Osmačtyřicetiletý moskevský rodák Jevgenij Kissin je umělec s aurou génia. Jeho hra uchvacuje až nelidskou dokonalostí. Fenomenálnímu umělci, intelektuálovi, v poslední době také skladateli a básníkovi jsou běžné praktické záležitosti možná poněkud vzdálené, o to více jej však tíží geopolitická situace.
Hovoří tiše, s formulacemi si dává načas a z jeho vystupování čiší skromnost. Jeho cíle jsou však ty nejvyšší a ve všem, co dělá, jde do hloubky. Jan Bartoš platí za výjimečného pianistu a nepřehlédnutelný je jako organizátor.
Českým dechovým kvintetům momentálně vládne soubor Belfiato. Jeho členové se jednou za rok zavřou na horské chatě, kde vznikla i nová nahrávka pro Supraphon. V pondělí posluchače čeká nadlouho poslední příležitost slyšet „best of“ Belfiata živě.
Patnáct minut prý v roce 1902 trvaly ovace pro skladatele Gustava Mahlera, když měla premiéru jeho Třetí symfonie. Včera v pražském Rudolfinu byly jen o něco kratší.
Dva roky po svém prvním hostování na festivalu Dvořákova Praha včera tamtéž vystoupila Essenská filharmonie, orchestr, který od roku 2013 vede český dirigent Tomáš Netopil.
Ani dvě nesporné hvězdy – mladá a velezkušená – nedokázaly udělat ze včerejšího zahajovacího večera festivalu klasické hudby Dvořákova Praha mimořádnou událost.
Vozit do Prahy špičková zahraniční tělesa je jednou z nezastupitelných úloh festivalu Pražské jaro, který končí toto úterý.
Festival Pražské jaro včera v Obecním domě zahájili Bamberští symfonikové. Orchestr, v jehož čele třetím rokem stojí a očividně si dobře vede český šéfdirigent Jakub Hrůša.
Schválně: co mají společného Beethovenova symfonie Eroica a Berliozovo Te Deum? Může za ně Napoleon Bonaparte. Jak známo, vídeňský skladatel svou třetí symfonii nejprve věnoval jemu. Když pak francouzský vojevůdce porušil ideály revoluce, Beethoven dedikaci škrtl.
Překrásné historické město Bamberk v Bavorsku hostí jeden z nejlepších evropských orchestrů. Byla to jeho zeměpisná i kulturní blízkost, díky níž jeden z nejúspěšnějších českých dirigentů současnosti Jakub Hrůša přijal roku 2016 šéfdirigentské místo právě u Bamberských symfoniků?
Prahu v sobotu navštívil specialista na novější a soudobou hudbu. Britský pianista Jonathan Powell na pozvání festivalu a institutu Prague Music Performance v kostele sv. Vavřince zahrál dva intenzivní hodinové recitály za sebou.
Také ve světě už česká houslová škola začíná být pojmem. V poslední dekádě o sobě dávají vědět výteční sólisté jako Josef Špaček, Jan Mráček, Jiří Vodička či Olga Šroubková.
Kdyby si vybírala, do jaké historické epochy se vypravit, byla by to doba, kdy Johann Sebastian Bach komponoval své sonáty a partity pro sólové housle. „Chtěla bych zjistit vše o jeho hudbě, jeho myšlení. Neumím si dost dobře představit, v jakém rozpoložení a proč tato díla komponoval,“ říká jedna z nejuznávanějších interpretek dneška Isabelle Faustová o náročném cyklu, jenž vedle sonát a tanečních suit obsahuje také proslulou Chaconnu d moll se šedesáti třemi variacemi.
Když se českého zpěváka nebo zpěvačky zeptáte, koho by si nejraději vybrali za klavírního partnera, jméno Miroslava Sekery vysloví mezi prvními.
Největší žijící pianista? Mnozí za něj považují Grigorije Sokolova. Osmašedesátiletá skromná hvězda mezinárodní scény, která příští úterý vystoupí v pražském Rudolfinu, nedává rozhovory a zásadně nenatáčí ve studiu.
Hned dvakrát letos na festivalu Pražské jaro vystoupí harfistka Jana Boušková. "Harfa byla kdysi doménou mužů, dnes je jeden harfista v Metropolitní opeře. Muži chtějí spíše hrát sólo," říká.
Hostem festivalu Pražské jaro bude nejsympatičtější dirigent Spojeného království i okolních zemí John Eliot Gardiner. V roce 2000 oslavil Bachovo výročí tím, že s hudebníky a zpěváky putoval od kostela ke kostelu, z Německa přes Paříž a Curych do New Yorku. Bachovy církevní kantáty teď bude mít na programu také v Praze.
