Příprava šťavnatého kukuřičného kuřete s omáčkou z lišek a poctivou bramborovou kaší zabere pouhých 20 minut. Postup je snadný - kuře s čerstvými bylinkami dejte po ogrilování péct do trouby a poté si na pánvi připravte z několika ingrediencí smetanovou omáčku s kapkou bílého vína. Podívejte se na rychlý recept z archivu populárních videí Aktuálně.cz.
Přeshraniční spolupráce Jihočeského a Plzeňského kraje s jejich rakouskými a bavorskými protějšky má dlouholetou tradici. Přestože koronavirová pandemie zabránila realizaci většiny sousedských aktivit, pevné vazby nezpřetrhala. Jak se se současnými výzvami kraje potýkají? Sledujte debatu uspořádanou portálem EURACTIV.cz.
Liberecký kraj trápí stará ekologická zátěž, kterou zde zanechal zejména minulý politický režim. Kontaminace nyní ohrožuje vodní zdroje, kraj se ji proto snaží postupně likvidovat. Jak se mu to daří? Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz.
Karlovarský a Ústecký kraj patří mezi strukturálně postižené regiony, které čeká v příštích letech náročná transformace. Evropská unie chystá v budoucnu na dekarbonizaci uhelných regionů uvolnit miliardy korun, které jim pomohou podpořit jak modernizaci a „ozelenění“ místních podniků, tak vznik nových inovativních firem a pracovních míst. Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz.
Cestovní ruch v Královéhradeckém kraji měl své problémy už před koronavirovou krizí. Patřilo mezi ně i to, že zahraniční návštěvníci se v regionu nikdy příliš dlouho nezdrželi. Při hledání řešení je potřeba myslet na to, že hlavním cílem nemá být dostat do kraje co nejvíce návštěvníků, ale zvýšit kvalitu života místních lidí. V tom už pomáhají například přeshraniční programy podpořené z fondů EU.
Kraj Vysočina se potýká s odlivem mladých a vzdělaných lidí. Zabránit tomu chce nejen krajský úřad, ale také místní zaměstnavatelé či vysoká škola. Společně pracují na řadě projektů, jejichž cílem je negativní trend zastavit a přilákat do regionu odborníky.
Inteligentnější Evropa. Právě tak zní jeden z hlavních cílů Evropské unie pro následující roky. Pro Brno i Jihomoravský kraj to znamená velkou příležitost, evropské fondy totiž poputují zejména do vědy, výzkumu a moderních technologií.
Podle náměstkyně Daniely Grabmüllerové si Česko musí začít zvykat na úbytek dotací a o to více být úspěšný v soutěži o celoevropské granty. Ekonomka Pavlína Žáková upozorňuje, že Česko je na tom s využíváním finančních nástrojů EU ale zatím bledě. Ekonom Michal Mejstřík doporučuje zacílit podporu od velkých soukromých firem k veřejné infrastruktuře a výzkumu.
Učitelé v Česku jsou často přetížení a podhodnocení. V důsledku toho ze škol odcházejí kvalitní lidé. O tom, jak do českého školství přilákat schopné pedagogy a udržet je tam, diskutovali odborníci v debatě Hospodářských novin.
Nové silnice, nádraží nebo školy – na to všechno dostává Česko peníze z fondů Evropské unie. Systém rozdělování evropských dotací se ale po roce 2021 změní a Česko se na to musí připravit. Plzeňský kraj zatím s navrženými změnami příliš nesouhlasí, prioritou Unie je totiž podpora životního prostředí, vědy a výzkumu. Kraj by ale uvítal spíše další peníze na budování infrastruktury.
Víceletý rozpočet Evropské unie po roce 2020 je podle náměstka z ministerstva zahraničí Aleše Chmelaře poslední příležitostí k modernizaci země z velkých dotačních programů. Podle poradkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské chce Česko větší volnost v eurofondech a delší možnost čerpání.
Země EU v současné době jednají o budoucí podobě evropského rozpočtu pro období 2021-2027. Skupina států v čele s Českem bojuje za zachování evropských fondů v jejich dosavadním objemu, jiné země pro změnu usilují o jejich snížení. Svůj podíl na tom mohou mít kauzy zneužívání dotací, ke kterým dochází i v Česku.
V Olomouckém kraji existuje celá řada oblastí, kam by v budoucnu mohly směřovat omezené evropské prostředky. Kromě infrastruktury jsou to například zadržování vody v krajině, výzkum, rozvoj sociálního podnikání, oprava památek nebo pomoc znevýhodněným regionům.
Česku se dlouhodobě nedaří plnit své cíle a závazky vůči Evropské unii v oblasti energetických úspor. Snižování spotřeby energie není prioritou politiků na národní ani lokální úrovni. O tom, jak situaci změnit, se bavili experti v debatě Hospodářských novin.
Peníze z kohezních fondů EU do budoucna změní svůj objem i zacílení. Nové priority dotací a dalších prostředků z Unie však Moravskoslezský kraj neděsí, "chytré" a "zelené" projekty má totiž ve své dlouhodobé strategii.
Upravený recept na vánoční štolu podle cukrárny Ollies. Připravuje cukrářka Tereza.
Extrémní chudoba v Česku není velká, ale uspokojení z nízké příjmové chudoby není na místě, varuje sociolog Daniel Prokop. Podle něj nad statistikami zapomínáme, že německý chudý je na tom zhruba tak jako středně příjmový obyvatel Česka. O chudobě v bohatém Česku dále debatovaly ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová a ekonomka Helena Horská.
Do Česka se vrátí jesle. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale zdůrazňuje, že s těmi komunistickými nebudou mít mnoho společného. Přejmenují se na ně již fungující dětské skupiny, které dosud čerpaly peníze z eurofondů. Nyní má financování převzít stát. Přispívat budou rodiče, případně obce a zaměstnavatelé. Část peněz by dál měl posílat Brusel.
Česko je rok od roku bohatší, za pár let proto ztratí nárok na vysoké dotace z evropských fondů. Změny se dotknou i Zlínského kraje, který peníze z EU hojně využívá.
Sítě českých dálnic a železničních koridorů měly být podle původních plánů hotové do roku 2010. Píše se rok 2019 a dokončena není infrastruktura pro silniční ani vlakovou dopravu. Chybí tak klíčová vnitrostátní i mezinárodní spojení. O tom, jak situaci řešit a jak by měla doprava v Česku vypadat v budoucnu, diskutovali účastníci diskuze Hospodářských novin.
