Bulharsko

14. 11. 2011 11:35
Velká část turistů navštěvuje zemi od června do srpna v přímořských letoviscích, od prosince do dubna je lyžařská sezóna a sezóna pro návštěvu hor a parků připadá od dubna do května a v září.
Vlajka Bulharska.
Vlajka Bulharska. | Foto: Aktuálně.cz

Přímořský stát Bulharsko (Bălgarija) leží na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Jeho sousedy jsou na severu Rumunsko, na západě Srbsko a Makedonie, na jihu je Řecko a na jihovýchodě Turecko. Východní hranici tvoří Černé moře. Země je součástí NATO a EU. Hlavním městem je Sofie.

Bulharsko se pyšní hornatou krajinou a velkou část území tvoří pohoří Stara planina, na jihozápadě dominuje pohoří Rila, kde se nachází nejvyšší hora Musala s 2959 m. n. m.

Jih Bulharska je ovlivněn podnebím kontinentálního rázu a východ má středomořské klima. Chladné počasí v lednu srazí průměrné teploty až na -2 °C, v létě se vyšplhají na 25 °C. V Černém moři dosahuje teplota vody v létě 28 °C a rychle se ohřívá.

Základní údaje

Hlavní město: Sofie
Rozloha: 110 994 km²
Nejvyšší bod: Musala (2 925 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 7 364 570
Hustota zalidnění: 66 ob. / km²
Jazyk: bulharština
Národnostní složení: Bulhaři, Turci, Romové
Náboženství: pravoslaví, islám, katolictví
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 3. března 1878
Měna: lev (BGN)

Historie

První Slované se usídlili na území současného státu v 6 st. n. l. V roce 681 založil chán Asparuch první bulharský stát. Obyvatelé přijali v polovině 9. století křesťanství a hlavním městem se stala Pliska. Roku 1018 bylo císařství začleněno do Byzantské říše a zaniklo.

Druhý bulharský stát vznikl na konci 12. století, kdy díky povstání bratrů Kalojanových získalo samostatnost. V roce 1396 bylo včleněno do Osmanské říše. Koncem 18. století zažívala země národní osvobození a chtěla se osamostatnit. Mezi roky 1877-78 se ocitla v Rusko-turecké válce a díky ruskému vítězství mohlo vzniknout roku 1878 Bulharské knížectví. Avšak území nebylo formováno zcela, protože část Bulharů stále žila na území Turecka. Ve vleku dlouhých nepokojů byla v roce 1908 vyhlášena nezávislost Bulharska knížetem Ferdinandem, který byl jmenován na cara a abdikoval v roce 1918.

Za druhé světové války bojovalo na straně nacistického Německa a v roce 1944 na území státu vstoupila Rudá armáda. V roce 1946 se stalo lidovou republikou a až do roku 1989 vládla v Bulharsku komunistická strana. V roce 1989 se země stala demokratickým státem.

Hospodářství

V průmyslově-zemědělském státě dominuje hutnictví, strojírenství, chemický, textilní a potravinářský průmysl. Vyniká těžba hnědého uhlí a barevných kovů.

Pěstuje se zde ječmen, pšenice, slunečnice, kukuřice, brambory, ovoce, zelenina, vinná réva a tabák. Podstatná je také produkce medu a vlny a v neposlední řadě také rybolov. V hojném počtu se chovají buvoli, koně, skot, prasata, ovce, osli, kozy a drůbež. Význam má turistický ruch. Nezaměstnanost dosahuje 13 %.

Zajímavosti

  • Na území Bulharska byl objeven jogurt.
  • V roce 1991 se stalo součástí mezinárodní dohody CITES, v rámci které je zakázáno obchodovat s ohroženými druhy zvířat a rostlin.
  • Naleznete zde zkamenělý les (nedaleko Varny), který vytvořily zatopené a petrifikované kmeny dávných stromů.

Obyvatelstvo a náboženství

Největší počet obyvatelstva se hlásí k pravoslavnému křesťanství (85 %), avšak své zastoupení zde nalezne judaismus (0,8 %), islám (sunnité tvoří 13 %) a římskokatolická církev (0,5%). Počet obyvatel Bulharska se od devadesátých let mírně snižuje. Pro srovnání v roce 1985 měla země téměř 9 milionů obyvatel a v současnosti je počet obyvatel na 7,4 milionech. Bulhaři tvoří 84 %, Turci jsou zde zastoupeni z 9,3 % a 4,7 % tvoří Romové.

Politický systém

Bulharsko prezentuje zastupitelskou demokratickou, parlamentní republiku s vícestranným systémem. Prezident je volen v přímé volbě na pět let, opětovně může být zvolen jednou. Jednokomorový parlament zvaný Národní shromáždění má 240 členů volených na čtyři roky. Zákonodárnou moc mají všichni poslanci parlamentu a vláda. Současným prezidentem je Rosen Plevneliev.

Dovolená a cestování

Přímořská letoviska Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží, Primorsko, Albena, Varna, Burgas, Kranevo a Balčik navštěvují turisté nejčastěji. V zimě se těší oblibě lyžařská střediska Bansko (Pirin), Pamporovo (Rodopy) a Borovec (Rila).

Oblíbeným vysokohorským letoviskem je Borovec, který zůstává v provozu celý rok a nabízí v zimě lyžování a v létě turistiku. Další populární destinací je vysokohorské středisko Pamporovo, které disponuje prvotřídními podmínkami pro zimní sporty.

Největším přístavním městem je Varna, kde mohou návštěvníci obdivovat katedrálu Nebevzetí a Delfinárium. Chráněná přírodní rezervace Ropotamo má krásné písečné duny a ekosystém močálů. Rybářská vesnice Sozopol láká původní architekturou z 19. století a archeologickým muzeem. Město Nessebar se řadí na seznam UNESCO, turisté si zde mohou prohlédnout větrné mlýny a turecké lázně.

 

Právě se děje

Další zprávy