Lesníci lesy chrání, aby měly dost sil ochránit nás všechny
První doklady o ochraně lesů lze vystopovat již ve 14. století. Systematická ochrana lesa se datuje od poloviny 18. století jako reakce na předchozí devastaci lesů (rozvoj sklářství atd.). Už tehdy lidé instinktivně tušili, že nám lesy naši péči vždy tisícinásobně oplatí. Dělaly to a dělají. Nyní však lesníci stojí vpravdě před existenciálním úkolem: vyrovnat se změnou klimatu.
Klimatická změna? Lesy nás ochrání
Byť některé výzkumy poukazují na to, že tmavé plochy lesů - zejména smrkových - pohlcují více tepla než světlá luka a pole, význam lesů jako ochránců před důsledky globálního oteplování to nijak nesnižuje. Už jen fakt, že jeden jediný strom za sto let svého růstu absorbuje přibližně tunu CO2, objemově nejvýraznějšího skleníkového plynu, hovoří za vše.
Lesy jsou naše plíce
Kyslík potřebujeme k dýchání. Bez něj se udusíme. Kde se bere? Fotosyntézou jej "vyrábějí" zelené rostliny. Hektar listnatého lesa vyprodukuje za rok asi 10 tun kyslíku, smrkový hektar asi 7 tun. Zdá se to hodně, musíme si ale uvědomit, že kyslíku člověk spotřebuje 0,35 až1,5 l za minutu. Násobte si to dny, hodinami, roky… A uvědomte si, že je kyslík rovněž nezbytnou součástí atmosféry, jejíž "nemoci" negativně ovlivňují klima planety.
Lesy nás drží nad vodou Jak půjde čas, bude se nám voda před očima měnit ve vzácnost. Klimatické změny, s doprovodnými jevy jako jsou bleskové povodně a častá sucha, nás o ni připraví. Jsou to právě lesy, které ji dokážou ochránit, zachovat. Děkujme našim lesníkům a dalším "lesním" bytostem, že nás svým prozřetelným hospodařením v minulých stoletích proti útokům civilizačními vlivy zdivočelého klimatu vyzbrojili. Možná jim napovídala sama lesní moudrost.
Lesy - rezervoáry vody
Lesní půda se svými mechy, travinami, kořenovými pletenci, mokřady a bahnisky dokáže "spolykat" a na dlouhou dobu uchovat značné množství srážek. Asi třetina z nich může za optimálních podmínek proniknout do spodních vod a zásobovat podzemní řeky, zdroje řady pramenů. I nejprudší lijáky jsou většinou na lesní půdu krátké. Jako bezpečnostní pásy ji jistí tolik kořenů a kořínků, že je schopna odolávat erozi a sesuvům. Buďme rádi, že lesů, díky lesníkům, každým rokem přibývá.
Pařníky republiky
Páří se z lesů… Tento úkaz je projevem samoochlazování porostů. Chrání se tak před teplem slunečních paprsků. Vzniká lesní klima, chladnější a s vyšší vzdušnou vlhkostí. Ideální k dýchání a růstu. Vězte, že z jediného hektaru bukového lesa se za rok vypaří až čtyři miliony litrů vody. Což je o milion víc, než kolik nabízí ke koupání největší český aquapark.
Znám křišťálovou studánku
Tam, kde nejhlubší je les, se kromě studánek daří také prameništím. Potůčky se mění v řeky, zásobují lesní jezírka i jezera. Krásná pro oko, užitečná pro faunu, floru i hasiče. Dobří správci lesů jsou si vědomi jejich významu, a proto se starají, aby byly studánky skutečně křišťálové, potoky zurčivé a nádrže neubývaly, ale naopak přibývaly. Jedná se o desítky tisíc kilometrů vodních toků. Staré renovují, nové staví.
K nejaktivnějším ochráncům našich lesů patří Lesnicko-dřevařská komora, Lesy ČR, Vojenské lesy a statky a Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).
Díky nim nastává DOBA DŘEVĚNÁ. Ekologicky příznivá, krásná a zdravá. Může, protože dřeva máme dost a lesů čím dál víc. Rok co rok přibude 2000 ha nového lesa.
Tento článek je součástí projektu DOBA DŘEVĚNÁ, který má za cíl zlepšení povědomí široké veřejnosti o pozitivech a přidané hodnotě našich lesů a má ukázat, jak se o něj naši lesníci, a nejen oni, starají. Kampaň byla zahájena v listopadu 2017 a poběží do ledna 2018.
