


Vědci zkoumají, jak se mění lidská kůže vlivem počasí
Vědci hledají nové metody pro hodnocení změn mechanických vlastností lidské kůže působených okolními vlivy - jako je teplota či hydratace apod.



Vědci hledají nové metody pro hodnocení změn mechanických vlastností lidské kůže působených okolními vlivy - jako je teplota či hydratace apod.



Mezi příznaky CFS patří např. únava trvající více jak 6 měsíců, pokles aktivity až o 50 % nebo snadná unavitelnost. Podívejte se na reportáž z AV ČR.



Jedno z nejvíce znečištěných olbastí jsou Bartovice na Ostravsku. Koncentrace karcinogeních látek je zde 10x vyšší než je standard Evropské unie.



Klíště je sice velmi nepříjemný parazit, ale zároveň je inspirací pro medicínu a farmakologii. Jeho studiem se zabývají badatelé z Biologického centra Akademie věd a Jihočeské univerzity.



Čeští vědci mají sbírku více než 2000 kmenů plísní. Některé z nich dokážou rozložit ropu nebo třeba i výbušninu. Více už v reportáži Akademie věd ČR.



Děti z ostravských Bartovic jsou na tom z hlediska onemocnění dýchacích cest 2-3 krát hůř než v jiných částech Ostravy, říkají vědci z Akademie věd.



Nadějí na léčbu rakoviny se stal objev proteinu TRAIL, který za určitých podmínek dokáže usmrtit nádorové buňky. Má však problém s rezistentními nádorovými buňkami. Na tom úspěšně pracují čeští vědci.



Osadu Jizerka už několik let kromě turistů navštěvují i astronomové. Území kolem ní je totiž jedno z mála míst v České republice, kde je možné pozorovat hvězdy bez znatelného umělého osvětlení.



Není žádným tajemstvím, že za působivou krajinu Českého středohoří vděčíme sopečné činnosti a že je zde stejné podloží jako třeba na Islandu nebo na Havaji. Ale sopka ze sádry?



Největší astronomický dalekohled v Česku má průměr zrcadla 2 metry, což sice vedle obřích dalekohledů na Havaji nebo v Chile není nic moc, ale blíží se třeba známému Hubbleovu kosmickému teleskopu.



Dánsko-český tým archeologů, antropologů, lékařů, fyziků a chemiků se před časem snažil zjistit, jak zemřel dánský astronom Tycho de Brahe. Výsledky jejich výzkumů přinesly mnohá překvapení.



V lednu tohoto roku bylo do České republiky dovezeno a vypuštěno na vymezené lokality stádo 14 klisen vzácného britského plemene divokých koní. Mají pomoci narušenému ekosystému středních Čech.



Likvidaci ekologických zátěží v půdách pomocí rostlin se říká fytoremediace a některé její metody se už běžně používají. Odstraňování těžkých kovů, na čemž pracují čeští vědci, je ale unikátní.



Málokdo dnes už asi pochybuje o tom, že energie představuje pro naši civilizaci jeden z největších problémů. Jsme na jejích zdrojích závislejší než jakákoliv dřívější společnost. Co s tím?



Čeští vědci pomohli rozluštit genom pšenice. Genetická informace této plodiny až donedávna všem podobným pokusům úspěšně vzdorovala. Důvod asi většinu laiků překvapí: je mnohem rozsáhlejší, než naše.



Současným trendem biomedicínského výzkumu je snaha minimalizovat pokusy na zvířatech, a kde je to možné, nahradit je jednoduššími organismy. Jednou takovou náhradou je i známá akvarijní rybička Danio.



K lepšímu pochopení vzniku ozonových děr mohou zásadně přispět výsledky měření týmu badatelů z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR.



Doposud nejpřesnější mapu vesmíru by měla vypracovat mise Gaia. Přístroje, které má k dispozici, dokážou totiž zachytit například i růst lidského vlasu o jeden milimetr na vzdálenost 10 000 kilometrů.



Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) objevili novou subatomární částici - Higgsův boson. Na objevu se podílela i početná skupina více než šedesáti českých vědců.



Areál Ledových slují je jednou z přírodovědecky nejhodnotnějších oblastí Národního parku Podyjí. Území, pod kterým se skrývá nejméně 15 jeskyní a pět dalších podzemních prostor.