Reklama
Reklama

Akademie věd ČR

66 článků

Moje články

30 sekund: Kdo je strůjce útoku na Izrael
30 sekund: Kdo je strůjce útoku na Izrael
30 sekund: Kdo je strůjce útoku na Izrael

Hraje jim to do karet. Tvrdý úder Izraele je přesně to, co Hamás chce, říká arabista

Hamás se svým útokem snažil jednoznačně ukázat, že je stále silou, která dokáže izraelské vládě uštědřit citlivý zásah, míní arabista Ondřej Beránek. Představitelé radikálního hnutí podle něj počítali s tím, že Izrael odpoví na jeho násilí tak agresivně. "A to je něco, co si myslím, že Hamásu může hrát do karet," podotýká v rozhovoru.

Rudolf Kučera: Je znepokojivé, co se stalo s ruskou společností za pouhý měsíc
Rudolf Kučera: Je znepokojivé, co se stalo s ruskou společností za pouhý měsíc
Rudolf Kučera: Je znepokojivé, co se stalo s ruskou společností za pouhý měsíc

Historik: V Rusku se děje něco znepokojivého. Lidé se připravují na dlouhou válku

Za pouhý měsíc je Rusko v situaci, že je naprosto odstřiženo od západního světa, tamní společnost je militarizovaná, připravená skládat další oběti, plně ve vleku válečné propagandy. Stát se zřejmě připravuje na velkou mobilizaci zázemí a počítá s delší válkou, říká v rozhovoru pro Akademii věd ČR ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR historik Rudolf Kučera.

Život v pandemii - strukturní virolog Evžen Bouřa
Život v pandemii - strukturní virolog Evžen Bouřa
Život v pandemii - strukturní virolog Evžen Bouřa

Omikronu se nevyhne nikdo a na podzim se nejspíš vrátí, tvrdí virolog Bouřa

Omikronová vlna dosáhne v Česku vrcholu na přelomu ledna a února, odhaduje strukturní virolog Evžen Bouřa. Očekává, že v létě se počty nakažených covidem sníží, ale v průběhu podzimu se varianta omikron může opět rozšířit. "Imunita, kterou získáme, vydrží pravděpodobně méně než rok. Takže příští zimu už budeme připraveni se znova nakazit," míní Bouřa z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Pratuři u nás
Pratuři u nás
Pratuři u nás

Zpátky do středověku: „Vyhynulí“ pratuři u Milovic zachraňují zpustošenou přírodu

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015 na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou. Spolu se dvěma stády divokých koní ji obývají zubři a zpětně šlechtění pratuři. Všechna zvířata sem byla dovezena jednak kvůli návratu do přírody, ale také kvůli tomu, aby zpustošenou krajinu po sovětských vojácích znovu zkultivovala.

Reklama
Elektromagnetické vlny na Marsu
Elektromagnetické vlny na Marsu
Elektromagnetické vlny na Marsu

Na Mars zamíří speciální český přístroj. Rozhodněte, který zvuk odvysílá na Zem

V roce 2021 dosedne na Mars první evropské planetární vozítko. Jeho přistávací platforma ponese český vědecký přístroj, který má v paměti 11 zvukových nahrávek, vybraných v tomto projektu. Jednu z nich odvysílá zpět k Zemi – tu, která na těchto stránkách získá nejvíce hlasů do okamžiku přistání sondy ExoMars na povrchu rudé planety. K čemu to všechno bude, a kde můžete hlasovat, zjistíte ve videu.

Program SUWAC, Dyje
Program SUWAC, Dyje
Program SUWAC, Dyje

Hospodaření s vodou v povodí Dyje má být koordinovanější

Hospodaření s vodou v povodí Dyje má být koordinovanější, za cíl si to klade nově vzniklý program Suwac. Ambicí je k tomuto účelu propojit vědeckou sféru, města, obce i vlastníky půdy a na půdě hospodařící subjekty, také významné krajské a státní organizace či soukromé subjekt.

Co s námi bude? Vymírání druhů
Co s námi bude? Vymírání druhů
Co s námi bude? Vymírání druhů

Dřív přírodní katastrofy, teď Zemi devastuje člověk

,,Zhruba milion druhů je ohroženo vymřením. Jestliže máme řádově osm milionů druhů organismů, tak je to nějakých 12,5 %. Mnoho druhů je již ohroženo vymřením v nejbližších desetiletí,” říká prof. Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny.

Reklama
FAIR: Naděje na odhalení vzniku vesmíru
FAIR: Naděje na odhalení vzniku vesmíru
FAIR: Naděje na odhalení vzniku vesmíru

FAIR: Naděje na odhalení vzniku vesmíru

Ve spolupráci s astronomy budou vědci z nově budovaného mezinárodního výzkumného centra FAIR reprodukovat pochody, které se odehrávají ve vesmíru. A to v unikátní laboratoři, která dokáže simulovat extrémní teploty a tlaky, které jsou uvnitř obřích planet, hvězdných explozí či slunečních erupcí.

Beskydská noční obloha
Beskydská noční obloha
Beskydská noční obloha

Vzácnost jménem tma. Hvězdnou oblohu zaručí už jen chráněná území

Přirozená tma se stává vzácností. Ve světelně znečištěném prostředí žije více než dvě třetiny světové populace. Přitom právě střídání tmy a světla synchronizuje naše vnitřní biologické hodiny. Organismus lidí i zvířat se vyčerpává a hrozí mu patologické poruchy. Jak se světelným smogem bojovat?

Reklama
Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Čeští vědci zjišťují, zda změny klimatu přežije
Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Čeští vědci zjišťují, zda změny klimatu přežije
Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Čeští vědci zjišťují, zda změny klimatu přežije

Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Češi zjišťují, zda změny klimatu přežije

V českém Biologickém centru zkoumají, jak klimatické změny působí na vodní hmyz a jiné bezobratlé. Ti reagují na teplotu bezprostředně a jejich životní pochody se zrychlují. Vyšší teplota tak změní fungování jednotlivých druhů a může narušit vztahy v potravinovém řetězci. Více o následcích globálního oteplování na hmyz se dozvíte v reportáži Akademie věd ČR.

Reklama
Lidské zuby ničí proteiny v ústech. Přesto 10 procent populace nemá kazy
Lidské zuby ničí proteiny v ústech. Přesto 10 procent populace nemá kazy
Lidské zuby ničí proteiny v ústech. Přesto 10 procent populace nemá kazy

Lidské zuby ničí proteiny v ústech. Přesto 10 procent šťastlivců nemá kazy

Zhruba deset procent světové populace nemá problémy se zuby a nevytváří se u nich zubní kaz. Příčinu zkoumají vědci z Fyziologického ústavu, kteří chtějí na základě výzkumu vytvořit protikazovou látku, která by se využívala v zubní péči. Jaké faktory zuby ničí, se dozvíte v reportáži Akademie věd.

Ohrožená květina roste jen na dvou místech na světě. Obě se nachází v Česku
Ohrožená květina roste jen na dvou místech na světě. Obě se nachází v Česku
Ohrožená květina roste jen na dvou místech na světě. Obě se nachází v Česku

Ohrožená květina roste jen na dvou místech na světě. Obě se nachází v Česku

Kuřička hadcová je trsnatá květina, která se vykytuje pouze v České republice, a to u Mladé Vožice a na Želivce. Vědci z Botanického ústavu AV ČR na její záchranu vytvořili projekt, který přináší zcela nový přístup v ochraně vzácných druhů. Umožňuje, aby mohli lidé legálně vlastnit ohrožený druh a pěstovat ho na svých zahradách. Co stálo za velkým úbytkem kuřičky hadcové, se dozvíte ve videoreportáži.

Lidská chůze je pro roboty velký problém. Čestí vědci to však chtějí změnit
Lidská chůze je pro roboty velký problém. Čestí vědci to však chtějí změnit
Lidská chůze je pro roboty velký problém. Čestí vědci to však chtějí změnit

Robotům zatím lidská chůze moc nejde. Čeští vědci to chtějí změnit

Chůze po dvou je pro člověka automatická záležitost, zatímco pro robota problematický proces, který se vědcům stále nepodařilo vyvinout k dokonalosti. V případě lidské chůze jde totiž v robotice o složitý systém příkazů a limitů. Toto téma studují i vědci v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Ve videu prozradí, jak se jim napodobení lidské chůze pomocí algoritmů daří.

Budou lidé otroky technologie? Jaká jsou práva robotů se snaží vymezit na Akademii věd
Budou lidé otroky technologie? Jaká jsou práva robotů se snaží vymezit na Akademii věd
Budou lidé otroky technologie? Jaká jsou práva robotů se snaží vymezit na Akademii věd

Ovládnou jednou roboti svět? Budou plánovat svatby a zakládat rodiny?

Když robot napíše knihu, komu patří? A nakolik můžeme nechat umělou inteligenci o nás rozhodovat a sledovat nás? Existuje spousta identifikovaných problémů s právní odpovědností, ochranou soukromí či autorskými právy robotů. Právní problematiku umělé inteligence řeší vědci z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama