pro dva herecké mistry uvedlo pražské Divadlo Na Jezerce s Jiřinou Bohdalovou a Milanem Kňažkem v hlavních rolích. Hru nazvanou Gin Game od amerického dramatika Donalda L. Coburna režíruje Radek Balaš.
V Dejvickém divadle uvedli Komplice, pozdní hru švýcarského klasika moderního dramatu Friedricha Dürrenmatta. Mrazivý a groteskní filozofický „komiks“ o prorůstání zločinu se státní mocí režíruje David Šiktanc. Do role antihrdiny, rozpouštěče mrtvol Doca, obsadil Martina Pechláta.
Inscenaci Kacířské eseje, kterou nově uvádí pražské divadlo Studio Hrdinů, nazval režisér Miroslav Bambušek symbolicky podle díla, v němž český filozof Jan Patočka dovršil své úvahy o smyslu dějin a přirozeném světě lidského života.
V uplynulé dekádě výrazně vzrostly příspěvky pražským scénám i Národnímu divadlu. Vzniklo Studio Hrdinů, spolek Jedl nebo novocirkusový Cirk La Putyka. Skončily éry Vladimíra Morávka v Brně a Davida Drábka v Hradci Králové, začaly nové v Divadle pod Palmovkou nebo Městských divadlech pražských. Shrnujeme, co v posledních deseti letech zažila česká divadla.
Pražské divadlo ABC účtuje s „americkým snem“. Nová inscenace slavné hry Arthura Millera Smrt obchodního cestujícího představuje titulního hrdinu jako oběť vlastních iluzí i společenského systému. Cesťáka Willyho Lomana hraje Miroslav Donutil v režii Michala Dočekala.
Pozadí jedné nepovedené teroristické akce v režii ruské ambasády přibližuje inscenace Tajný agent v pražském Divadle Na zábradlí. Podle stejnojmenného románu Josepha Conrada ji napsal a režíroval David Jařab. Obsadil skvělé herce: Jiřího Vyorálka, Annu Fialovou nebo Petra Čtvrtníčka.
Jako absurdní detektivku s rituálními prvky pojal režisér Jan Frič Sofoklovu antickou tragédii Král Oidipus, která se po čtvrtstoletí znovu objevila na scéně pražského Národního divadla.
Česko-německý režisér Dušan David Pařízek začátkem roku připravil pro vídeňský Volkstheater rakouskou klasiku: hru Franze Grillparzera nazvanou Štěstí a pád krále Otakara. Do titulní role obsadil českého herce Karla Dobrého a historické drama obrátil v tragicko-groteskní mocenskou frašku.
Za "neskutečnou diskusní show o skutečnosti" označuje brněnské Divadlo Husa na provázku svého nového Dona Quijota. Inspiroval jej hrdina Cervantesova románu, ale tragikomickým protagonistou je moderátor, jemuž se v televizním studiu před očima rozpadá realita. Stejně jako rytíř zápasí s iluzemi a hledá svoji vysněnou ženu.
Jako groteskní peklo u rodinného krbu pojal režisér Daniel Špinar v pražském Stavovském divadle hru Oběd u Wittgensteina, kterou napsal Rakušan Thomas Bernhard. Dvě sestry v ní napjatě očekávají milovaného bratra, který se vrací domů z blázince. Role sourozenců připadly Zuzaně Stivínové, Lucii Juřičkové a Sašovi Rašilovovi.
Ze zajetí vlastní mysli, nejistoty a frustrace se v nové premiéře pražského Divadla Na zábradlí pokouší s pomocí terapeuta vymanit pět postav. Inscenaci nazvanou Krátké rozhovory s odpornými muži podle stejnojmenné knihy povídek amerického spisovatele Davida Fostera Wallace připravili režiséři Adam Svozil a Kristýna Jankovcová.
Režisér David Radok, který před 11 lety na přání Václava Havla dal první jevištní podobu jeho poslední hře Odcházení, se teď ujal Havlovy Žebrácké opery. O víkendu ji Městská divadla pražská uvedla na jevišti Divadla ABC. Šéfy zlodějských organizací Macheatha a Peachuma hrají Martin Donutil a Jan Vlasák.
Normalizační hity roztleskaly Novou scénu. Festival Pražské křižovatky, který tu do neděle pořádá Národní divadlo, uvedl inscenaci Slovenského komorného divadla v Martině Zem pamätá. Slovenského popového zpěváka Karola Duchoně, "hrdinu" sedmdesátkových televizních Hitparád a festivalu Bratislavská lyra, v ní na jeviště přivedli režisér Jiří Havelka a dramaturg i hudebník Róbert Mankovecký.
Činohra Slovenského národného divadla se včera na mezinárodním festivalu v Plzni představila inscenací hry Gerharta Hauptmanna nazvanou Před západem slunce.
Představením oceňovaného ruského režiséra Dmitrije Krymova začal v Plzni mezinárodní festival Divadlo. Na pozadí klasické realistické hry Alexandra Nikolajeviče Ostrovského nazvané Bez věna podává zprávu o současném Rusku. Ukazuje obraz světa, v němž se nebezpečně překrývají skutečnost a virtuální realita.
V divadelní hře nazvané K.Š.E.F.T. milující rodiče svému autistickému synovi pozvou domů jako dárek prostitutku. Změní tím nejen jeho život, ale také svůj.
Stará písecká vodárna se letos stala dějištěm projektu, který každé léto a pokaždé pro jiný prostor připravuje Divadlo Continuo. Režisér a umělecký šéf souboru Pavel Štourač ten současný nazval V břiše velryby a do něj angažoval účinkující z 12 zemí.
Název hry Parchant v klobouku, kterou v pražském Divadle v Celetné tento týden představil brněnský Buranteatr, je o dost méně úderný než původní titul amerického dramatika Stephena Adlyho Guirgise: The Motherfucker with the Hat.
Za šest let, kdy je ředitelem pražského Národního divadla, Jan Burian ještě nečelil tak vyhrocené situaci.
Existenciální detektivka Stiller je poslední premiérou sezony pražského Studia Hrdinů. Adaptací stejnojmenného románu Maxe Frische v režii Ivana Buraje zůstává tato pražská scéna věrná německy psané moderní literatuře, která tvoří páteř jejího repertoáru.
