Základním předpokladem je, že se TOP 09 a Starostové budou podílet na řízení hlavního města po letošních komunálních volbách. Hlavním cílem představeného krizového plánu je vyřešit co nejrychleji nejpalčivější problémy města a rozjet znovu investice do rozvoje Prahy.
Pane předsedo, dnes jste představil svůj plán krizového řízení Prahy. Je na tom metropole opravdu tak špatně, že potřebuje krizové řízení?
To je samozřejmě trochu nadsázka. Ale ne zase tak veliká. Praha potřebuje hlavně řízení. Potřebuje směřovat odněkud někam. To se poslední čtyři roky příliš nedařilo a řada problémů se tak dostala do stavu, který se už dá považovat i za kritický. Dopravu určitě lze považovat za krizovou.
Co si tedy pod pojmem krizové řízení Prahy lze představit?
Ve stručnosti jde o šest základních bodů, šest konkrétních opatření, které jsem spolu s naším týmem připraven garantovat, že zrealizujeme během prvních 100 dnů působení na pražském magistrátu. Samozřejmě za předpokladu, že se jako TOP 09 a STAN společně s Hanou Marvanovou a dalšími budeme podílet na řízení metropole. Jak říká náš čestný předseda Karel Schwarzenberg "Pražskému magistrátu by neškodilo, kdyby byl trochu provětrán". Já jej místo prvních 100 dnů hájení chci provětrat pořádně.
Na co se tedy mohou případně obyvatelé Prahy těšit?
Že se začne konečně zase něco dělat. V prvé řadě je potřeba přijmout zásadní opatření k tomu, aby v Praze kompletně nezkolabovala doprava v nadcházejícím tradičně provozně náročnějším období. Stačí málo a doprava v metropoli se může prakticky zastavit. Jedním z bodů je tedy mimo jiné urychlené přezkoumání stavu Hlávkova mostu s možností stavby provizorního ocelového mostu, pokud by akutně hrozilo uzavření této důležité části pražské magistrály. To je jednoznačně opatření, které má zabránit určitému krizovému scénáři a je podle mě zcela na místě.
Kde berete jistotu, že vám podaří takzvaně nakopnout úřednický aparát, který je nezbytný k tomu, aby vaše představy o rychlých opatřeních měly vůbec šanci.
Nepodceňoval bych schopnosti úřednického aparátu. Úředník se chová podle určitých pravidel a také podle určitého ovzduší, které kolem něj vládne. Jsem si jistý, že když úřad dostane patřičný impuls, dokáže se rozhýbat celkem snadno. Důležité je vyslat signál, položit na stůl jednoznačný investiční záměr rozvoje města a začít něco dělat. Praha v posledních čtyřech letech dává do investic 17 procent rozpočtu. To je zoufale málo. Ani se nedivým některým úředníkům, že si dávají s prací na čas, aby jim nějakou dobu vystačila…to je samozřejmě myšleno s nadsázkou, ale musíme se vrátit do stavu, kdy Praha investovala až třetinu rozpočtu. Nejde o utrácení, ale o investice. Dnes Praze doslova válejí peníze na účtech s titěrnými úroky a lidé nemají kde bydlet, případně tvrdnou v kolonách.
Neobáváte se, že rychlé nastartování investic povede naopak ke ztrátám? Znáte přeci přísloví práce kvapná…
Tak to určitě není. Jednak máme investiční plány celkem dobře připravené a potřebujeme jenom sílu k tomu uvést je do života. Jedním z našich šesti klíčových bodů je také pozice tzv. antikorupčního ombudsmana, což je pozice šitá na míru paní doktorce Marvanové. Ombudsman v jejím podání bude zajišťovat veškeré informace a zákonné normy, které je třeba dodržet při zadávání veřejných zakázek, při realizaci velkých investičních projektů a bude mít odpovědnost za to, aby vše běželo bez problémů. Aby se Praha nemusela zdržovat žalobami na veřejné soutěže, dalšími právními přešlapy a podobně. Prostě, aby vše mělo hladký průběh. A samozřejmě je to i garance skutečně hospodárného nakládání s veřejnými penězi, které jsou potřeba do nezpochybnitelných projektů a nikoli do nesmyslů.
Jako třeba?
"Chytrá" lavička, která vám dobije telefon. Tyhle chytré kšefty Praha opravdu nepotřebuje.
Kdybyste měl říct ještě jedno konkrétní opatření pro zlepšení chodu města z vašeho krizového scénáře. Co by to bylo?
Zastupitelstvo hlavního města Prahy má zákonodárnou moc. Praha potřebuje maximálně zrychlit stavební povolení, celkově stavební řízení. Jsem shodou okolností právník a politik, který se na ministerstvu spravedlnosti podílel na mnoha legislativních procesech. Máme připravenou novelu stavebního zákona a ambici ji z pozice Prahy významně posunout dopředu.
Pane předsedo, ještě trochu obecně. Co vůbec láká europoslance a "nepražáka", který by v Bruselu mohl pošilhávat po dalším volebním období s jistotou většího klidu a lepšího platu než tady v Praze, kandidovat na post pražského primátora? Nevzpomínám si, že byste dříve nějak významně angažoval v komunální politice.
Jak jste správně poznamenal, peníze v tom nebudou. Ta motivace má několik rovin. Jsem předsedou politické strany a jako europoslanec přeci jen nemám tak těsný kontakt s domácí politikou, jak bych si přál. Navíc mám k domácí politice přeci jen vnitřně blíže než k Bruselu, kde se řeší trochu jiná problematika. A v neposlední řadě je to skutečnost, že se vůbec necítím být "nepražákem". Naopak. Jednak zde už patnáct let pracuji. A také mě k Praze velmi silně připoutala moje angažovanost v Museu Kampa prostřednictvím nadace manželů Mládkových. Svoji snahu promluvit do politických poměrů metropole beru i jako svůj určitý závazek vůči paní Medě Mládkové, která si to vždycky přála.
Jak se paní Mládkové aktuálně daří?
Tento měsíc oslavila neuvěřitelné 99 narozeniny. Bohužel zdravotní důvody jí už nedovolily přijít mezi gratulanty, ale v Museu Kampa jsme připravili malou oslavu. Sešly se stovky lidí, kteří paní Medě hlasitě pod okny přály, a paní Meda byla skutečně dojatá. Ona stále živě sleduje dění a jak už jsem řekl, část mojí motivace pro pražskou politiku má na svědomí právě ona. A nejde přitom jen o motivaci měnit ty zásadní problémy typu dopravy nebo bydlení. Mám i spoustu dalších vizí, které bych postupně rád realizoval.
Například?
Například postavit na Vltavské nový koncertní sál pro filharmonii. Viděl jsem studie od známého architekta Josefa Pleskota a je to nádherné. Praha potřebuje novou stavbu, která bude architektonicky na světové úrovni, a toto je přesně ono.
