Kurz rublu na historickém minimu, odstřižení od mezinárodního systému SWIFT či odchod firem Visa a Mastercard. S takovými problémy bojuje ruská ekonomika poté, co na ni Západ kvůli invazi na Ukrajinu uvalil sankce. Rusko se teď podle expertů hospodářsky více upne na Čínu, začne třeba využívat její platební systémy, a tedy častěji obchodovat v jüanu. Nepůjde to však tak snadno, upozorňují.
Když koncem loňského roku začaly klesat ceny pohonných hmot v Česku, někteří analytici varovali, ať se řidiči předčasně neradují. Odhadovali, že letos by ceny mohly vystoupat na historicky rekordní úroveň. To se nyní stalo. Čerpací stanice nabízí naftu a benzin za ceny nad 40 korun za litr. Vláda kvůli tomu zvažuje zastropování cen nebo snížení spotřební daně. Jaké možnosti se vlastně nabízejí?
Rusko, které kvůli invazi na Ukrajinu čelí tvrdým sankcím západních zemí, se od světa odřízlo zase o kus víc. Dva největší světové rezervační systémy letenek, společnosti Amadeus a Sabre, ukončují spolupráci s ruskými aerolinkami Aeroflot. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters. Aeroflot o dva dny později oznámil, že od osmého března ruší veškeré lety do zahraničí s výjimkou Běloruska.
Kvůli invazi na Ukrajinu se od Ruska distancuje řada českých i zahraničních firem. Největší developerská společnost v Česku Central Group nyní oznámila, že přestane Rusům a Bělorusům prodávat nemovitosti. Výjimku dostanou jen ti, kteří se od ruské politiky písemně distancují. Omezováním klientů dle národnosti se už ale dříve zabývaly soudy. Podle ČOI nelze jednoznačně říct, zda jde o diskriminaci.
Ceny pohonných hmot letí vzhůru. Ve čtvrtek v Česku poprvé přesáhly 40 korun za litr a analytici vidí za rychlým zdražováním hlavně napětí na světovém trhu s ropou, které vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. Německo a Spojené státy chtějí vysoké ceny uklidnit tím, že uvolní určité množství ropy ze svých strategických rezerv. Stejné opatření je v případě nutnosti připraveno přijmout i Česko.
Ruská ekonomika zažívá krizi, kterou vyvolaly sankce uvalené Západem kvůli invazi na Ukrajinu. Rubl začal opět prudce padat poté, co jeho pád na přechodnou dobu zastavila opatření tamních úřadů na podporu domácí měny. Třetí den v řadě zůstává zavřená také moskevská burza, země si chystá peníze na výkup akcií po jejich očekávaném propadu. Rusko navíc v konfliktu s Ukrajinou ztrácí náklonnost Číny.
Rusko se probudilo do druhého dne vyhrocené ekonomické situace. Země sleduje kolaps národní měny, rublu, jehož propad se snaží zmírnit znárodněním devizových příjmů a dramatickým růstem sazeb. Nadále zůstává zavřená také akciová burza v Moskvě. Experti odhadují, že ji centrální banka nechá "vypnutou" co nejdéle. Očekávaný prudký pád tím však jen oddálí.
Rusko-ukrajinský konflikt nenechali bez odezvy ani někteří televizní vysílatelé v Česku. Třeba digitální televize O2 TV v reakci na invazi na Ukrajinu přestala vysílat ruskou veřejnoprávní stanici Pervyj kanal. Jak ale upozorňuje mediální analytik Filip Rožánek, zakázat plošně vysílání ruských stanic není s ohledem na české zákony tak snadné, kanály navíc často vysílají nekódovaně na satelitu.
Okolí bývalého dolu a dnes jezera Medard na Sokolovsku projde velkou proměnou. Karlovarský kraj spolu s energetickým podnikem Sokolovská uhelná a její sesterskou společností Suas Group vybraly vítěze urbanistické studie, je jím architektonické studie A8000. Vznikne tu nová městská čtvrť, místo pro volnočasové aktivity i větrná elektrárna. Podívejte se na vizualizace i historické snímky oblasti.
Analytik ENA Jiří Gavor věří, že Rusko coby obří producent ropy a zemního plynu dodávky do Evropy nezastaví. Ekonomicky by to podle něj pro zemi nedávalo smysl. "Kdyby k tomu přece jen došlo, tak část dodávek dokážeme nahradit, úplně ale ne," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek ráno zahájil invazi na Ukrajinu a v zemi byl vyhlášen válečný stav.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se ve velmi složité situaci ocitli také ukrajinští pracovníci působící v Česku. Firmy doufají, že se tito lidé nebudou muset za současného stavu vrátit na Ukrajinu. Někteří už ale obdrželi povolávací rozkaz do armády. Personální agentury také pomáhají ukrajinským pracovníkům v komunikaci s úřady, které ale uvedly, že o platnost svých víz se momentálně nemusí obávat.
Zaměstnanci České národní banky si ještě předtím, než se tuzemsko začalo potýkat s vysokou inflací, vyjednali prozíravou kolektivní smlouvu. V době rekordního zvyšování spotřebitelských cen jim zaručuje automatický růst platů. Mzdy stoupnou o průměrnou inflaci dále navýšenou během tří let aspoň o šest procentních bodů. Obdobně dobré podmínky má v oboru jen málokdo, míní experti.
Podnikatel Viktor Kožený ztělesňuje pro řadu lidí odvrácenou tvář privatizace státního majetku z počátku 90. let. Za miliardové podvody na akcionářích Harvardského průmyslového holdingu byl v Česku odsouzen k desetiletému trestu. Před nástupem do vězení však kontroverzního finančníka ochránil pobyt na Bahamách, kde dlouhodobě žije. V karibském exilu oslaví Kožený 28. června šedesátiny.
Televize Prima pohrozila trestním oznámením novináři Juraji Koišovi poté, co ve svém článku popsal, jak se její diváci mohou vyhnout sledování reklam. Redaktor textem reagoval na aktuální spor Primy se společností O2. Prima tvrdí, že kvůli funkcím jako zpětné zhlédnutí a přetáčení reklam, které O2 TV i jiné internetové televize nabízí, přichází o příjmy z reklamy.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Česká exportní banka nebo Národní sportovní agentura jsou příklady státních institucí, které by vláda měla podle odborníků zrušit. Experti, které oslovil deník Aktuálně.cz, jich ale jmenují víc a zároveň navrhují, aby se některé úřady sloučily. Zadlužený stát by tím v době, kdy hledá cesty, jak uspořit, mohl výrazně ušetřit.
Na řece Río San Andrés na severozápadě Kolumbie vyroste do tří let vodní elektrárna české energetické skupiny Energo-Pro, kterou vlastní šestnáctý nejbohatší Čech Jaromír Tesař. Půjde o první vodní dílo, které tato společnost zprovozní na americkém kontinentu. Náklady na výstavbu, se kterou chce firma letos začít, se vyšplhají na téměř 40 milionů dolarů (zhruba 850 milionů korun).
Čerpací stanice v Polsku mají v těchto dnech napilno. Tamní vláda se rozhodla bojovat s vysokou inflací tím, že od února snížila daň z přidané hodnoty u pohonných hmot z 23 procent na osm. Dále pak DPH úplně zrušila u řady základních potravin, třeba mléčných výrobků, zeleniny nebo ovoce. Opatření využívají kromě Poláků i Češi, Slováci nebo Němci, kteří sem teď jezdí výhodně nakupovat.
Od příští středy se opět otevřou restaurace i pro neočkované, kteří je ani s negativním testem nesměli kvůli šíření epidemie navštěvovat od konce loňského listopadu. Podle zástupců gastronomie opatření podnikům velmi ublížilo, byť do restaurací smí lidé s očkováním, kterých je v Česku přes 63 procent. Vstup mají povolený rovněž ti, kteří covid prodělali v uplynulém půlroce.
Nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že se mu oproti původnímu návrhu rozpočtu, který sestavovala předchozí vláda, podaří snížit výdaje o 80 miliard. Jenže kde škrtat a kde naopak určitě ne? Aktuálně.cz se na to zeptalo ekonomů i šéfů významných firem nebo organizací. Poradili například omezit dotace pro firmy, zrušit některé úřady nebo slevy. Pomoci však může i návrat EET.
Miliardář Pavel Tykač, jehož společnost Sev.en Energy těží hnědé uhlí a provozuje elektrárny, tvrdí, že Česku před Vánocemi hrozil blackout. K dramatické situaci podle něj došlo kvůli nízké výrobě z obnovitelných zdrojů a zároveň se promítl dlouhodobý odklon od uhlí a jádra v Německu. Podle firmy ČEPS, která v Česku provozuje přenosovou soustavu, však k žádné neobvyklé situaci nedošlo.
