Komerční článek - Toto je reklamní sdělení. Aktuálně.cz není jeho autorem a neovlivňuje jeho obsah

Hledání nových způsobů obnovy narušené krajiny – příroda si vystačí

1. 7. 2025 17:57
Posttěžební území často ukrývají potenciál pro ekologickou obnovu.
Lom ČSA na Mostecku je jedním z míst, kde se propojí technická rekultivace s přirozenou obnovou. Část území bude ponechána přírodě, aby mohla ukázat vlastní sílu.
Lom ČSA na Mostecku je jedním z míst, kde se propojí technická rekultivace s přirozenou obnovou. Část území bude ponechána přírodě, aby mohla ukázat vlastní sílu. | Foto: KNOWLIMITS GROUP

Krajina po těžbě bývá často vnímána jako opuštěná a nehostinná. Lidé si ji představují jako šedé pustiny bez života. Přitom příroda má mimořádnou schopnost regenerace - a mnohdy se obnovuje rychleji a přirozeněji, než dokáže pomocí drahé technické rekultivace. Na některých místech mohou mít tyto zásahy svůj význam, jinde mohou být zbytečné.

Jedním ze stěžejních symbolů změny přístupu se stane budoucí jezero v lomu ČSA. Nejen že vznikne přirozeným způsobem - bez nutnosti čerpání vody z řeky a bez rizika kontaminace - ale zároveň pomůže udržet vodu v krajině, kde jí zejména v létě zoufale ubývá. A protože příroda zvládne většinu práce sama, ušetřené peníze bude možné rozdělit mezi okolní obce - třeba na obnovu cest, školy, sportovní haly nebo zázemí pro návštěvníky.

Biologové už desítky let pozorují, že má těžbou narušená krajina schopnost obnovit se sama, přesto se však praxe mění jen pozvolna. Ještě před pár lety narážely návrhy na ponechání části výsypek přirozenému vývoji na odpor; některé těžební firmy donedávna jakoukoli "divočinu" na svých rekultivacích odmítaly. Nyní se však situace obrací a přirozená obnova je s rekultivačními projekty pevně spjata.

Pro vědomé ponechání části postižené krajiny přírodě hovoří celá řada argumentů. Výsledky vědeckých studií a zkušenosti z praxe ukazují, že sukcese nabízí rychlý, levný a efektivní způsob, jak navrátit život do "mrtvých zón".

Příkladem je lom ČSA na Mostecku. Právě zde padlo vůbec první vládní rozhodnutí v Česku, které upřednostnilo přirozenou sukcesi před klasickou technickou rekultivací. Co dříve bývalo výjimkou, se tak poprvé stalo součástí oficiální politiky. Odborníci i ekologické organizace prosadili model, který je v mnoha evropských zemích běžnou praxí: část území nebude uměle upravována, ale ponechá se přirozenému vývoji. Výsledkem má být pestrá mozaika stanovišť plná života - a zároveň řešení, které dává smysl i ekonomicky. Přirozeně napouštěné jezero si udrží stabilní hladinu bez nutnosti technického zásahu, využije čisté podzemní vody z okolí a ušetřené finance bude možné investovat do rozvoje obcí v regionu.

"Přírodě blízká obnova tak velkých území jako jsou lomy ČSA a Vršany je šancí udělat dobrou a správnou věc, jakých už v ochraně přírody na našem území mít mnoho nebudeme. Česká příroda není v situaci, abychom takovou šanci promrhali pomocí technických rekultivací těchto důlních děl," říká Mgr. Miroslav Bažant z Jihočeské univerzity.

Metodiky AOPK a Ministerstva životního prostředí doporučují ponechat sukcesnímu vývoji 15-30 % rozlohy posttěžebních území, jako jsou výsypky, lomy nebo pískovny. Srovnatelný přístup najdeme i v zahraničí. V Německu je podle konceptu "Naturentwicklung" zákonem stanoveno, že nejméně 15 % rekultivované plochy má být ponecháno spontánní sukcesi.

Pokud dáme přírodě prostor a jen lehce ji navedeme správným směrem, dokáže se obnovit sama - často s lepším výsledkem, než bychom dokázali naplánovat.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy