84 % respondentů průzkumu agentury Respond uvedlo, že nesouhlasí se zákazem chovu kožešinových zvířat, pokud jsou zvířata využívána nejenom na kožešinu, ale i na maso pro jinou, než lidskou spotřebu. Podle průzkumu zároveň téměř polovina dotázaných nemá dostatek informací o chovech kožešinových zvířat, například, že maso kožešinových zvířat se používá při výrobě krmiv pro domácí zvířata, jako jsou psi a kočky. "Je nemyslitelné, abych prodával pouze kožky. Prodávám celá zvířata, která se dále zpracovávají na kožešinu a zpracovává se i jejich maso", vysvětluje David Vojtíšek, majitel rodinné farmy.
"Chov kožešinových zvířat patří mezi nejnáročnější chovy zvířat. Domnívám se, že návrh na zákaz jejich chovu v České republice vychází z neznalosti zásad chovu těchto druhů a ze zjednodušeného pohledu na chov zvířat", říká profesorka Eva Tůmová z katedry zootechniky, České zemědělské univerzity.
Jedním z důvodů, proč je debata příliš zjednodušována je fakt, že nikdo nebere v úvahu širší souvislosti celé problematiky, jako je například celoevropský program zaměřený na welfare kožešinových zvířat WelFur.
"Zákon na ochranu zvířat proti týrání by se měl zaměřit na dobré podmínky chovu zvířat, které lidé chovají pro nějaký užitek, a neměl by řešit zákaz chovu kožešinových zvířat. Neetické je zvířata trápit. Jedná se o to, aby zvířata měla pokud možno dobrý život a snadnou smrt", uvedl k tématu doktor Václav Cílek z Akademie věd ČR.
WelFur je program vyvinutý k měření a evidování dobrých podmínek pro zvířata prostřednictvím vyhodnocování několika indikátorů, například jak zvíře vypadá, ale i jak reaguje v určitých situacích.
"Tento certifikační program je založen na výzkumu vědců z několika evropských univerzit. Program WelFur má potenciál se stát základem české legislativy. Politici se mají rozhodovat na základě racionálních argumentů a faktů, nikoliv pod dojmem kampaní vytvořených a vedených veganskými lobbistickými skupinami", uzavírá Mette Lykke Nielsen z organizace FUR EUROPE.
