








Pražané mu přezdívali Jakešův prst nebo Bajkonur a mnozí ho nenáviděli ještě dřív, než stál. Před 40 lety, 24. listopadu 1985, se bagry poprvé zakously do země na žižkovském Mahlerově sadu. Aby mohla vyrůst futuristická dominanta metropole, musela ustoupit část starého židovského hřbitova. Jak se zrodil projekt, který měl být původně jen nudným betonovým komínem, a proč budí emoce i dnes?



Příběh změny, náhody i pečiva. Andy Do a Dan Dang - partneři v životě i v byznysu - se po úspěchu s Taiyaki Barem, kde servírují vafle ve tvaru rybiček, rozhodli pro krok jiným směrem. Nedaleko náměstí Jiřího z Poděbrad otevřeli toastové bistro inspirované korejským street foodem, minimalistickou estetikou a žižkovskou atmosférou. A zabodovali nejen chutí, ale i vtipnými designovými detaily.



Už v červnu se na chodnících Prahy 3 začal objevovat tajemný nápis "Exkreman tě vidí, kdo nesbírá, ať se stydí", doplněný záhadným logem EE. Někteří obyvatelé si zprvu mysleli, že jde o vtipný výtvor místní mládeže.



Tachovské náměstí se dočká finální tečky za svou revitalizací. V pondělí 30. června tam začala instalace uměleckého díla Zrcadlení, které ozdobí vstup do legendárního Žižkovského tunelu. Lesklé plochy z leštěného nerezu přinesou nejen světelnou podívanou, ale i zcela nový zážitek z místa, které se za poslední rok proměnilo v jeden z nejživějších veřejných prostorů Prahy 3.



Z drobného pečení vznikla poctivá cukrářská dílna, která bez ostychu provoní celý Žižkov. Její zakladatelka Alena Cihlová dokázala v Praze vybudovat podnik bez kompromisů v surovinách i přístupu. Navíc kolem něj stvořila komunitu zákazníků, kteří se s důvěrou vracejí. Pod jejími křídly se zároveň učí a rostou i učnice z Braníka, pro které je dílna nejen praxí, ale i místem podpory a inspirace.



Uprostřed městského ruchu a pod okny luxusních bytovek vyrostla na pražském Žižkově neobyčejná školka. Jmenuje se Větvíc,i a přestože kolem ní není les, jak se u lesních školek očekává, malí předškoláci tu tráví většinu času venku, v dřevěných domečcích a mezi záhony. Projekt je ukázkou, že i lesní třída může vzniknout v hustě zastavěné části města – a fungovat překvapivě dobře.



Léta platil klub Orion za místo, kde se o víkendech strhávají násilné rvačky, které nedají spát místním obyvatelům. Jeho jméno vzbuzovalo hrůzu i daleko za hranicemi pražského Žižkova. Nyní lidé z Řehořovy ulice slaví. Podnik už letos neotevřel a nový majitel budovy slíbil, že tam podobná provozovna nevznikne. Místní tak mohou po letech klidně spát.



Pražskou čtvrť Žižkov stát v 70. letech minulého století vnímal jako jedno z míst, které čeká kompletní obnova. Domy postavené podnikateli a továrníky měla nahradit radiála a paneláky z koncepce ateliéru SIAL, který si pro podporu svých vizí najal fotografa Pavla Štechu. Jeho vizuální výpověď o neutěšeném stavu tehdejších budov a nuzných sociálních poměrech měla ale opačný účinek.



Problémový klub Orion na pražském Žižkově znovu funguje. Provozovatel nechal minulý týden podnik dočasně uzavřít po důrazných policejních kontrolách, které reagovaly na stížnosti na rušení nočního klidu a rvačky. O víkendu měl ale opět otevřeno. Starosta zklamané občany uklidňuje s tím, že chystá řešení situace. Novou vyhláškou chce omezit otevírací dobu podniku.



Problémový noční klub Orion na pražském Žižkově dočasně zavřel. Provoz podniku, na který si léta stěžovali místní obyvatelé kvůli hluku i pouličním rvačkám, se rozhodl přerušit sám provozovatel. Ten už dříve varoval hosty, že pokud se neuklidní, může skončit v problémech. Do klubu v poslední době mířily rozsáhlé policejní kontroly, úřady navíc zkoumají, zda provoz odpovídá kolaudaci.



Víkend plný zátahů má za sebou žižkovský klub Orion. Ten platí za nejproblémovější v širokém okolí a téměř každý týden se u něj přímo na ulici rvou mladí cizinci, informovalo už dříve Aktuálně.cz. V pátek sem na kontrolu přišly desítky celníků, v sobotu zase policisté, kteří rozdávali pokuty za rušení i znečišťování okolí. Jakmile ale odjeli, opět se rvali, tvrdí místní.



Odboj proti problémovému žižkovskému klubu Orion, před kterým se téměř každý víkend odehrávají hromadné rvačky, se dává do pohybu. Stavební úřad vyhodnocuje, zda klub splňuje pravidla kolaudace, spis k věci si vyžádal i magistrát, místní podepisují petici. Upozorňují ale, že nejde o novou záležitost. Trpíme už roky a nic se nezměnilo, říkají. Radnice se brání, že situaci dlouhodobě řeší.



Na rvačky před klubem Orion si Žižkované stěžují už roky. A opakovaně upozorňují, že před problémovým podnikem nelétají jen pěsti. Redakce Aktuálně.cz získala video, které to potvrzuje. Obyvatel jednoho z domů natočil, jak mladý muž mlátí baseballovou pálkou člověka ležícího na zemi a povaluje na zem ženu, která se jej snaží uklidnit. Vládne tu bezpráví a ještě se to zhoršuje, naříkají místní.



Málokterý podnik v Praze má v poslední době tak děsivou pověst jako klub Orion na Žižkově. Rvačky do krve, řev nesoucí se celou ulicí, rozbité sklo na chodníku - s tím vším se každý víkend setkávají lidé z Řehořovy ulice. Policie zde rozdala desítky pokut, podle části místních ale nedělá dost. Městská část nyní prověřuje, zda klub dodržuje předpisy i schválenou kolaudaci.



Developerský projekt Centra Nového Žižkova získal novou tvář. Čtyřicet tisíc metrů čtverečních plochy na místě bývalého Telecomu v Praze nabídne více než tisíc bytů, vzniknou tam restaurace, kavárny a také školka. Původní dominantou byly tři věže, ta nejvyšší měla měřit 100 metrů. V návrhu architektů Evy Jiřičné a Petra Vágnera zbyla po intervenci organizace UNESCO jen jedna osmdesátimetrová věž.



O potřebě spojit pražské čtvrtě Karlín a Žižkov se mluvilo už za první republiky. Tunel pod vrchem Vítkov se otevřel až 19. prosince 1953. Fungovat měl zároveň jako protiatomový kryt. Stavba dlouhá 300 metrů zkrátila cestu mezi čtvrtěmi z půl hodiny na pár minut. Přes šedesát let však neměla žádný název, dočkala se ho až v roce 2014. Podívejte se do Žižkovského tunelu s Aktuálně.cz.



V 70. letech se z Prahy stalo největší staveniště v Československu. Komunisté spěchali s výstavbou několika zásadních staveb, kromě metra i desetitisíců bytů. Jejich vize se ale často lišily od doporučení odborníků. Od toho tady byl Blahomír Borovička. Muž, který jako hlavní architekt Prahy během normalizace hledal kompromisy mezi politiky a urbanisty. Jeho paměti nyní publikuje Akademie věd.



Každý, kdo někdy procházel pražským Žižkovem, ji může potkat. Paní Vlastu, žižkovskou madonu. "Spojuje všechny esence pražského Žižkova. Vyzařuje z ní cosi, co by se dalo popsat jako otevřenost, prostota a jednoduchost, ale zároveň i její těžký úděl, pomyslný kříž, který nese na svých bedrech," říká fotograf a duchovní Filip Michael Štojdl, který Vlastin život zachytil na svých snímcích.



Po útěku z Ukrajiny se rozhodla bojovat v Česku za svou zemi čelící už více než rok ruské agresi. Podílela se na založení iniciativy Hlas Ukrajiny, která na problémy válkou zasažené země upozorňuje. Naposledy Anastasija Sihnajevská protestovala před domem na pražském Žižkově, kde má kancelář rodina předního ruského zbrojaře Borise Obsonova.



Pražským Žižkovem od října už nepovede Koněvova ulice, ale Hartigova. Rada města v pondělí odsouhlasila přejmenování tři a půl kilometru dlouhé ulice. Místo sovětského maršála Koněva ponese jméno po prvním žižkovském starostovi Karlu Hartigovi. Zhruba pět tisíc obyvatel ulice si tak bude muset vyměnit doklady. Budou na to mít čas do března příštího roku.