Den před pražskou schůzkou premiérů visegrádských zemí prohlásil Donald Tusk, že se na ní ukáže, zda má regionální uskupení Česka, Polska, Slovenska a Maďarska vůbec další smysl. Ruský útok na Ukrajinu ostře rozdělil V4 na V2 a V2 - Česko s Polskem na jedné, Slovensko s Maďarskem na druhé straně. A vypadalo to, že moc není, o čem se okolo jednoho stolu bavit.
Kauza, v jejímž středu se ocitla česká europoslankyně Martina Dlabajová (nezařazená, donedávna za ANO), nekončí. Politička měla na dosah strategickou funkci v Bruselu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ji ale navzdory výsledku výběrového řízení přidělila jinému kandidátovi.
Česká europoslankyně Martina Dlabajová měla na dosah strategické místo po boku šéfky Evropské komise, nakonec to ale nevyšlo. Zmocněncem pro malé a střední podniky (SME Envoy) se na konci ledna stal německý europoslanec Markus Pieper, stranický kolega Ursuly von der Leyenové z německých křesťanských demokratů (CDU), jak informoval newsletter Hospodářských novin Ředitelé Evropy.
Česko by brzy mohlo mít svého zástupce na vrcholu Evropské komise, a navíc na vysoce strategické pozici. Bývalý ministr životního prostředí a mezinárodní vyjednavač Jan Dusík je ve finále konkurzu na post zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku v centrále Evropské komise v Bruselu.
Donald Trump vyděsil Evropu prohlášením, že země, které nebudou dostatečně investovat do své obrany, odmítne coby možný americký prezident bránit v případě útoku Ruska. Většina evropských členů NATO znervózněla, protože dohodnutý podíl svého bohatství nedává.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová by měla v pondělí na stranické konferenci německých křesťanských demokratů oznámit, že má zájem o druhý mandát. Ukončí tím dlouhotrvající spekulace, jestli bude chtít zůstat na svém současném postu dalších pět let. Dosud k tomu mlčela a nechala zástupce evropské politiky hádat.
Evropská unie se chystá uvalit embargo na podniky z Číny a Indie, které dodávají Rusku komponenty klíčové pro jeho schopnost vést válku na Ukrajině. Pokud návrh Evropské komise projde, bude to vůbec poprvé, co sankce na Moskvu pocítí také čínské a indické firmy. Má to ale háček. Proti návrhu, který vyžaduje souhlas všech členských států EU, se postavilo Maďarsko.
Co dostal Viktor Orbán za to, že tak rychle ustoupil a přestal blokovat padesát miliard eur pro Ukrajinu na summitu EU minulý týden? Odborníci na evropskou politiku na tuto otázku většinou namítají, že zřejmě příslib peněz. Maďarsko je zadlužené a EU mu zadržuje v přepočtu půl bilionu korun. Do koše možných důvodů teď přibyl další - a přihodil ho tam sám Orbán.
Zapálené pneumatiky, na chodnících vykydaný hnůj, ulice zablokované obřími traktory. Unijní summit tento týden probíhal na pozadí neobvyklých kulis. Důvod? Stejně jako do dalších evropských měst, i do Bruselu se sjeli farmáři, aby protestovali proti podle nich zhoršujícím se podmínkám v jejich oboru.
Mnozí očekávali dlouhou schůzku evropských lídrů a přesvědčování maďarského premiéra Viktora Orbána, aby přestal blokovat peníze pro Ukrajinu. Summit EU ale nakonec trval jen pět minut. Přesně tolik stačilo k tomu, aby sedmadvacet šéfů států a vlád schválilo ujednání, které předtím dohodla menší skupinka lídrů. Ta vedla k tomu, že Viktor Orbán svoje veto stáhl.
Německý kancléř Olaf Scholz koncem roku zachránil začátek ukrajinských rozhovorů o vstupu do EU. Maďarský premiér Viktor Orbán byl jako jediný z lídrů unie proti, a tak s ním Scholz dojednal, že v momentě rozhodnutí na summitu odejde z místnosti, aby rozhovory prošly. U peněžní pomoci pro Ukrajinu ale Orbán stejný manévr nezopakoval a peníze zablokoval. Ve čtvrtek EU jedná o pomoci znovu.
Po konci úspěšného předsednictví začala pro Česko v unii etapa, kdy jsme dostali nálepku konstruktivní země a nejnormálnější části Visegrádu. Teď se vracíme zpátky.
Komunikaci europoslankyně za ODS Veroniky Vrecionové, která jde do červnových eurovoleb jako dvojka na kandidátce Spolu, bude "jistit" zkušený marketér. Se správou sociálních sítí i jinou agendou jí pomáhá Šimon Ehrlich, na platformě X, bývalém Twitteru, schovaný pod oblíbeným profilem Jie Ťien-ming. V minulosti již pro politiky ODS pracoval.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schválila těsně před koncem roku přísnější definici znásilnění. Koaliční strany v novele opustily dosavadní koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku a nahradily ho nesouhlasným. Kabinet jinak řečeno podpořil zásadu, že "ne znamená ne". Na půdě Evropské unie se momentálně debatuje o obdobné věci. Tam ale Česko patří do tábora, který úpravu odmítá.
Necelý půlrok před evropskými volbami dochází ve Francii k velké změně. Po demisi premiérky vládu povede nejmladší ministerský předseda v historii země. Hnutí Emmanuela Macrona podle nynějších průzkumů zaostává za hlavním rivalem, krajně pravicovým Národním sdružením, od osmi do dvanácti procentních bodů. Takový rozdíl mezi Macronem a Marine Le Penovou ještě nebyl.
Belgická metropole přesně před třemi lety omezila rychlost ve městě na třicet kilometrů v hodině. Vidina stejného kroku hýbala v létě Prahou, když jeho stoupenci blokovali magistrálu. Můžeme se inspirovat Bruselem? "Byla to šoková terapie. Nám se ale osvědčila," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz žena, která bruselskou třicítku prosadila.
Zastánci a kritici eura se v jedné věci shodují a oba tábory mají pravdu: euro je především politický projekt. O to víc je fascinující, že se vybíjíme ekonomickými argumenty, jak ukázaly dny po prezidentově výkopu k debatě o euru.
České barvy v Bruselu by měl nově hájit diplomat a bývalý náměstek na ministerstvu průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Na postu stálého zástupce země při Evropské unii vystřídá současnou velvyslankyni Editu Hrdou. Informaci o obměně v Bruselu potvrdilo Aktuálně.cz několik na sobě nezávislých zdrojů.
Voleb do Evropského parlamentu v červnu příštího roku se chce zúčastnit až 68 procent voličů, ukázal poslední průzkum Eurobarometru. Jde o nárůst zájmu o devět procentních bodů oproti situaci před posledním hlasováním v roce 2019. Tím je však zdroj optimismu v souvislosti s hlasováním zhruba vyčerpán, píše v analýze zpravodajka Aktuálně.cz z Bruselu.
Až se bude bilancovat právě končící rok pro českou zahraniční politiku, zřejmě zazní, že se zemi dařilo. Po právu. Vždycky lze poslat víc zbraní na Ukrajinu a ještě lépe vysvětlit partnerům, co chceme. Ale v tom zásadním jsme uspěli - Česko zůstává důvěryhodným spojencem v NATO a EU.
