Od začátku května se pražské hlavní nádraží proměnilo v útočiště pro lidi prchající z Ukrajiny, hlavně ženy a děti romské etnicity. Deník Aktuálně.cz nabízí odpovědi na hlavní otázky, například proč se sdružují na nádraží, odkud pramení spekulace o jejich maďarském občanství a jak vznikl "pasový konflikt" mezi Maďarskem, Ukrajinou a Slovenskem.
Ruským vojskům velí Putler, ukrajinská vojska zase odráží útoky skřetů či hordy. Ruská invaze se promítá i do jazyka. Na Ukrajině vznikají nová hanlivá označení pro okupanty, Rusové zase oživují staré výrazy, dehonestující sousední zemi. Přinášíme přehled těch nejpoužívanějších.
Na pražském hlavním nádraží stále zůstávají stovky Romů. Někteří se tam z asistenčního centra vrací bez víza dočasné ochrany. Při kontrole dokladů úředníci mnohdy zjistí, že se uprchlíci už registrovali v jiné zemi nebo mají například maďarské občanství. Redaktorky Aktuálně.cz strávily s jednou z romských rodin několik hodin. Včetně cesty z nádraží do asistenčního centra ve Vysočanech.
Novinářka Anna Albothová na sebe upoutala celosvětovou pozornost, když zorganizovala pochod z Berlína do syrského Aleppa. V minulosti působila také na polsko-běloruské nebo řecko-turecké hranici, kde popsala problémy uprchlíků. V rozhovoru pro Aktuálně.cz srovnává své zkušenosti se současnou válkou na Ukrajině a mluví o evropské budoucnosti v otázce migrace.
Zhruba padesátku ukrajinských Romů v úterý dopoledne odvezli hasiči autobusem ze stanového městečka za Pardubicemi do krajského asistenčního centra. Uprchlíci v provizorních podmínkách pobývali týden. Čekali, až úřady ověří, že mají opravdu ukrajinské občanství a nepřišli do Česka jen kvůli dávkám. V asistenčním centru nyní dostali víza a pokračovali do uprchlického zařízení Bělá-Jezová.
Natalia hledá v Česku pomoc pro nemocného syna. Anna spolu se třemi dětmi utekla před válkou s jedním kufrem. Malé Kristýně schází domov, ale snaží se naučit česky. I po dvou měsících zůstává pražský Hotel Legie útočištěm pro ukrajinské uprchlíky. Nyní pod jednou střechou žije zhruba osmdesát válečných utečenců. Reportérka Aktuálně.cz nahlédla do jejich nového domova i životních příběhů.
Dříve tu stály domy a na chodnících se povalovaly leda odpadky. Nyní lidé, kteří se procházejí Mariupolem na jihu Ukrajiny, narazí na část ruské střely. Fotografové agentury Reuters zachytili i menší města v okolí Kyjeva nebo vesnici nedaleko Černihivu. Na všech těchto místech zůstala nevybuchlá munice či úlomky raket.
Redakce Aktuálně.cz měsíc po začátku války na Ukrajině požádala dvacetiletého studenta žurnalistiky z Oděsy, aby každý den vyprávěl své zážitky. Jeho svědectví ukazují úzkosti v kulisách kvílejících sirén a občasných výbuchů raket. Přečtěte si deník Vladyslava Viegela, který popisuje ruské útoky na jižní Ukrajinu, život v neustále ohroženém městě i své každodenní strasti a radosti.
Kyjev, Lvov, Užhorod, Záporoží. Ruská invaze na Ukrajině odloučila nespočet rodin nejen z těchto měst. Kdy se znovu uvidí, mohou jenom hádat. Mávání rukou z oken evakuačních vlaků a polibky na rozloučenou zdokumentovali fotografové agentury Reuters.
Výbušniny, nástražné pasti reagující na dotek či miny. Ruští vojáci jadernou elektrárnu v Černobylu opustili na konci března, odstraňování následků jejich řádění ale potrvá roky.
Teprve osmnáctiměsíční ukrajinská dívenka Julia se před pár týdny opařila a utrpěla vážné popáleniny na šedesáti procentech těla. V kritickém stavu byla převezena do Česka, kde se její život snaží zachránit lékaři z vinohradské nemocnice. Julia už má za sebou několik operací, udělala obrovský pokrok. Už je schopná sedět, jíst a cvičit. Do pražské nemocnice dorazila na poslední chvíli.
Hladomor ve 30. letech minulého století zabil miliony Ukrajinců. Řada historiků se shoduje, že byl výsledkem záměrných politických rozhodnutí. "Rusko opakuje způsoby Sovětského svazu. Už během hladomoru bylo součástí genocidy také znásilňování žen, ale tehdy se o tom téměř nepsalo," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitelka kyjevského Národního muzea Hladomoru-genocidy Olesija Stasjuková.
V katedrále svatého Klimenta v areálu pražského Klementina, jen kousek od Karlova mostu, se už léta scházejí Ukrajinci žijící v Česku. V posledních týdnech tam našlo cestu i mnoho těch, kteří utekli před válkou rozpoutanou Ruskem. Reportéři Aktuálně.cz nedělní ranní bohoslužbu v kostele řeckokatolické církve navštívili.
Necelé tři hodiny stačily v noci z 14. na 15. dubna 1912 k tomu, aby definitivně skončil sen o chloubě britského loďstva - parníku Titanic. Zatímco na svou první cestu vyplouval jako symbol lidského umu a pokroku, po srážce s ledovcem se o čtyři dny později změnil v obrovské pohřebiště. Ve vlnách Atlantského oceánu zmizelo spolu s ním více než 1500 lidí.
Rusové nedodržují žádná pravidla, přestože se hlásí k Ženevské úmluvě na ochranu civilistů, prohlašují zástupkyně ukrajinských lidskoprávních organizací Alexandra Novičkovová, Kateryna Raševská a Maria Sulialinová. Upozorňují na dětské oběti, proměnu anektovaného Krymu i na ruskou propagandu v tamních školách.
Přes 56 tisíc ukrajinských dětí ve věku od šesti do čtrnácti let dostalo v Česku speciální víza. Školy pro ně zřizují jednotřídky nebo je začleňují do běžných tříd. To je i případ dětí, které přijala základní škola v Loukově na Semilsku. Utíkaly rovnou z krytu a žádné věci si nestihly vzít, škola pro ně proto uspořádala sbírku. Hned si tam našly i kamarády. Přesto ale nejvíc touží vrátit se domů.
Redakce Aktuálně.cz požádala dvě mladé ženy a dva muže z různých částí Ukrajiny, aby každý den popisovali, co zažili. Jejich svědectví ukazují život v neustálém strachu, s kulisou kvílejících sirén a výbuchů raket. Bohužel Anton se odmlčel a redakce o něm nemá žádné zprávy. Přečtěte si deníky Anastasie, Oleny a zejména Vladyslava, který popisuje poslední raketové útoky na Oděsu.
Východ Moravy sice patří k místům s nejmenším množstvím uprchlíků, ale i tady tisíce z nich našly domov. Mezi půldruhou tisícovku lidí, kteří přišli z Ukrajiny na Uherskohradišťsko, se řadí i rodina, jež se přímo setkala s ruskými vojáky. "Když přišli do mého domu, řekla jsem jim, že jsme je nezvali, ať odejdou," svěřuje se dvaasedmdesátiletá Ludmila, která do Česka přijela s dcerou a vnoučaty.
Vzhledem k velké uprchlické vlně z Ukrajiny před ruským agresorem Češi nyní stále více řeší, jak se s Ukrajinci domluvit. Vznikají kartičky pro děti i slovníčky pro dospělé. Ukrajinština je mnohem více podobná polštině, slovenštině či běloruštině než ruštině. Mnoho slov je podobných i s češtinou, jiná ale mohou překvapit. Zkuste si náš kvíz.
Bohdan sní o kariéře kriminologa, Sonja je zaskočená širokou nabídkou sladkostí, Jehor chce hrát profesionální fotbal. Kongresové centrum na Vyšehradě a hlavní nádraží jsou místy, kam i po měsíci od začátku ruské invaze přijíždějí denně stovky válečných utečenců z Ukrajiny. Polovinu z nich tvoří děti. Reportérka Aktuálně.cz mluvila s nově příchozími ukrajinskými dětmi o tom, jaké mají další plány.
