Pokud 70 procent lidí hlasuje v prezidentské volbě pro kariérní komunisty, zjevně už otázku minulosti nepovažujeme za nijak zásadní. Bohužel to ale neznamená, že se nám na ni podařilo najít odpověď.
Dokud před sebou měla republika hlasování o novém prezidentovi, bál se kabinet zastavit zadlužování, aby to nepomohlo na Hrad Andreji Babišovi. Teď za to otálení zaplatíme. I s patřičnými úroky.
S ekonomem Davidem Markem o populismu, devastaci měnové politiky i holubí letce, která nahradila jestřáby.
Po ostudném úřadování dosluhující hlavy státu si republika zvolila muže, který slibuje návrat důstojnosti. Je to úlevné, lze se však bohužel obávat, že krom kraválu z Hradu teď utichnou i snahy o přesnější vymezení pravomocí, jimiž disponuje nejvyšší ústavní činitel. Byla by to škoda, zdejší politické prostředí takovou regulaci nutně potřebuje.
Když se do konfliktu dostane zájem vlády a zákon, vypadá to, že u nás platí bonmot "tím hůře pro zákon". Touha kabinetu pomocí pofiderního legislativního dloubáku uchvátit plnou kontrolu ve zdejším energetickém kolosu nemá s právním státem mnoho společného.
Nový prezident Petr Pavel vrací republice už téměř ztracenou víru, že lze spektakulárně uspět i bez negativní kampaně, která se zde stala bezmála železným zvykem.
Lítá prezidentská kampaň nejspíš zanechá na pověsti Česka pár šrámů. Ale to opravdu podstatné pro budoucnost Evropy se odehrálo v Německu.
Vše nasvědčuje tomu, že předseda hnutí ANO v klání o nejvyšší úřad nezvítězí. Svou porážku ale může zúročit už v příštích sněmovních volbách.
Předseda ANO maximalizoval svoji podporu už v prvním kole. A protože nyní nemá moc kde brát, snaží se alespoň za každou cenu znechutit podporovatele protivníka. Ten řeší mnohem větší rébus.
Masivní podpora dvou exkomunistů v prvním kole prezidentské volby definitivně rozřešila otázku, zda je pro českou společnost kolaborace s někdejším režimem nezměnitelnou charakterovou vadou, či napravitelnou chybou.
Zatímco v roce 2018 si kompletní výlov protestního rybníku nechal Miloš Zeman až na druhé kolo, nyní se to předsedovi ANO podařilo už v tom prvním - a nemá dál moc kde brát. Z generála ve výslužbě se stává favorit.
Ideální kandidát na nejvyšší český úřad se – jako vždy – nezjevil. Přesto je k dispozici bohatá a pestrá nabídka. Po hubených letech by konečně mohla přinést i opravdu masivní účast.
Prezidentská kandidátka dokázala od léta nabrat nejvíce přízně ze všech, přesto to podle posledních průzkumů stále vypadá jen na třetí, nepostupové místo. Nejzajímavější finále tedy slibuje právě její kampaň.
Předseda ANO se konečně dočkal v první instanci verdiktu ve věci celkem primitivního dotačního podvodu. Proč to však trvalo tak dlouho? A je to opravdu tečka za celou věcí?
Unikátní studie výzkumné agentury Behavio pro Aktuálně.cz ukazuje, v čem se voliči favoritů prezidentské volby shodují a co je naopak rozděluje.
Vláda touží rozdávat miliony soukromým médiím tak moc, až by klidně nechala vyhladovět ta veřejnoprávní. A ještě umetla cestičku Babišovi s Okamurou.
Na Nový rok 1993 skončilo svoji pouť dějinami Československo. Vznikly dvě nové republiky, jejichž samostatnou existenci ještě půl roku předtím nikdo nepředpokládal.
Jakmile bude známo jméno nové hlavy státu, mohou politici na čas zapomenout na nekonečný předvolební cirkus a začít se věnovat i své skutečné práci - správě těžce zkoušené republiky.
Po nevydařeném prvním českém předsednictví dopadlo to druhé velmi dobře. Poděkujme za to euroskeptické ODS, která pod tlakem okolností předvedla eurofederalistickou politiku.
Krach slovenské vlády ohrožuje i Česko. V regionu pomáhala vyvažovat autoritativní kabinety v Maďarsku a Polsku. Návrat Roberta Fica by vše změnil.
