Mostecká nemocnice sídlí v ulici J. E. Purkyně a nabízí celkem 764 lůžek. Roku 2013 bylo v nemocnici provedeno skoro 8 tisíc operací a více než 375 tisíc ambulantních ošetření.

Nemocnice Most je součástí společnosti Krajská zdravotní a. s. spolu s nemocnicemi v Děčíně, Ústí nad Labem, v Teplicích a v Chomutově. Generálním ředitelem Krajské zdravotní a. s. je Petr Fiala. Cílem nemocnice společnosti je zajišťování komplexní, kvalitní a dostupné péče, a to především obyvatelům Ústeckého kraje. Mostecká nemocnice je spádovou nemocnicí pro okres most, ale má nadregionální charakter.
Nemocnice v Mostě byla původně příspěvkovou organizací Ústeckého kraje, ale roku 2007 se spolu s dalšími čtyřmi nemocnicemi transformovala do jednoho celku – Krajské zdravotní a. s.

Historie nemocnice

Špitály se na území města nacházely již ve 13. a 14. století. Základem budoucí nemocnice se spolu s částečně rozpadlým vojenským špitálem ale stal špitál sv. Lazara, jehož vybudování dokládá listina z roku 1571.

V polovině 19. století se rozhodlo o vybudování nové městské nemocnice. Město k její stavbě poskytlo zdarma pozemky i stavební materiál. Nová nemocnice nabízela celkem 52 lůžek. Později díky rozmachu průmyslu a hornictví docházelo k nárůstu počtu obyvatel města a koncem 19. století proto mostecké okresní zastupitelstvo rozhodlo, že bude vybudována větší okresní nemocnice. Ta procházela modernizacemi a rozšířeními a roku 1925 již nabízela 459 lůžek. Šlo tehdy o druhou největší nemocnici v Čechách. V roce 1945 pak celá nemocnice čítala 14 budov, nabízela 825 lůžek a obsahovala 5 odborných oddělení: chirurgické, infekční, interní, ortopedické a rentgenologické.
V 50. letech se z mostecké nemocnice stala nemocnice oblastní, s to s patnácti samostatnými odděleními. Od 60. let se svým přístrojovým a personálním zázemím stává třetí největší nemocnicí v kraji. Roku 1975 byly uvedeny do provozu nové budovy polikliniky, později pak například pavilon infekce a zdravotnické školy. Na počátku 90. let pak byla dostavěna budovat dignostiky. Koncem 90. let došlo k rekonstrukci přistávací plochy pro vrtulníky.

Současnost

Do roku 2007 byla nemocnice příspěvkovou organizací Ústeckého kraje, poté se stala součástí společnosti Krajská zdravotní a. s. Roku 2010 pořídila fototerapeutickou lampu a dokončila modernizaci endoskopického sálku. Dále byl zakoupen přístroj Plusoptix, který umožní kontrolu zraku dětí v mateřských školách. Několik přístrojů bylo doplněno i na plicní oddělení. Téhož roku také nemocnice zavedla nový nemocniční informační systém, který pomáhá se zpracováním zdravotnických, pojištěneckých i statistických dat. Ve stejném roce také nemocnice ve svém areálu zřídila babybox.
V roce 2011 pořídila nemocnice nové přístroje například do Mikrobiologického, Dětského a Interního oddělení. O rok později se Nemocnice Most umístila na 3. místě v rámci Ústeckého kraje v průzkumu spokojenosti zaměstnanců českých nemocnic „Nemocnice ČR 2012“.
Roku 2013 zahájila v rámci chirurgického oddělení svou činnost ambulance pro léčbu chronických ran. Několik oddělení v současnosti spolupracuje s dobrovolníky, kteří pomáhají zkvalitnit pobyt pacientů v nemocnici a pomáhají jim také udržovat kontakt s běžným životem.

Kauzy nemocnice

V roce 2006 se objevila informace o tom, že mostecká nemocnice musí zaplatit pokutu 30 tisíc korun kvůli porušení zákona při zadávání veřejných zakázek. Konkrétně dle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže chybovala nemocnice při nákupu spirálního CT – nedodržela totiž zákonem stanovený postup při udělení zakázky. Mohla tím pádem významně ovlivnit stanovení pořadí nabídek několika zájemců o dodávku přístroje. Udělená pokuta se nacházela v dolní hranici možné sazby a měla tak plnit i preventivní funkci.

Roku 2013 pak dostala společnost Krajská zdravotní a. s. od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu půl milionu korun kvůli chybám při nákupu přístrojového vybavení pro mosteckou a chomutovskou nemocnici. Dle ředitele ÚOHS mohla společnost prostřednictvím svého jednání výrazně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, když nerozdělila předmět veřejné zakázky na části. Chtěla tak po uchazečích dodání několika velmi rozdílných lékařských přístrojů zároveň, což mohlo vést k diskriminaci těch, kteří ve svém portfoliu neměli všechny tyto přístroje. Přitom podle ředitele ÚOHS neexistoval objektivní důvod k nákupu všech tří přístrojů dohromady a nic nebránilo rozdělení zakázky na části.