"Pouštět elektřinu z vlastní střechy do distribuční sítě nedává smysl"

"Nejlepší elektřina z FTV je ta, která slouží k okamžité spotřebě. Pouštět do distribuce se až na výjimky nevyplácí. Já to klientům nedoporučuji," říká prodejní manažer značky ChargeUp Ondřej Miškovský. Zároveň podotýká, že v rozvoji solárních elektráren je naše země kriticky závislá na dodávkách z Číny a vše si ještě komplikuje nesmyslnými předpisy.

Od začátku roku se objevují zprávy o tom, jaký je hlad po fotovoltaických elektrárnách. Graduje tahle vlna s tím, jak pokračuje zdražování energií?

Řekl bych, že zhruba posledních pět let jsme každý rok vnímali, že zájem ze strany zákazníků postupně roste. Vyšší ceny energií v podstatě ten růst jen akcelerovaly, takže se potýkáme s tím, že poptávka zásadním způsobem převyšuje nabídku - ať už jde o komponenty, či lidskou sílu, která by byla schopná je instalovat.

Jsou hlavními tahouny poptávky domácnosti nebo firmy?

V té první fázi zájem odstartovaly především domácnosti, což šlo ruku v ruce se změnami, které nastaly od října loňského roku v dotacích v rámci Nové zelené úsporám. Ale poslední měsíce hodně roste i zájem firem.

Když se na to díváte ze své praxe, jak vnímáte deklaraci vlády, že chce do roku 2025 dostat fotovoltaiku minimálně na 100 tisíc střech v Česku? Je to reálný, málo ambiciózní nebo naopak přemrštěný cíl?

To se skutečně špatně odhaduje z jednoho prostého důvodu. My jsme bohužel, a to bych dvakrát podtrhnul, z velké části odsouzeni k tomu, abychom spoléhali na komponenty, které se k nám dováží z daleké Číny. Jsou to především fotovoltaické panely, a když se podíváme pár měsíců zpět na to, jak fungovaly dodavatelské řetězce, tak je zjevné, že si tady můžeme plánovat leccos, ale pokud selže logistika, nebudeme schopni to naplnit. Prostě bude nedostatek komponentů, nejen solárních panelů, ale i baterií nebo střídačů, a ty bych obzvlášť zdůraznil.

Proč?

Protože my jsme jeden z mála států, kde se stále ještě spotřeba počítá v podstatě po jednotlivých fázích. Střídače, které fungují asymetricky na třech fázích zvlášť, vyrábí výrazně méně výrobců. Nabídka je zkrátka okleštěná ještě z tohoto důvodu, protože většina velkých producentů se spíš orientuje na silné západní trhy, kde tento náš legislativní paskvil neexistuje.

Můžete to blíže vysvětlit?

Když u nás instalujete fotovoltaiku, tak musíte dodávat vyrobenou energii do každé fáze zvlášť, protože takhle to fakturují distributoři. Jinde ve světě se jednotlivé fáze sčítají, což je výrazně jednodušší, jak z pohledu vyúčtování, tak i z pohledu samotného střídače, který převádí stejnosměrný proud na střídavý, ale už ho nemusí dělit na fáze. U nás je tedy potřeba složitější a tím pádem dražší zařízení, jehož nabídka je navíc omezená.

Foto: Komerční sdělení

Jaké řešení dnes nejčastěji volí domácnosti? Pořídí si na střechu fotovoltaiku a dodávají energii do sítě, nebo už dnes více tíhnou k autonomii a kupují i bateriová úložiště, aby si vyrobenou elektřinu mohly co nejvíce spotřebovat samy?

Když se dnes bavím s našimi partnery - dodavatelskými a instalačními firmami, tak v současnosti jednoznačně převládají domácnosti, které si pořizují i bateriová úložiště. Ono to samozřejmě zase jde ruku v ruce s tím, že Nová zelená úsporám na tohle myslí a podpora se s bateriovým úložištěm zvedá. Ale domnívám se, že za tím je i fakt, že spousta lidí má dneska poměrně významné úspory a pořádně neví, kam je v této velmi turbulentní době investovat. Fotovoltaika s vlastním bateriovým úložištěm je, dá se říct, sázka na jistotu.

Jeden z velkých obchodníků s elektromateriálem mi počátkem roku říkal, že si řada lidí k takovému setu pořídí rovnou i dobíjecí stanici pro elektromobil, ačkoli ho ještě nevlastní. Potvrzuje to i vaše zkušenost?

Jednoznačně. Z informací od našich partnerů vím, že mezi 70-80 procenty instalací už dneska zahrnuje požadavek na nabíjecí stanici, přestože drtivá většina těchto klientů v současnosti elektromobil nemá. Ale je tam opět lákavý kombinační bonus 10 000 Kč, pokud do řešení přidáte i dobíječku, takže doplatek na ni už není nijak vysoký. Svou roli ale určitě hraje i to, že lidé, kteří si pořizují fotovoltaiku na dům, si většinou leccos nastudují a tuší, kam se svět energetiky řítí. Takže předpokládají, že dříve nebo později je elektromobil nemine.

Jaké je dnes nejčastější řešení pro klasický rodinný dům?

Určitě vnímáme rozdíl oproti předchozím letům. Dříve byla pro rodinný dům typická fotovoltaika mezi třemi až pěti kWp výkonu, dnes jsme někde mezi šesti až devíti kWp, přičemž deset kWp je strop, nad nímž se už stanete oficiálním výrobcem elektrické energie a musíte mít licenci. Co se týče nabíječek, zákazníci si velmi často nechají poradit, protože je to pro ně ještě poměrně neznámá oblast. My víme z praxe, že pro dobíjení automobilu doma je naprosto dostačující stanice o výkonu 11 kilowatt, nicméně dnes většinou dodáváme nabíječku, které zvládne až 22 kilowatt. U těchto domácích AC stanic je tempo dobíjení dáno výkonem palubní dobíječky vozidla, která mění střídavý proud na stejnosměrný. V praxi se tak využívá spíše polovina toho výkonu, ale je tam rezerva pro budoucnost.

A pokud jde o bateriové úložiště?

Jeho kapacitu je vždy dobré spočítat podle konkrétní spotřeby domácnosti, ale když vezmeme šest až devět kilowatt výkonu solární elektrárny, tak baterie by měla mít kapacitu zhruba na dvojnásobku tohoto výkonu, tedy nějakých 12 až 18 kilowatthodin. Ale vždy záleží na finančních možnostech zákazníka a spotřebě objektu.

Lze pro představu říct, jak dlouho taková baterie vydrží zásobit dům elektřinou?

Největší spotřeba energie je vždy na ohřev teplé užitkové vody a topení. Pokud ho má domácnost na plyn, nezbývá než sáhnout do úpravy celého systému domu a pořídit nějakou akumulační nádrž, aby bylo kam uložit přebytky energie. Svícení, vaření, praní a chlazení potravin totiž představují jen velmi malou spotřebu a baterie o výše uvedené kapacitě se za slunného dne nabije za pár hodin. Další energii je pak třeba nějak efektivně využít, protože to je ta nejlevnější energie, jakou můžete mít.

Vyplácí se domácnosti posílat elektřinu z vlastní fotovoltaiky do distribuční sítě?

Dnes v tom tu ekonomiku budete hledat velmi složitě. Existují distributoři, kteří dodávají i vykupují za spotové, tedy aktuální ceny na trhu. Cena je nyní velmi pohyblivá, kilowatthodina může být i za 12 až 14 korun. Pak záleží na nastavení přítoků do distribuce, výkonu elektrárny, aktuální sazbě za kilowatthodinu, a to vždy případ od případu. Obecně bych ale řekl, že pouštět svoji elektřinu do distribuce nemá význam. Já to klientům nedoporučuji.

U novostaveb se dá příprava na energetické řešení a elektromobilitu zahrnout rovnou do projektu. U starších domů to je jiné. Pokud chce majitel jen dobíjecí stanici, bývá problém s kapacitou elektrické přípojky?

Vesměs ne, protože většina domů má dnes kapacitu přípojky 3×25 ampér, a to je dostatek pro obsluhu domu i elektromobilu. Tady je potřeba říct ještě jednu věc. Nová zelená úsporám vyžaduje při dotacích na dobíjecí stanice, aby tyto stanice podporovaly dynamické řízení výkonu. To znamená, že umějí počítat s tím, kolik energie zbývá na přípojce při aktuální spotřebě objektu. Smyslem je, aby dobíjení elektromobilu nevyhazovalo jističe a zároveň má tato úprava bránit tomu, aby vzniklo množství požadavků na posilování přípojek. Není k tomu důvod. Když elektromobil nabíjíte typicky přes noc výkonem 11 kilowatt, což znamená 3x 16 ampér, tak vám pořád zůstává dost velká kapacita pro ostatní spotřebu domu, který navíc v noci stejně většinou moc energie nepotřebuje.

V rodinných domech bydlí 47 procent obyvatel. Nové bytové domy mají garážová či parkovací stání a s přípravou na elektromobilitu se tam obvykle počítá, ale co starší bytové domy, typicky panelová sídliště?

Před dvěma třemi lety jsme to téměř neznali, ale dneska už roste i zájem sdružení vlastníků jednotek. Vždycky záleží na skladbě rezidentů a jejich myšlenkové progresivitě. Ale tam, kde se dívají trochu dál než za roh, a vidí, jaká je situace ve světě a v energetice, tak se snaží posílit svoji soběstačnost a dát si na střechu fotovoltaiku. Řešili jsme samozřejmě i požadavky na dobíjení elektromobilů.

Asi každý bytový dům si může dát na střechu fotovoltaiku a případně někam umístí bateriové úložiště, ale dobíjení elektroaut zejména na sídlištích je oříšek…

Máte pravdu, že není problém připravit infrastrukturu ve smyslu fotovoltaiky a baterie, největší potíž bude najít dedikovaná stání pro nabíjení. Na velkých českých sídlištích už dnes bojují o každé parkovací místo. Když nějaká z nich osadíte dobíjecí stanicí, což technologicky není problém, těžko se budete moci spolehnout, že na noc ono místo zůstane volné pro elektromobil. Ale nabíjecí stanice, byť o menším, ale pořád dostatečném výkonu, se dají neinvazivně instalovat do stojanů s veřejným osvětlením, nebo lze zřídit klasické sloupkové stanice.