Od nedělního rána do večera probíhají v Moldavsku důležité parlamentní volby, které rozhodnou o tom, jestli se země přikloní k Moskvě, anebo k Bruselu. Reportér Aktuálně.cz se vydal k hranicím se separatistickým Podněstřím, kde během jeho návštěvy hraničního mostu prohlásila policie most za zaminovaný.
O vládu nad nejchudší zemi Evropy se v neděli utkají Brusel a Moskva. Na pozadí souboje jsou peníze obou zmíněných stran, chudé obyvatelstvo totiž spíš než geopolitiku řeší to, jak zaplatí vysoké účty za elektřinu. Mladí lidé odcházejí na Západ a část starších zase vzpomíná, jak bylo dobře v dobách Sovětského svazu. Popisujeme situaci v Moldavsku, kde má Aktuálně.cz svého zvláštního zpravodaje.
Moldavsko se připravuje na volby, které rozhodnou o tom, zda se nejchudší země Evropy přikloní spíš k Evropské unii, nebo v ní naopak převládne ruský vliv. Hlasování proběhne v neděli 28. září a reportér deníku Aktuálně.cz bude u toho. Průzkumy zatím ukazují na vyrovnaný souboj, v němž ale mohou mít ještě poslední slovo dezinformace či hlasy placené oligarchou.
"Jakékoli ruské letadlo či dron bez diskuse sestřelíme," prohlásil v pondělí polský premiér Donald Tusk. Obdobně promluvil během jednání Rady bezpečnosti OSN polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Co to vypovídá o možném konfliktu zemí NATO s Ruskem a zda jsou východní státy aliance schopné ruská letadla sestřelovat, analyzuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Tony Lawrence.
V Rusku bylo během války na Ukrajině odsouzeno za dezerci a neoprávněné opuštění svých vojenských jednotek nejméně téměř 19 tisíc lidí. Vyplývá to z dat ruského nezávislého webu The Insider. Americký Institut pro studium války odhaduje až 50 tisíc. Od začátku války se zvýšil i počet lidí, kteří využívají služeb neziskových organizací, které jim pomáhají zběhnout. Popisujeme, jak to funguje.
Situace na Ukrajině se pomalu stabilizuje a tamní vláda dokáže spoustu potřeb řešit sama. Zároveň ale na humanitární a rozvojovou pomoc pomalu dochází peníze a bude se muset část pomoci omezit. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička, který se nedávno z válkou zasažené země vrátil a popisuje, jak a s čím tam jeho organizace pomáhá.
Na konci srpna našli hrobaři v ruském městě Balej 51letou Olgu Šarypovovou, které prý puklo srdce. Důvodem byla ztráta jejího syna Maxima, u jehož místa posledního odpočinku završila rodinnou tragédii i ona. Podobných příběhů je přitom v současném Rusku celá řada. Zároveň s mrtvými vojáky však až trojnásobně přibylo dezertérů a dalších lidí, kteří se chtějí armádě a válce na Ukrajině vyhnout.
Rusové už potřetí zkusili trik s využitím opuštěného potrubí k tomu, aby se ve skrytu dostali do ukrajinského zápolí. Jenže tentokrát se jim podle všeho zas tak dobře nepovedl. Ukrajinci totiž tvrdí, že je výstup z potrubí pod jejich kontrolou a že většina ruských vojáků je buď zajatá nebo po smrti. Na Telegramu se pak objevilo video s jedním ze zajatců, který popsal postup ruských jednotek.
Jméno Jana Marsalka vypadá česky. Někdejší rakouský finančník má skutečně české kořeny. V roce 2020 se po něm slehla zem a s ním se ztratily i miliardy eur. Teď ho tým investigativních novinářů dokázal vypátrat v centru Moskvy a sledovat déle než rok. Výsledek? Marsalek žije s falešnou identitou a pracuje pro ruskou tajnou službu FSB.
Vdova po ruském prominentním opozičníkovi Alexeji Navalném Julija ve středečním prohlášení na sociálních sítích uvedla, že ví, proč a jak její muž v trestanecké vězeňské kolonii na Sibiři před rokem a půl zemřel. Podle informací, které získala, měli významného Putinova kritika otrávit. Vdova měla získat také informace od dozorců, kteří popsali Navalného poslední den a sdíleli fotografie z cely.
Srpnové ukrajinské útoky na ruské rafinerie vyřadily podle agentury Reuters přibližně 17 procent ruských rafinérských kapacit, což představuje 1,2 milionu barelů ropy denně. Kvůli nim, ale i kvůli zvýšené poptávce zemědělců v Rusku benzin podražil a v některých regionech jsou na něj fronty. Vláda pak dočasně zakázala jeho vývoz.
Západ ho obviňuje z válečných zločinů, v Rusku jej naopak za účast ve válce v Sýrii, při anexi Krymu a v plnohodnotné válce na Ukrajině staví na piedestal. Valerij Gerasimov v pondělí slavil 70. narozeniny, k životnímu jubileu mu popřál i jeho "šéf" - ruský prezident Vladimir Putin. Obdržel od něj vojenské vyznamenání Za statečnost.
V noci na středu polská a spojenecká letadla vzlétla a nakonec i zničila některé ruské drony, které v době ruských útoků proti Ukrajině narušily polský vzdušný prostor. Britský expert Tony Lawrence z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost vysvětluje, co o "incidentu" víme nebo jak jsme na podobné útoky v budoucnu připravení.
Polsko v noci muselo sestřelit bezpilotní letouny, které narušily jeho vzdušný prostor v době ruských útoků proti Ukrajině. Polská armáda informovala, že drony opakovaně narušily vzdušný polský prostor. Ve vzduchu byly i spojenecké stíhačky. V rozhovoru bezpečnostní analytik Milan Mikulecký rozebírá, o co jde v bezprecedentním aktu agrese a jaký čekat další vývoj.
Rusko provedlo na konci víkendu svůj dosud největší letecký útok na Ukrajinu. Během něj agresor zasáhl i horní patro hlavní vládní budovy v Kyjevě. Při útoku bylo nasazeno více než 800 dronů Šáhed a 13 raket, přičemž část z nich byla sestřelena. Ukrajina už dříve zaútočila na ropovod Družba v Rusku, což podle velitele dronových jednotek Roberta Brovdiho způsobilo rozsáhlé požáry.
"Všechny nás sleduje tygřím okem," zpívá skupina Survivor v písni Eye of the Tiger, kterou lidé znají z filmu Rocky se Sylvesterem Stallonem. V pondělí ji České dráhy využily při představování nového stroje - lokomotivy Vectron, která dosahuje maximální rychlosti 230 km/h. Padesátka nových lokomotiv v Česku svého maxima zatím nevyužije, dopravce s nimi ale bude jezdit do zahraničí.
Ruský právník Maxim Oleničev už nějakou dobu ve své rodné zemi nežije. Na rozdíl od Ruska mu totiž v zahraničí nehrozí přísné tresty za to, že dělá svoji práci, a úřady ho neprohlásí za "zahraničního agenta". Ani to, ani emigrace ho ale v jeho úsilí nezastavily, nadále se snaží pomáhat lidem, kteří se v Rusku potýkají s represemi - včetně lidí z LGBT komunity.
Ruské národní potraviny letos bude menší množství a za vyšší cenu než dříve. O třetinu totiž klesla plocha, kterou místní zemědělci oseli pohankou. V největší zemi světa měli tento rok problém s nedostatkem brambor, v některých regionech teď farmáři pro změnu řeší sucho.
"Ocitáme se v období přenastavování vztahů velmocí ve světě," říká pro Aktuálně.cz politický geograf Jakub Landovský. Naráží tím na situaci, kdy se nejdříve na summitu "anti-NATO" a později i na přehlídce v Pekingu přátelsky zdravili čínský, indický, ruský a další antizápadní lídři. Ruská média si všímají i chladného vztahu Putina s Alijevem, události v Číně pak sleduje také Donald Trump.
Armáda, vrtulníky, letadla a hypersonické rakety, 80 tisíc holubic míru či barevné balonky. To mohli vidět na velké vojenské přehlídce v čínském hlavním městě Pekingu nejen desetitisíce přítomných vojáků a diváků, ale i zahraniční delegace. A přenos z akce zřejmě sledoval i americký prezident Donald Trump, který na Siův velký projev okamžitě reagoval na sociálních sítích.
