Čtyřicátník Viktor Kučinskas pocházel z menšího města Miněralnyje Vody v jihozápadní části Ruska a snil o kariéře vojáka, boji i obraně rodné vlasti. Ačkoliv se jednoho dne toužil stát válečným hrdinou, do profesionální armády ho nevzali. I tak ale odešel bojovat na Ukrajinu - jako dobrovolník.
Turisty u největšího italského jezera Lago di Garda překvapilo obnažené skalnaté dno v místech, kde ještě před nedávnem bývala voda. Jeho hladina se kvůli největšímu suchu za posledních sedmdesát let blíží k rekordně nejnižším hodnotám.
Česko dosud udělilo 403 tisíc víz dočasné ochrany Ukrajincům prchajícím před válkou. Podle Úřadu práce si našlo v zemi práci 74 tisíc z nich. Nejčastěji nastupují na dlouhodobě neobsazené pozice ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví nebo při sezonních pracích. V uplatnění ve své původní profesi jim brání zejména jazyková bariéra.
Čechů, kteří si pořídili zbrojní průkaz a zbraně, je s útokem Ruska na Ukrajinu výrazně více. Ukazují to data ministerstva vnitra. Podle odborníků rychlý nárůst držitelů zbrojních průkazů a zvýšený zájem o zbraně způsobil pocit nebezpečí a nejistoty, jejž válka vyvolala. Počty držitelů zbrojních průkazů a registrovaných zbraní jsou letos oproti minulým desetiletím zatím nejvyšší.
Americká basketbalistka Brittney Grinerová je už od února v ruské vazbě. Rusové ji obvinili z pašování drog a do případu zasahuje i americký ministr zahraničí. Až minulý týden jednatřicetiletá žena promluvila o okolnostech svého procesu, když opět stanula před soudem. Tvrdí, že tlumočníci přeložili jen část její výpovědi a nařídili jí, aby podepsala dokumenty, o kterých nevěděla, co obsahují.
Březnový protest novinářky Mariny Ovsjannikovové, která v živém vysílání zpravodajského pořadu Vremja Prvního kanálu vystoupila s transparentem proti válce na Ukrajině, by se nyní už odehrát nemohl. Kremelský režim postupně utáhl šrouby a televizní reportéry daleko pečlivěji kontroluje.
Ruská armáda trpí nedostatkem vojáků, a tak na frontovou linii nasazuje i ty, kteří neprošli důkladným výcvikem. Píše to list The Moscow Times, podle kterého vojáci cvičí někdy i jen několik dní. Přitom podle ruských zákonů je nezbytnou podmínkou před nasazením vojáků do boje alespoň čtyřtýdenní výcvik.
Invaze na Ukrajinu v pondělí vstoupila do svého šestého měsíce a jednotky Kremlu se dál snaží prolomit pozice obránců zejména na Donbase. Od února, kdy agrese začala, válku definovalo několik důležitých úderů, která ruská a ukrajinská média popisovala úplně jinak.
Přesně před 80 lety, 19. dubna 1943, plánovali nacisté definitivně zlikvidovat varšavské židovské ghetto, které bylo největší v Evropě. Stovky tisíc jeho obyvatel už předtím skončilo ve vyhlazovacích táborech nebo podlehlo nemocem a zbývaly poslední desítky tisíc. Nacisté ale narazili na nečekaný odpor a vzdor, který obyvatelům vydržel až do půlky května.
Evropu včetně Česka sužuje v posledních dnech enormní horko. Ve Španělsku či Portugalsku hasiči bojují s rozsáhlými lesními požáry, ve Velké Británii padl teplotní rekord přes 40 stupňů Celsia, což je vůbec nejvyšší teplota v historii zdejšího měření. Odborníci upozorňují, že vlny veder budou v důsledku změny klimatu způsobené člověkem stále častější.
Od pátku 15. července počítá Rusko nové odvedence do armády. Právě v ten den skončila tradiční jarní vlna odvodů, první od zahájení invaze na Ukrajinu, kde Moskva podle západních zdrojů přišla už o 50 tisíc vojáků. Ruský nezávislý server Meduza vylíčil příběhy branců a popsal, jak se v některých případech odvodové komise uchylují k protiprávním metodám.
Rodina Radžapaksů se dostala k moci v roce 2004. Od té doby její členové postupně obsadili vrcholné posty na Srí Lance. Útěk prezidenta Gotabaji Radžapaksy ze země a jeho pád v nemilost však znamenají obrat i pro zbylé členy tohoto až dosud mocného klanu: v čele Srí Lanky už nikdo z nich nestojí, a to poprvé za téměř dvacet let.
Tuzemské humanitární organizace díky podpoře českých dárců doručily na Ukrajinu stovky tun humanitární pomoci či vojenského vybavení. "Dárcům patří velké poděkování, jsme rádi, že nečekají, až pomůže někdo jiný," vzkazuje například Miroslava Jirůtková z Českého červeného kříže.
Pokud chcete pomáhat ukrajinským uprchlíkům, můžete se jako dobrovolníci zapojit prostřednictvím unikátního projektu dobrovolnické pomoci, kterou společně koordinuje nezisková iniciativa Vlna pomoci, Oblastní spolek ČČK Praha 1, organizace Meta, Integrační centrum Praha či Armáda spásy ve spolupráci s Aktuálně.cz. Registraci dobrovolníků lze učinit v mapě níže.
Devětašedesátiletá Ukrajinka Anna Ivanovna z Charkova se, aniž by o tom věděla, stala hvězdou kremelské propagandy, její podobizna se objevuje na billboardech, plakátech i coby graffiti po celém Rusku. Mašinerie Moskvy z ní za několik týdnů udělala symbol údajné podpory invaze mezi běžnými Ukrajinci a proslavila ji coby "Bábušku Z" podle písmena, kterým okupační vojáci označují svou techniku.
Zatímco Rusko podle odhadů vydrží pokračovat ve válce další rok, ukrajinská armáda hlásí, že spotřebovala zásoby své dělostřelecké munice. Obranyschopnost země bránící se agresi ruského prezidenta Vladimira Putina tak závisí hlavně na dodávkách ze Západu.
Profesionální pilot, informatika či kybernetika a robotika. Až na výjimky nesmí studenti z Ruska a Běloruska pokračovat v Česku ve studiu těchto vysokoškolských oborů. Spadají na ně sankce Evropské unie, která zakázala poskytování technické pomoci těmto dvěma zemím, což se týká i vysokoškolského vzdělání. Univerzity tak nyní musí vytipovat kritické obory na svých fakultách.
Rusové na okupovaných územích zřizují tábory pro Ukrajince, kteří mají vazby na vládní a vojenské představitele či novináře. Podle řady svědectví v nich panují otřesné podmínky. Kdo je "politicky nežádoucí", určují při selekci, kterou musí projít každý, kdo chce regiony ovládané Moskvou opustit. Ukrajince vyslýchají, snímají jim otisky prstů nebo prohledávají telefon.
Ministr vnitra Vít Rakušan s ministrem zahraničí Janem Lipavským čelí tlaku Rusů a Bělorusů, aby k nim Česko přistupovalo při udělování víz mírněji. Rakušan výtky chápe, ale trvá na tom, že podmínky zůstanou přísné i po skončení nouzového stavu. "Připravíme určité výjimky, ale sankce musí pokračovat, protože Rusko je agresorem," uvádí. Výjimka bude například pro sloučení rodin nebo pronásledované.
Ruští poslanci před třemi měsíci schválili zákon, který se úzce týká války. Zakazuje lidem šířit údajné dezinformace o ruské armádě, diskreditovat ozbrojené síly a vyzývat k sankcím. Nyní padl první trest. Petr Mylnikov z vesnice Olovjannaja dostal pokutu u soudu Zabajkalského kraje za to, že měl šířit lživé zprávy o použití ruských ozbrojených sil.
