Překladatelství v éře průmyslu 4.0

"Také trh jazykových agentur je velmi dynamický a neustále se proměňuje. Odvětvím stále více rezonují termíny jako CAT (Computer Assisted Translation), cloudové zpracování s možností přímého ovlivnění procesů klientem, nebo machine translation. Automatizace umožňuje zlepšení tržní pozice, ale také ulehčuje firmě existenci v současném prostředí s nízkou nezaměstnaností a nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Nový software zvyšující efektivitu překladatelské práce vzniká denně mezi stovkami vývojářů na celém světě - je potřeba udržovat si neustálý přehled, abychom mohli v rámci odvětví být i za pomoci vývoje vlastního software neustále o krok napřed," říká Bronislava Chudobová, ředitelka jazykové agentury Skřivánek. 

Umělá inteligence v akci

Nejzásadnějším technologickým trendem v překladatelství je zmíněná metoda CAT. Za pomoci umělé inteligence vzniká ve stroji překladová paměť, která funguje na principu strojového učení. Počítač si jednoduše zapamatuje překlady jednotlivých vět, odstavců, nebo celých textů a pokud při následujících překladech rozezná podobnosti, nabídne využít již jednou přeložený text. A to i v případě, že překladatel pracuje se zcela odlišným dokumentem, než v jakém byl původní překlad proveden. Využití si tato technologie najde například v případě technických manuálů a jiných popisných textů. Některé odborné výrazy se totiž mohou u dokumentů tohoto typu často opakovat. 

Pro překladatele se jedná o neuvěřitelné usnadnění práce, které ale zároveň zvyšuje kvalitu, konzistenci a rychlost samotného překladu. Pro klienta to pak pochopitelně znamená celkové snížení nákladů. Jedna věc ale trendy robotickým překladatelům schází - lidskost. Právě onen pověstný lidský faktor je nezbytný pro překlad uměleckých textů jako jsou písně, básně a podobně. 

Obdobná je situace u automatických internetových překladačů. Ani u této technologie se zatím nepodařilo vychytat všechny mouchy - v případě odborných textů se správnost blíží odhadem k 80 %, zato u textů běžných bývají překlady kostrbaté a mnohdy i gramaticky nesprávné. Úspěšnost takovýchto otevřených automatických překladů přitom často závisí i na cílovém jazyku překladu. Například překlady do němčiny jsou dlouhodobě nepoužitelné. I přes veškeré pokroky je zkrátka stále co zlepšovat a překladatelský segment má před sebou stále řadu výzev.

Miliardový byznys 

Ke zrychlování a zkvalitňování oboru přispívá vedle nových technologií též globalizace a  zvyšující se poptávka po překladatelských službách. Za posledních 11 let zaznamenala téměř 8% růst. Oblast překladatelství a takzvané lokalizace zároveň podle predikce nezávislé o výzkumné organizace CSA Research vzroste v roce 2019 ještě o dalších 6,62 % a do roku 2021 tento trh celosvětově dosáhne hranice 47,46 miliard USD. Nejvíce se na jeho růstu zároveň podílí odvětví, které ho posouvá i ve zmíněné technologické rovině, tedy segment techniky a IT. "S překlady od profesionálů má dle našich dat zkušenosti každý třetí člověk. Více než tři čtvrtiny přitom profesionální překlady využívají k profesním či firemním účelům. Nejvíce překladů zaznamenáváme v oblasti IT a techniky," potvrzuje Bronislava Chudobová ze Skřivánka, agentury jež se v rámci hodnocení CSA opět zařadila mezi 50 největších jazykových agentur světa, přičemž v regionu střední a východní Evropy se stala úplnou jedničkou.

Foto: Bronislava Chudobová, ředitelka jazykové agentury Skřivánek

Lokalizace jako základ úspěchu 

Ani sebelepší znalost jazyka nezaručí kompletnost a správnost překladu. Jazyk je vždy, obzvláště při obchodní komunikaci či u odborných textů, potřeba přizpůsobit specifikům místního trhu. Jak dokládají i výsledky zmíněného výzkumu organizace CSA, zákazníci po celém světě mnohem raději kupují výrobky, které komunikují v jazyce dané země. Lokalizace je tak nutná nejen kvůli legislativě  jednotlivých států, která vyžaduje dokumenty v jazyce dané země, ale též kvůli správnému oslovení zákazníků. Každý produkt by měl při vstupu na zahraniční trh projít kompletní lokalizací, tedy být přizpůsoben jazyku a jazykovým standardům, právním normám, kulturním zvyklostem a podmínkám specifického místního trhu. Na oblibě nabývají též takzvané individualizované slovníky, které se snaží vystihnout terminologii dílčích skupin. "Každý obor lidské činnosti má svou terminologii, které často lidé zvenčí příliš nerozumí. Stejný vývoj může nastat u firem s dlouhodobou tradicí, případně vlastním vývojem - různé předměty a činnosti mohou být v různých společnostech pojmenovány jinak a my jsme schopni tento úzus pomocí individuálních slovníků dodržovat," vysvětluje Bronislava Chudobová.