Pokud patříte mezi ty šťastnější a daří se vám každý měsíc spořit, případně už peníze máte naspořené, lámete si možná hlavu, co s nimi provést. Pokud své úspory necháte na běžném účtu, pak vám je pomalu každý měsíc, každý rok užírá inflace - zůstávají stále stejné, jen si za ně koupíte méně, protože dlouhodobě roste cenová hladina - rostou jak mzdy, tak ceny. A to nejen máslo, ale také nemovitosti, služby, energie, nájmy, prostě skoro všechno. Pokud chcete své peníze před inflací ochránit, můžete si je vložit na termínovaný vklad nebo na spořicí účet. Tato ochrana ale bude opravdu slabá. V současné době tyto finanční produkty nevynášejí ani jedno procento, a tak pouze zmírňují dopad inflace.
Podílové fondy přinášejí výnos i riziko
Co vám tedy zbývá? Podílové fondy jsou jednou z možných alternativ k účtům u bank. Jak si je vybrat? Obecně platí základní pravidlo: nemůžete mít vysoký výnos bez podstoupení rizika.
Aktuálně jsou na trhu běžné tři základní druhy fondů - fondy peněžního trhu, dluhopisové a akciové. Stejně bychom je mohli seřadit také od nejnižšího výnosu a rizika k těm nejvýkonnějším, ale zároveň také k nejrizikovějším.
Fondy peněžního trhu vám opravdu moc nevydělají. Jejich riziko je malé, zároveň však přinášejí výnos blízký k termínovaným vkladům nebo spořicím účtům. Jejich poplatky jsou také minimální. Dluhopisové fondy vzhledem k nízkým úrokovým sazbám a jejich postupnému růstu v posledních letech také příliš nevydělávají. Přesto představují z dlouhodobějšího hlediska zlatou střední cestu mezi rizikem a výnosem. Samostatnou kapitolou jsou fondy akciové. Ty mohou nést vysoký výnos, ale zároveň u nich může dojít také k velkému poklesu hodnoty. Spousta lidí proto sahá po fondech smíšených či vyvážených, které kombinují jistotu a nízké kolísání hodnoty u dluhopisů a potenciál vysokého výnosu u akcií.
Poplatky fondů se hodně liší
Podobně jako s rizikem a výnosem je to s poplatky. Čím vyšší riziko a možný výnos, tím vyšší poplatky. Nejčastěji se u podílových fondů setkáváme se vstupním poplatkem. Ten se pohybuje u akciových fondů v rozmezí 3-5 %, u dluhopisových 1-3 % a u fondů peněžního trhu je to poplatek do jednoho procenta.
To ale není vše. Ještě platíte investiční společnosti poplatek za správu (management fee). Zde opět platí, že čím agresivnější fond, tím vyšší poplatek za správu. Obecně se u akciových fondů tento poplatek pohybuje mezi jedním a dvěma procenty z celkového objemu investice. U dluhopisových fondů jsou tyto poplatky nižší. Důležité je také to, že tento poplatek už je započten do celkové výkonnosti fondu. To znamená, že pokud se zpětně podíváte na to, jak se fondu dařilo, poplatek za správu už je v historii výkonnosti fondu započten.
Velmi ojediněle se setkáte také s výstupním poplatkem, který je účtován podle toho, kdy budete chtít své peníze nazpět. V prvních letech investování to můžou být jednotky procent a postupně se tento poplatek snižuje.
Čtěte prospekt fondu
Že se v tom nedá vyznat? Věřte, že všechny tyto poplatky má každý fond uvedené ve svém prospektu. Zároveň je zde uvedeno i takzvané TER (Total Expense Ratio), tedy celkové poplatkové zatížení fondu. V Česku se tento ukazatel schovává pod chybně přeloženým "poplatkem za správu". I když v tomto ukazateli nejsou započítány úplně všechny náklady fondu, dá se považovat za relevantní pro srovnání různých fondů. Určitě ale fond nevybírejte jen podle tohoto ukazatele. Ten by vám měl spíše napovědět, jak drahé investování je.
Celkově je investování obzvláště do akcií a dluhopisů velmi složité a určitě byste se do něj neměli pouštět bez předešlých zkušeností. A pokud na to nemáte čas, konzultujte s odborníkem. Ten by jistě měl vědět, jaké poplatky daný fond skrývá a jestli je pro vaše úspory vhodný, či nikoliv. Každopádně se jedná o nástroj, který zažívá v posledních letech boom, a to nejen díky transparentním a předem známým poplatkům, ale také díky tomu, že pokud splníte podmínku tříletého časového testu, nedaní se vám výnos. Tahle výhoda je jedinečná pouze u investování do otevřených podílových fondů.