Hamás se svým útokem snažil jednoznačně ukázat, že je stále silou, která dokáže izraelské vládě uštědřit citlivý zásah, míní arabista Ondřej Beránek. Představitelé radikálního hnutí podle něj počítali s tím, že Izrael odpoví na jeho násilí tak agresivně. "A to je něco, co si myslím, že Hamásu může hrát do karet," podotýká v rozhovoru.
Za pouhý měsíc je Rusko v situaci, že je naprosto odstřiženo od západního světa, tamní společnost je militarizovaná, připravená skládat další oběti, plně ve vleku válečné propagandy. Stát se zřejmě připravuje na velkou mobilizaci zázemí a počítá s delší válkou, říká v rozhovoru pro Akademii věd ČR ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR historik Rudolf Kučera.
Omikronová vlna dosáhne v Česku vrcholu na přelomu ledna a února, odhaduje strukturní virolog Evžen Bouřa. Očekává, že v létě se počty nakažených covidem sníží, ale v průběhu podzimu se varianta omikron může opět rozšířit. "Imunita, kterou získáme, vydrží pravděpodobně méně než rok. Takže příští zimu už budeme připraveni se znova nakazit," míní Bouřa z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015 na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou. Spolu se dvěma stády divokých koní ji obývají zubři a zpětně šlechtění pratuři. Všechna zvířata sem byla dovezena jednak kvůli návratu do přírody, ale také kvůli tomu, aby zpustošenou krajinu po sovětských vojácích znovu zkultivovala.
V roce 2021 dosedne na Mars první evropské planetární vozítko. Jeho přistávací platforma ponese český vědecký přístroj, který má v paměti 11 zvukových nahrávek, vybraných v tomto projektu. Jednu z nich odvysílá zpět k Zemi – tu, která na těchto stránkách získá nejvíce hlasů do okamžiku přistání sondy ExoMars na povrchu rudé planety. K čemu to všechno bude, a kde můžete hlasovat, zjistíte ve videu.
Hospodaření s vodou v povodí Dyje má být koordinovanější, za cíl si to klade nově vzniklý program Suwac. Ambicí je k tomuto účelu propojit vědeckou sféru, města, obce i vlastníky půdy a na půdě hospodařící subjekty, také významné krajské a státní organizace či soukromé subjekt.
Vědci zkoumají vývoj a osvojování řeči miminek. Podle nich se dítě stává rodilým mluvčím už v děloze. Krátce po narození je rodilým mluvčím svého jazyka. Sledujte další díl seriálu Akademie věd.
,,Zhruba milion druhů je ohroženo vymřením. Jestliže máme řádově osm milionů druhů organismů, tak je to nějakých 12,5 %. Mnoho druhů je již ohroženo vymřením v nejbližších desetiletí,” říká prof. Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny.
Představte si svět za 20 let. Průmysl 4.0 bude na svém vrcholu. Budou za nás všechnu práci vykonávat roboti? Jaké pracovní oblasti zůstanou lidem? Profese, které vyžadují lidský dotek, zůstanou.
Vědce z Psychologického ústavu AV ČR zajímalo, jak a zda vůbec lze stárnout dobře. Ve spolupráci se zahraničními kolegy vyslechli životní příběhy více než 160 lidí ve věku 60 až 85 let.
Ve spolupráci s astronomy budou vědci z nově budovaného mezinárodního výzkumného centra FAIR reprodukovat pochody, které se odehrávají ve vesmíru. A to v unikátní laboratoři, která dokáže simulovat extrémní teploty a tlaky, které jsou uvnitř obřích planet, hvězdných explozí či slunečních erupcí.
Přirozená tma se stává vzácností. Ve světelně znečištěném prostředí žije více než dvě třetiny světové populace. Přitom právě střídání tmy a světla synchronizuje naše vnitřní biologické hodiny. Organismus lidí i zvířat se vyčerpává a hrozí mu patologické poruchy. Jak se světelným smogem bojovat?
Autonomní auta budeme v provozu běžně potkávat do deseti let. Odborníky zajímají etické aspekty kolizních situací. Čemu by Češi dali přednost? Chtějí přenechat zodpovědnost na technice nebo věří jen sami sobě? Poslechněte si výsledky ankety.
V českém Biologickém centru zkoumají, jak klimatické změny působí na vodní hmyz a jiné bezobratlé. Ti reagují na teplotu bezprostředně a jejich životní pochody se zrychlují. Vyšší teplota tak změní fungování jednotlivých druhů a může narušit vztahy v potravinovém řetězci. Více o následcích globálního oteplování na hmyz se dozvíte v reportáži Akademie věd ČR.
Vodní paprsek, který je svou neobyčejnou silou schopen rozřezat téměř jakýkoliv materiál, jak zastavit rozmnožování škůdců pomocí hormonů i budoucnost automobilového průmyslu. Podívejte se na reportáže o nejzajímavějších objevech české Akademie věd.
V 70. letech se s příchodem moderního lesnictví v Česku rozmohlo zalesňování pastvin. Ohrožuje však staré, mohutné stromy, které v lesích zarůstají a usychají. Pro naši krajinu jsou ovšem velice důležité. A jak? To v reportáži prozradil Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd.
Zhruba deset procent světové populace nemá problémy se zuby a nevytváří se u nich zubní kaz. Příčinu zkoumají vědci z Fyziologického ústavu, kteří chtějí na základě výzkumu vytvořit protikazovou látku, která by se využívala v zubní péči. Jaké faktory zuby ničí, se dozvíte v reportáži Akademie věd.
Kuřička hadcová je trsnatá květina, která se vykytuje pouze v České republice, a to u Mladé Vožice a na Želivce. Vědci z Botanického ústavu AV ČR na její záchranu vytvořili projekt, který přináší zcela nový přístup v ochraně vzácných druhů. Umožňuje, aby mohli lidé legálně vlastnit ohrožený druh a pěstovat ho na svých zahradách. Co stálo za velkým úbytkem kuřičky hadcové, se dozvíte ve videoreportáži.
Chůze po dvou je pro člověka automatická záležitost, zatímco pro robota problematický proces, který se vědcům stále nepodařilo vyvinout k dokonalosti. V případě lidské chůze jde totiž v robotice o složitý systém příkazů a limitů. Toto téma studují i vědci v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Ve videu prozradí, jak se jim napodobení lidské chůze pomocí algoritmů daří.
Když robot napíše knihu, komu patří? A nakolik můžeme nechat umělou inteligenci o nás rozhodovat a sledovat nás? Existuje spousta identifikovaných problémů s právní odpovědností, ochranou soukromí či autorskými právy robotů. Právní problematiku umělé inteligence řeší vědci z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.
