Do života dirigenta Karla Ančerla zasáhlo Osvobozené divadlo, nacistické koncentráky, komunistická diktatura a emigrace. V příběhu jednoho z nejvýznamnějších šéfů České filharmonie zůstává mnoho neznámých míst, teď je tu však alespoň poutavý dokument o jeho koncertním nasazení.
"Miluji umění potrefené obyčejností a nedokonalostí světa, jako tomu je u Bohumila Hrabala,“ říká Martin Smolka ke své skladbě Andělské schody. Její o rok odloženou světovou premiéru uvede na příštím ročníku festivalu Pražské jaro.
Místo do školky chodila litevská dirigentka Mirga Gražinytė‐Tyla na zkoušky sboru a hodiny klavíru, které vedli její rodiče. Je přesvědčená, že hudba má sílu utvářet člověka. Na příští ročník festivalu Pražské jaro přijede jako šéfdirigentka Birminghamského symfonického orchestru.
Peter Grimes vzbuzuje stejnou měrou odpor jako soucit a stojí proti němu skoro celé přístavní maloměsto. Stejnojmennou operu anglického skladatele Benjamina Brittena uvedlo Národní divadlo Brno po 75 letech. Inscenace dirigenta Marka Ivanoviće a režiséra Davida Radoka proti sobě staví vynikajícího tenoristu a sbor plující na bouřlivém i klidném moři orchestru.
Kdo se chce bavit a má rád humor takzvaných crazy komedií pro pamětníky, z nové inscenace Lazebníka sevillského odejde spokojený. Opera pražského Národního divadla připravila první premiéru sezony se zřetelným záměrem: oblíbený titul nabízí v přímočarém balení, které k dílu kromě několika vtipů sice nic nepřidává a nevymýšlí, také v něm ale nic nehledá.
Kantátu věnovanou sebeupálení Jana Palacha, soundtrack k filmům Kočár do Vídně a Ukradená vzducholoď nebo populární písně na latinské texty složil Jan Novák, který by se v dubnu dožil 100 let. Jeho hudba tvoří podstatnou část programu letošního festivalu Moravský podzim. V Brně začíná tento pátek, potrvá do 17. října.
Přesycení krásným zvukem a hledání osobní svobody stály v základech sobotního koncertu festivalu Musikfest Berlin. Jakub Hrůša s Berlínskými filharmoniky provedl světovou premiéru skladby Keyframes for a Hippogriff od Rakušanky Olgy Neuwirth. Následovala čtvrtá symfonie jejího dávného krajana Antona Brucknera.
V jedenácti letech začal hrát na elektrickou kytaru, už od dětství ale znal knihy Jaroslava Foglara. Kromě nich názvy skladeb Františka Chaloupky odkazují k platónským ideám, biblickým tématům, sci-fi nebo bratrům Mašínům.
Hudbou 16. století a úvahami o pomíjivosti života i posledních věcech člověka provedl lipský Calmus Ensemble návštěvníky prvního pražského večera letošních Letních slavností staré hudby.
Jako vychytralého gaunera, který zároveň naivně skáče lidem na lep, líčí režisér Tomáš Studený titulní postavu opery Gusman od skladatele Antonína Rejchy. Světovou premiéru bude mít 205 let poté, co vznikla, tento čtvrtek na Olomouckých barokních slavnostech.
Střelba ve škole, při níž zemřeli studenti i učitelka, je východiskem nové opery Innocence finské skladatelky Kaiji Saariaho. V inscenaci, která měla tento týden světovou premiéru na festivalu ve francouzském Aix-en-Provence, jednu z hlavních rolí ztvárnila česká mezzosopranistka Magdalena Kožená.
Když se řekne vesmírná opera, většině lidí se vybaví Hvězdné války, Star Trek či jiná sci-fi sága sestavená z dramat a romantických dobrodružství kdesi v daleké galaxii. Skladatel Miroslav Srnka a australský libretista Tom Holloway stejným podtitulem opatřili operu Singularity, jejíž světovou premiéru v sobotu uvedla Bavorská státní opera.
Koncerty věnované době Karla IV., husitským chorálům, ale také kosmologii hrušek tvoří program festivalu Concentus Moraviae, který začíná ve čtvrtek. Kvůli protiepidemickým opatřením si teprve letošním, formálně 26. ročníkem opožděně připomíná čtvrtstoletí existence.
„Schvácen mocným žárem velké myšlenky vychází bohatýr ducha v širý svět,“ napsal Julius Zeyer o Písni bohatýrské od Antonína Dvořáka, která uzavře program debutového večeru Pražského jara. Jeho protagonistou bude 26. května dirigent František Macek, který se poprvé představí na velkém festivalovém pódiu v Česku.
Skladatel a klarinetista Jörg Widmann si jednoho dne nemohl vzpomenout na vlastní improvizaci z předešlého dne. „A protože jsem byl naštvaný, začal jsem komponovat,“ popsal osmačtyřicetiletý Němec, který je rezidenčním umělcem letošního ročníku festivalu Pražské jaro. V průběhu tří večerů se představí jako autor, sólista i komorní hráč. Navíc povede mistrovský kurz.
Po více než půlroční pauze způsobené pandemií koronaviru Praha v pondělí zažila koncert s účastí publika. Česká filharmonie své benefiční vystoupení v Rudolfinu věnovala rodinám zaměstnanců sociálních služeb, kteří zemřeli na covid-19, a připomněla si 125. výročí založení.
Ani svět klasické hudby nepamatuje, kdy se naposledy zastavil na tak dlouho jako kvůli pandemii koronaviru. Hudebníci se pokoušejí vzdorovat izolaci streamovanými koncerty bez publika, málokdo ale z krize vytěžil něco více tvůrčího než běžný přenos. K těm výjimkám patří barokní orchestr Collegium 1704.
„Kde jsi?“ ptá se při hledání boží přítomnosti skladatel Ondřej Adámek. Světovou premiéru jeho kompozice napsané na texty z Bible, Bhagavadgíty, od svaté Terezy nebo z moravských lidovek uvedli v Mnichově dirigent sir Simon Rattle, mezzosopranistka Magdalena Kožená a Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu.
Je jim mezi 17 a 27 lety, spojuje je hudba a tuto sobotu budou aktéry prvního samostatného koncertu České studentské filharmonie. Šest hudebnic a hudebníků se zúčastní večera, při němž se u dirigentského pultu vystřídá jejich dlouholetý vedoucí Marko Ivanović s šéfdirigentem České filharmonie Semjonem Byčkovem.
Když nelze koncertovat, přichází čas na natáčení. V uplynulém roce se tak rozhodla nejen spousta kapel, ale také Filharmonie Brno. „Naší první reprezentativní nahrávkou se stal dramatický hudební obraz Lenora,“ říká dramaturg Vítězslav Mikeš.
