K úmrtí Josefa Škvoreckého

4. 1. 2012 8:41
Český spisovatel a zakladatel kanadského exilového nakladatelství 68 Publishers. Autor Zbabělců a Tankového praporu.
Josef Škvorecký pieta
Josef Škvorecký pieta | Foto: Město Náchod

Josef Škvorecký byl známým českým prozaikem, který tvořil převážně v exilu, do nějž odešel po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Jeho novým domovem se stala Kanada, kde s manželkou Zdenou Salivarovou založili v roce 1971 nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které vydávalo díla zakázaných československých autorů, včetně jich samých.

První vydanou knihou tohoto nakladatelství byl Škvoreckého Tankový prapor, který se po Sametové revoluci dočkal filmového zpracování. Tato kniha vyšla předtím pouze částečně časopisecky. Práce na jejím vydání byly zastaveny během Škvoreckého přednáškového turné po Severní Americe, z kterého se již nevrátil.

Před emigrací působil jako redaktor v časopisech Plamen a Světová literatura a v nakladatelství Odeon. Jeho románová prvotina byla pro něj zároveň prvním tvrdým střetem s režimem; Zbabělci (1958) jsou jeho reflexí české společnosti bezprostředně po druhé světové válce.

Další z jeho skvělých děl jsou například Špinavý krutý svět, Nové canterburské povídky, Legenda Emöke či Mirákl a Prima sezóna. V posledních dvou uvedených a jiných dílech je hlavní postavou Danny Smiřický, kterého díky Tankovému praporu zná i "nečtenářský" národ.

První literární tvorba Škvoreckého však zahrnovala i poezii. Jeho vzory byly Nezval a Seifert. Jeho rané literární pokusy se datují do období Protektorátu Čechy a Morava. V roce 1945, po krátké zkušenosti s lékařskou fakultou, přestoupil na fakultu filosofickou na obor angličtina - filosofie, kde získal v roce 1950 doktorát.

Coby exilový spisovatel a vydavatel byl významnou součástí československého kulturního disentu.

Josef Škvorecký se narodil 27. září 1924 v Náchodě. Zemřel 3. ledna 2012 v kanadském Torontu.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Při zásahu proti demonstrantům v Barmě zastřelili ženu

Barmská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa jedna žena zemřela, desítky lidí, včetně novinářů, policie zadržela. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Policisté při sobotním zásahu byli často v civilu. Podle fotografií na sociálních sítích lidé ve městech Rangún a Monywa stavěli v ulicích barikády, aby zpomalili postup policie. Bezpečnostní síly se pokusily zmařit protesty v Mandalaji, na klíčových křižovatkách postavily zátarasy a obvyklá místa setkání demonstrantů obsadila policie. Protestů v Mandalaji se opětovně zúčastnili i buddhističtí mniši a dodali jim morální autoritu, píše AP.

Jedním z impulzů pro demonstrace bylo páteční prohlášení barmského velvyslance při OSN Ťjo Mou Tchuna, že stojí za svrženou Do Aun Schan Su Ťij, píše agentura AP. Při projevu v OSN převrat tvrdě odsoudil a vyzval k přísnějším mezinárodním sankcím. Při projevu použil gesto se třemi zdviženými prsty, které se stalo symbolem poklidných demonstrací v Barmě. Jeho projev vyvolal vlnu kladných reakcí jak přímo v sále OSN, tak u barmské veřejnosti.

Armáda 1. února svrhla vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Do demonstrací se od té doby zapojují desítky tisíc lidí. Demonstranti nevěří slibům vojenských představitelů, že uspořádají nové volby a předají moc vítězi. Novou vlnu odporu vyvolal i páteční převoz Aun Schan Su Ťij z domácího vězení na blíže neupřesněné místo.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy