Češi si příští týden vyberou nové zástupce do Evropského parlamentu. Redaktorka Aktuálně.cz Kateřina Šafaříková vysvětluje, proč má smysl jít k eurovolbám navzdory tomu, že zvolení Češi budou tvořit jen okolo tří procent všech členů unijního parlamentu. "Přes sedmdesát procent u nás platných zákonů, a mnohdy těch nejdůležitějších, začíná právě tady, na evropské úrovni," upozorňuje.
"Zákony platné v Česku platí ze sedmdesáti procent v celé Evropské unii," vysvětluje novinářka a dlouholetá bruselská zpravodajka Kateřina Šafaříková důležitost Evropského parlamentu a voleb do něj, které se uskuteční už o víkendu. Pozoruhodností české kampaně je automobilový závodník Filip Turek a jeho obliba mezi mladými voliči.
Jestli někdo chce, aby byl Hamás poražen na hlavu, jsou to klíčové arabské země, tvrdí Tomáš Pojar. Obhajuje postup Izraele v Gaze a tvrdí, že se Česku jeho postoj k židovské zemi vyplatí. Poradce premiéra pro národní bezpečnost mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz také o ceně za munici pro Ukrajinu a o tom, jestli změnil svůj názor na dezinformace.
“Území, kde platí muslimské právo šaría a kde je člověk ihned napaden nebo unesen teroristy.” Tak se často popisují takzvané no-go zóny v evropských městech, říká novinář Martin Novák v novém podcastu serveru Aktuálně.cz E40. Realita je ale ve skutečnosti o něco složitější.
"V Marseille jsem měla obavy o bezpečnost na panelákovém sídlišti ze šedesátých let, ale ve čtvrti hustě obydlené migranty hlavně z Afriky vůbec," říká novinářka Kateřina Šafaříková v novém podcastu E40 - napříč kontinentem, který se tentokrát věnuje migraci a takzvaným no-go zónám.
Krajně pravicové strany v Evropě podle průzkumů veřejného mínění čeká úspěch v nadcházejících eurovolbách. Ten ale takřka jistě nepromění v sílu, která by mohla v EU cokoli změnit. A to nejen proto, že mainstreamové politické strany odmítají zástupce krajní pravice brát do koalic.
Ukrajina potřebuje zbraně a munici mnohem víc než vojáky, nevycvičený dobrovolník je navíc lepší než trénovaný člověk, který nechce bojovat. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká estonský náčelník generálního štábu Martin Herem, který kritizuje Západ za nedostatečnou podporu Kyjeva. Vysvětluje možné vyslání vojáků NATO na Ukrajinu nebo rušení GPS signálu nad Pobaltím ze strany Ruska.
Zájemci o křeslo europoslance se střetli v debatě o budoucnosti Evropy. Z řady otázek se shodli jen na volnosti pro sociální síť TikTok. A poprvé také dostali - bez ohlášení - otázku v angličtině.
Jistěže je tento titulek nadsázka. Ale jen trochu. ANO v Česku a ANO ve zbytku EU jsou totiž dva nespojité světy. A totéž platí o lídryni koalice Stačilo! Kateřině Konečné. V Česku káže Antibrusel, v Bruselu ho aktivně pomáhá tvořit.
Šéfkou bezpečnostní politiky na ministerstvu zahraničí se nově stane Veronika Stromšíková. Ve vedení úřadu kariérní diplomatka se zkušenostmi z mezinárodního prostředí vystřídá stávajícího "muže na bezpečnost" Davida Koneckého. Ten míří do Bruselu jako nový český velvyslanec při NATO.
Dvacet let od rozšíření EU francouzské firmy objevují, že Evropa nekončí na hranicích Německa. Nepronesl to uštěpačný kritik Francie, ale v nadsázce druhý muž nejmocnějšího podnikového svazu v zemi Fabrice Le Saché. Ten v minulých dnech pobýval v Česku.
Opozici se daří přeměnit evropské volby v referendum o vládě Petra Fialy (ODS). Možnost vyjádřit názor na současný kabinet je nejsilnějším motivem Čechů, proč se za měsíc dostavit k urnám, ukazuje nový průzkum.
O Polsku se víc než třicet let mluví a píše jako o možné evropské velmoci, ale vypadá to, že až teď konečně naplňuje svůj potenciál.
Bývalý europoslanec za hnutí ANO a hlavní vyjednávač českého vstupu do unie Pavel Telička v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznává, že se nechal Andrejem Babišem oklamat. Podle něj nic jako Babišův autentický názor na Evropu neexistuje a zmiňuje také, o jaké portfolio v Evropské komisi by Česko mělo usilovat.
Karel Barták je pojem. Více než dekádu pracoval jako zpravodaj agentury ČTK v Bruselu a právě jeho zprávy pomáhaly pochopit, jak funguje Evropská unie. Češi z prostředí evropské politiky tvrdí, že by měl dostat metál za pomoc při vstupu do EU a pomyslném návratu do Evropy, od něhož uplynulo 20 let. V rozhovoru vzpomíná na těžká jednání, dojemné chvíle i momenty, kdy se za české politiky styděl.
Rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany nestojí z pohledu Evropské unie nic v cestě. Evropská komise v úterý schválila státní pomoc na výstavbu nového bloku.
Slovensko má skoro tři týdny po prezidentských volbách. Výhra strany Směr Roberta Fica a následný úspěch budoucí hlavy státu Petera Pellegriniho (Hlas) přinesla do vztahu mezi Slovenskem a Českem změny. Zatímco česká vláda usiluje o podporu Ukrajiny, Slovensko ji odmítá a kritizuje sankce, které na Rusko uvalila Evropská unie. Jak situaci vidí zkušení novináři se dozvíte v podcastu E40.
Emmanuel Macron předestřel svoji vizi Evropy a české politiky potěšil. Jeho slovník jako by vypadl ze sekretariátů stran, co jich po Praze je. Mluvil o migraci, o Green Dealu a o potřebě vrátit do Evropy prosperitu. Jeho recept ale politického našince už tolik nepotěší.
Günteru Verheugenovi bude tento týden osmdesát a stále mu bezpečně funguje paměť. Bez váhání proto sahá po událostech a aktérech z doby před 20 lety, kdy byl eurokomisařem pro rozšíření. Právě on dostal Česko v roce 2004 zpátky do Evropy. V rozhovoru s Aktuálně.cz zmiňuje klíčové momenty české cesty do unie a nakonec sám pokládá nečekanou otázku.
Co je to Evropská unie, jak vznikla a k čemu nám vlastně je, dětem ve své nové knize "Evropská unie: Jednotná v rozmanitosti" vysvětluje redaktorka Aktuálně.cz Dominika Perlínová. "Složité věci, jako je třeba schvalovací proces, jsme se snažili co nejlépe vysvětlit pomocí ilustrací," vysvětluje v podcastu Evropa v souvislostech autorka knihy.
