Normální srdeční tep a kdy jsou jeho odchylky přirozené
Standardní srdeční tep zdravého člověka se pohybuje v rozmezí 60 až 80 tepů za 60 sekund. To platí pro běžnou denní aktivitu v domácnosti a pro průměrně fyzicky zdatného jedince. Odchylky od tohoto "normálního" intervalu jsou možné a někdy i přirozené.
Dobrým příkladem je odpočinek v klidovém režimu nebo spánek, kdy může tepová frekvence klesnout až na 40 tepů za minutu, spolu s dechovou frekvencí.
Naopak zvýšení je typické pro namáhavější fyzickou aktivitu, typicky nějaký sportovní výkon, manuální práci, chůzi do kopce nebo pohybovou aktivitu, při níž je třeba vynaložit větší úsilí. I v tomto případě platí, že spolu se zrychlením srdečního tepu dochází ke zrychlení dýchání kvůli lepšímu okysličení tkání.
V případě vyšší zátěže může dojít k odchylce od normálního srdečního tepu o více než 100 %, příkladem je srdeční tep až 120 tepů za minutu. Týká se to však nejen fyzické, ale i psychické zátěže, například při strachu, šoku nebo intenzivním stresu.
Pro některé lidi, zejména dlouhodobé sportovce a ty, kteří jsou zvyklí manuálně pracovat, nemusí být pomalý srdeční tep pod 60 úderů problémem.
Zároveň však platí, že nižší srdeční tep obvykle znamená i nižší výkonnost srdce a jeho oslabení. Pokud nepatříte k těm, kteří si srdeční tep měří preventivně a pravidelně, nemusíte si drobných odchylek všimnout. V takovém případě je nutné si všímat souvisejících projevů.
Pomalý srdeční tep a související varovné příznaky a signály
Na činnost srdce mají vliv a zároveň s ní úzce souvisejí i další orgánové systémy. To je výhoda v případě, že chcete odhalit zpomalení tepu podle některých vnějších příznaků, i když platí, že některé z nich jsou samy o sobě velmi neurčité.
Pokud se však vyskytují současně, ve větší intenzitě nebo po delší dobu, můžete i díky nim rozpoznat, že se srdcem a jeho výkonem není něco v pořádku.
Mezi první projevy patří častější nebo nadměrná únava, slabost a snížení fyzické výkonnosti a zdatnosti. Tyto příznaky se mohou objevit kdykoli během dne, ale nejvýrazněji jsou patrné v odpoledních hodinách, kdy už dochází k přirozenému vyčerpání.
K dalším projevům patří pokles duševní vitality, zhoršení paměti, poruchy spánku, zhoršená koncentrace a snížená kvalita kognitivních funkcí.
Mezi závažnější příznaky patří točení hlavy a závratě, které signalizují špatné prokrvení mozku, a velký pozor byste si měli dát, pokud se u vás objeví mdloby nebo pocity na omdlení. Nejzávažnějším příznakem jsou samotné mdloby, to je již život ohrožující stav a je třeba neodkladně vyhledat lékaře.
Zpomalení srdeční frekvence můžete také rozpoznat podle bušení srdce, jeho nepravidelného tlukotu nebo pocitu vynechávání tepu. V tomto ohledu je nejzávažnějším projevem bolest na hrudi, zejména ve spojení s dušností a dýchavičností.
Které nemoci a zdravotní problémy za to mohou?
Nejčastějšími příčinami zpomalení srdečního tepu jsou nemoci a zdravotní problémy související přímo se srdcem. Nejčastější ze všech je ischemická choroba srdeční, tedy chronicky nedostatečné nebo snížené prokrvení srdečního svalu.
Toto onemocnění může mít také akutní formu, tzv. srdeční infarkt, a v takovém případě se jedná o život ohrožující stav vyžadující okamžité ošetření.
Druhou poměrně častou kategorií chorobných příčin zpomalení srdečního tepu jsou infekce a záněty srdce, ať už se jedná o myokarditidu, nebo perikarditidu, podle toho, kterou část srdce postihují. V tomto případě jsou poměrně časté také bolesti a zánětlivé příznaky.
Zpomalení srdečního tepu obecně ovlivňují také infekce a záněty nebo autoimunitní onemocnění ovlivňující činnost srdce. Problémem jsou také nemoci související s krevním oběhem, jako jsou problémy s cholesterolem nebo krevním tlakem. Zpomalení srdečního tepu je také jedním z příznaků krvácení do mozku nebo dlouhodobého nedokrvení mozku.
Tep kromě toho ovlivňuje také štítná žláza a hladina hormonů. Zde platí, že pokud má štítná žláza sníženou funkci a dochází k poklesu hormonů, zpomaluje se i srdeční frekvence.
Mezi další problematické faktory se řadí syndrom spánkové apnoe, který způsobuje špatnou kvalitu spánku a narušuje správné dýchání. Reakcí organismu na takový stav, zejména pokud je dlouhodobý, je zpomalení srdce, a tedy i srdečního tepu.
Vnější faktory mohou srdeční tep také zpomalit
Na srdeční tep mají vliv nejen nemoci nebo závažné zdravotní komplikace, ale také velké množství vnějších faktorů. Velmi často se jedná o příčiny související s nervovým systémem, které jsou spojeny se šokem, stresem nebo úzkostí a které také ovlivní činnost srdce.
Zásadní vliv na srdce mají také návykové látky, ať už se jedná o látky "povolené", jako je alkohol nebo kofein, nebo o látky "zakázané", kam patří prakticky všechny drogy.
Problémy mohou způsobovat také minerály vápník, hořčík nebo draslík, konkrétně jejich nedostatek nebo vážné narušení jejich hladiny. Zpomalení tepu může být způsobeno také zvýšením hladiny hormonů adrenalinu nebo kortizolu. Pozor je třeba dávat také na vedlejší účinky některých léků, konkrétně těch z kategorie diuretik nebo léků na srdce, cévy a krevní oběh.
Obecně platí, že předávkování jakýmikoliv léky nebo návykovými látkami, zejména alkoholem, je závažným zásahem do činnosti srdce a má za následek zpomalení srdečního tepu. Pozor je třeba dávat také na otravu chemickými látkami nebo otravu houbami.
Za zpomalením tepu může být také podchlazení, typicky v zimě a při nedostatečném oblečení se tep zpomaluje ve snaze udržet zbytky tepla v těle.
Kromě nedostatku konkrétních minerálů může zpomalení tepu způsobit také celkový nedostatek živin neboli podvýživa. V této souvislosti dochází ke zpomalení metabolismu, včetně energetického metabolismu, což znamená, že se zpomaluje činnost srdce.
Nepodceňujte diagnózu a vsaďte na odbornou léčbu
Ideální by bylo navštívit lékaře při prvním výskytu výše uvedených příznaků, ale je pravda, že to dělá jen velmi málo lidí.
V každém případě platí, že podceňovat vyšetření se nevyplácí, a to i proto, že pomalý srdeční tep jako takový může být také příznakem závažnějšího srdečního onemocnění. Když už se k návštěvě lékaře odhodláte, je hned na úvod důležitá anamnéza, tj. zjištění všech příznaků.
Poté následuje standardní fyzikální vyšetření, které spočívá ve vyšetření hrudníku a srdce fonendoskopem a měření tepu spolu s krevním tlakem. Při měření tepu je třeba brát v úvahu pravidelnost, frekvenci a srovnání na obou končetinách.
Po těchto základních vyšetřeních následují specializované testy, a to prostřednictvím klasického EKG a v případě podezření i prostřednictvím 24hodinového měření s EKG Holterem.
Na základě stanovené příčiny a rizikových faktorů přistoupí lékař k léčbě. Ta spočívá v působení na příčiny i v úpravě srdeční činnosti. Nejčastější metodou je nasazení léků, které stimulují srdce a pomáhají obnovit původní frekvenci jeho činnosti. Pokud léky nepomohou, nasadí lékař jako léčbu přístroj určený ke kardiostimulaci.
Současně je nutné řešit příčinu, například užíváním určitých léků, omezením vlivu vnějších faktorů, léčbou zánětu srdce nebo léčbou infekcí. Velký vliv má také strava, kdy je třeba provést zásadní úpravu složení jídelníčku.
Nejlepší prevence? Zdravý životní styl
Stejně jako u jiných zdravotních problémů i pro pomalý srdeční tep platí, že prevence je vždy lepší než léčba. Pokud jde o srdeční tep, nejlépe jej ovlivníte udržováním zdravého srdce a celého kardiovaskulárního systému.
Výhodou je, že prevence proti příliš pomalému tepu má příznivý vliv na celkové zdraví, včetně krevního oběhu. Brání také vzniku vysoké hladiny cholesterolu nebo aterosklerózy (kornatění cév), z čehož mohou vzniknout obtížnější komplikace. Jejím základem je přitom zdravý jídelníček a pitný režim ve spojení s pravidelným pohybem.
Z jídelníčku je třeba v první řadě vyloučit rychlé občerstvení, tučná a smažená jídla, uzeniny, konzervy, polotovary a mražená jídla. Zároveň byste měli úplně přestat kouřit a v ideálním případě zcela omezit alkoholické nápoje.
Dalším krokem je přidat více pohybu. Pro zdraví srdce stačí i 30 minut chůze denně, ale pokud můžete, věnujte se cílenému sportu vícekrát týdně.
Ve třetím kroku je nezbytné obohatit svůj jídelníček o zdravé mastné kyseliny, aminokyseliny, vitamíny a minerály. Najdete je v rybách, libovém drůbežím mase, mořských plodech, ořeších, semenech a samozřejmě ovoci, luštěninách a zelenině.
Už jen tyto tři změny by měly pomoci snížit riziko srdečních problémů, včetně oslabení srdce a snížení srdečního tepu. Bude to však vyžadovat trpělivost a výdrž!
