Komerční článek - Toto je reklamní sdělení. Aktuálně.cz není jeho autorem a neovlivňuje jeho obsah

LES, synonymum života

komerční článek
5. 1. 2018 8:59
Bez lesů bychom se nenadechli, nenapili vody, neumyli se, neosvěžili. Neměli bychom kde nabírat duševní síly, klid a harmonii. Možná se tato tvrzení zdají přehnaná, ale je to skutečně jen zdání. Obýváme totiž zeměpisné šířky, k nimž lesní vláha a další dary přírody neodmyslitelně patří. Stačí si představit, že bychom neměli kde sbírat houby, borůvky, maliny či byliny. Jistě bychom nějak přežili... Stál by ale takový život za to?
Foto: Lesnicko-dřevařská komora

Voda

Pro vodní bilanci ČR jako suchozemského státu je schopnost lesů zadržet vodu rozhodujícím faktorem. Fakticky je to tak, že téměř všechna voda na naše území spadá ve formě srážek a 76 % zásob vody v Česku představuje půdní voda, kterou dominantní měrou zadržují právě lesní lokality. Lesy umějí vodu nasát, akumulovat na horší časy, a dokonce ji i vytvářet. Ani kapka v nich nepřijde nazmar.

Vodní rezervoáry

Lesní půdy nemají na rozdíl od zemědělských narušenou vrstvu nadložního humusu. Jak listí, jehličí a větvoví padá, tak zůstává a vrství se. Ve hvozdech nikdo neorá ani nevláčí. Lesní humus si díky tomu zachovává vysokou absorpční schopnost. Dešťová voda neodtéká, natož aby s sebou brala zeminu. Vsákne se.

Přestože jsou hydroakumulační kapacity lesů obrovské (40-60 mm srážek na m2), nejsou nekonečné. Lesy si však umějí poradit. Část vlhkosti propustí do spodních vod, z nichž jsou napájeny podzemní řeky, potažmo prameniště. Část odtéká po povrchu, avšak pomaleji a s perspektivou, že ještě objeví v porostu "volná místa" ke vsaku. Oproti nezalesněným plochám je povodňový odtok rámcově asi poloviční.

Foto: Lesnicko-dřevařská komora

Zvlhčovače ovzduší

Zásoby vody by byly k ničemu, kdyby z nich lesy neuměly v době dešťové nouze také čerpat. Začnou vodu vypařovat. Hektar lesa odčerpá při malé oblačnosti a mírném větru za 24 hodin do ovzduší až 50 000 litrů vody za hodinu, za týden je to bezmála půl milionu litrů vody.

 Počasí - Ovlivňování klimatu

Lesy jsou nejúčinnějšími ventilačními jednotkami. Jediný osamocený strom chladí okolí intenzitou až několika desítek kilowatthodin, 100 hektarů lesa až několika stovkami megawatthodin.

Vypařování ochlazuje ovzduší, vrací mu vlhkost. Při dopadu slunečního záření na odvodněné, tedy asfaltové, betonové, písčité, skalnaté a jiné podobné plochy se až 70 % jeho energie promění v teplo, které vesměs jen bez užitku sálá a přehřívá vzduch. Kde je minimum vlhkosti, stačí minimum energie na její odpaření. Slunce jí tak k tomuto účelu při ozařování sušších území spotřebuje maximálně 20 %. I to málo bělavých par, které se mu podaří ze suchopárů vytáhnout, odplyne jinam. Není jich dost, aby zkondenzovaly. Na oblast nespadne ani kapička. A když to trvá dlouho…

Pokud však paprsky dopadnou na krajinu zelenou, zalesněnou, bažin a mokřadů plnou, potůčky protkanou, rybníky a jinými vodními plochami ozdobenou, situace se obrací. V teplo se promění 5 až 10 % solární energie, ve vodní páry 70 až 80 %. Zkondenzují, zaprší a voda se do krajiny vrátí. Zavlaží pole, zahrady, sady. Dají vyrůst plodinám, které nás živí.

Foto: Lesnicko-dřevařská komora

Zdroj života a regenerace sil

Klimatické a vodní hospodaření lesů chrání naše životy, hmotné statky i výsledky našich snažení. Lesy však slouží také jako ochranka fyzického a duševního zdraví jednotlivců, specializovaná na kvalitu a revitalizaci soukromého a profesního života. Je známo, že zeleň uklidňuje a procházku či sportování v lese lze označit za kyslíkovou terapii. I jen pozorování koloběhu života v zelených rájích je školou lesní moudrosti. Pomáhá nám najít se a pochopit ČLOVĚKA. A především fakt, že bez symbiózy s lesy jsme jako Homo sapiens odsouzeni žít v betonové džungli.

Za to, že nám lesy umožňují žít a poskytují nám prostor k relaxaci, vděčíme mimo jiné Lesnicko-dřevařské komoře, Lesům ČR, Vojenským lesům a statkům a Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).

Foto: Lesnicko-dřevařská komora

Tento článek je součástí projektu DOBA DŘEVĚNÁ, který má za cíl zlepšení povědomí široké veřejnosti o pozitivech a přidané hodnotě našich lesů a má ukázat, jak se o něj naši lesníci - a nejen oni - starají. Kampaň byla zahájena v listopadu 2017 a poběží do ledna 2018.

Foto: Lesnicko-dřevařská komora
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem o další dva týdny

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších 14 dní, rozhodla ve středu podle informací České televize vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do Evropské unie takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Rakušan před středečním zasedáním kabinetu navrhoval jejich prodloužení o 30 dní, k aktuálnímu prodloužení se zatím nevyjádřil.

Režim, na česko-slovenské hranici platí, může fungovat podle schengenských pravidel nejdéle půl roku, tedy do konce března. Opatření podle Rakušana zafungovalo, daří se i diplomatická jednání, která mají migraci omezit, například tlak na Srbsko, aby harmonizovalo vízovou politiku se zeměmi Evropské unie.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

PPF prodala v Rusku s miliardovou ztrátou obchodní a administrativní centrum

Investiční skupina PPF prodala letos na podzim v Rusku společnost Fantom, což představuje obchodní centrum v Astrachani a také administrativní komplex Comcity v Moskvě. Z obou transakcí PPF předpokládá ztrátu dohromady zhruba 104 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč). Firma to uvedla ve zprávě o výsledcích za letošní první pololetí. PPF tak pokračuje v prodeji svého majetku, jehož hodnotu pošramotila ruská invaze na Ukrajinu, napsal dnes server Hospodářské noviny (HN), který na obchody upozornil.

Stoprocentní podíl ve společnost Fantom prodala PPF v září za 62 milionů eur, z transakce očekává ztrátu 14 milionů eur. V říjnu se PPF dohodla na prodeji komplexu Comcity a akvizici menšinového podílu v hypotečním fondu Imperial Fund registrovaném v USA. Celková hodnota transakce je 175 milionů eur, způsobí ztrátu přibližně 90 milionů eur. Dokončení výměny aktiv u druhého z obchodů je podmíněno řadou kroků, které se ještě neuskutečnily. "Finalizujeme kompletní odchod z ruského trhu," řekl HN mluvčí PPF Leoš Rousek.

PPF a její společnost Home Credit už dříve ohlásily odchod z ruského bankovního trhu. Počátkem září oznámily, že dokončily prodej svého zbývajícího podílu 49,5 procenta v ruské Home Credit & Finance Bank (HCFB) včetně některých dceřiných společností. Plnou vlastnickou kontrolu nad HCFB převzala skupina individuálních investorů. Podle pololetních výsledků za většinový podíl 50,5 procenta v ruských aktivitách PPF obdržela 382 milionů eur a zbývající podíl byl oceněn na 149 milionů eur. Celková čistá ztráta z prodeje ruských aktivit činila 900 milionů eur.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Počet uživatelů BankID za téměř dva roky fungování překročil dva miliony

Bankovní identita je po téměř dvou letech od svého startu s dvěma miliony uživatelů nejpoužívanějším způsobem digitálního ověření totožnosti občanů v Česku. BankID jako takzvanou digitální občanku nejméně jednou využilo přes 1,6 milionu lidí pro identifikaci u státních portálů a 550.000 osob u 135 zapojených firem. Novinářům to řekl výkonný ředitel Bankovní identity Marek Růžička.

"Lidé oceňují výhody zabezpečené bankovní identity v podobě úspory času a peněz, což se odráží v počtu aktivních uživatelů. Během prvního týdne po spuštění žádosti o jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě přes portál Jenda vyzkoušelo vůbec poprvé bankovní identitu 160.000 lidí," uvedl Růžička. "Jen za letošek počty uživatelů BankID stouply více než dvojnásobně," doplnil předseda představenstva Bankovní identity Jan Blažek.

Téměř tři miliony klientů zdravotních pojišťoven by se pomocí BankID mohly přihlašovat do klientských portálů, zbývající pojišťovny brzy přibydou. Bankovní identitu využívají i energetické, investiční nebo leasingové společnosti.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Plyn pro evropský trh za měsíc zdražil o 40 procent, hlavně kvůli počasí

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v posledních dnech zvyšuje a zhruba od první poloviny listopadu, kdy klesla pod 98 eur za megawatthodinu (MWh), se dnes dopoledne vyšplhala nad 140 eur za MWh. Za méně než měsíc to je nárůst o více než 40 procent. Podle analytiků ale není cenový růst překvapivý, je výsledkem především chladnějšího počasí a s tím spojené vyšší spotřeby.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se před polednem pohybovala mírně nad 142 eury (asi 3450 Kč), a proti předchozímu dni vykazovala nárůst o více než tři procenta. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

Meteorologové předpovídají, že Evropu v nadcházejících dvou týdnech čeká chladnější počasí kvůli přílivu mrazivého arktického vzduchu. Zasáhne zejména Britské ostrovy a severské země. Kvůli omezení dodávek ruského plynu po začátku války na Ukrajině Evropská unie urychlila plnění plynových zásobníků. K datu 5. prosince byly zásobníky plné na 90,9 procenta, o den dříve to bylo 91,3 procenta, uvedl server Trading Economics.

Zdroj: ČTK
Další zprávy