Státní rozpočet prý loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun. Původní schválený plán tak přesáhl o skoro padesát miliard. V úterý to na tiskové konferenci oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Jenže někteří experti začali její slova vzápětí korigovat. Podle nich nová vláda získala na útraty pro letošní rok 40 miliard.
Ministryně obrany z předchozí vlády Jana Černochová dál zůstává věrná tématu obrany a bezpečnosti Česka. Je ministryní obrany ve stínovém kabinetu ODS a navíc vede ve sněmovně Výbor pro bezpečnost. A když se Aktuálně.cz vydalo v tomto týdnu se stínovou vládou mimo Prahu, nebylo překvapivé, že Černochová měla v programu pro jiné neobvyklou zastávku - střelnici.
Ještě před několika dny nevypadala situace pro Volodomyra Zelenského dobře. Rozsáhlý korupční skandál vyvolal přípravy k masovým protestům, odvolal dva ministry a dal za vznik spekulacím, že dalším „na řadě“ bude prezidentův nejbližší spolupracovník Andrij Jermak. Ale i na něj nakonec došlo a vyšetřovatelé v pátek začali prohledávat jeho kancelář. Pozornost Ukrajinců se však upírá na něco jiného.
Detailní přehled o tržbách podnikatelů a živnostníků v podobě elektronické evidence tržeb má odstartovat v lednu 2027. Přestože budoucí ministryně financí ANO Schillerová (ANO) tvrdí, že plán „má propracovaný na expertní úrovni“, ukazuje se, že finanční správa coby klíčová instituce pro oblast daní zatím o systému nic neví.
Český ministr zahraničí Petr Macinka to za svůj mnichovský výstup od domácí opozice sice schytal, zato se stal nečekanou hvězdou té části USA, která podporuje prezidenta Trumpa. Během sobotní panelové diskuse se ostře střetl s bývalou šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou i polským protějškem Radosławem Sikorskim. Macinkovo vystoupení rezonovalo i na sociálních sítích.
Bylo to další pokračování sporu, který vedla s náčelníkem generálního štábu? Anebo jen v době kolem sněmovních voleb tušila, že by to mohl být jednoduchý terč pro opoziční a populistické strany? Faktem nicméně je, že i když ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové mělo několik oficiálních souhlasů vojáků s předáním čtyř bitevníků L-159 Ukrajině, materiály na vládu nikdy nepřišly.
Předseda ODS Martin Kupka se ocitá pod tlakem, sotva převzal v lednu vedení strany. Preference ODS stagnují, někteří komentátoři ho kritizují, a do toho STAN Víta Rakušana už možná Kupku dokonce poráží. Ten proto hledá způsoby, jak propadu ODS zabránit. „Jsem rád, že komentátoři nastavují nějakou laťku, snažím se být co nejaktivnější,“ reaguje na výtky. A v pondělí představil svou stínovou vládu.
Ministr obrany za SPD Jaromír Zůna získal pověst muže, kterému SPD „zakázalo mluvit“ poté, co vyjádřil podporu Ukrajině. Po čtvrtečním hlasování o důvěře vládě měl možnost Zůna tuto pověst případně vyvrátit, ale stal se opak. Nepromluvil ani po výslovné prosbě novinářů po skončení tiskové konference. Hlavní slovo tak měl šťastný premiér Andrej Babiš.
Situace okolo státního rozpočtu na příští rok se komplikuje. Provizoriu už se nelze vyhnout. Vznikající vládní formace chce celý návrh zákona vrátit, ačkoli dosud byly ve hře jen přesuny peněz v rámci příjmů a výdajů, které navrhla končící vláda Petra Fialy.
Česko se po volbách sotva nadechlo a politická scéna už zase řeší dva staronové příběhy: státní rozpočet a střet zájmů Andreje Babiše. Z jednání rozpočtového výboru přichází zprávy o sporech, emocích i rozdílných výkladech čísel. A do toho se vrací téma, které z české politiky nikdy úplně nezmizelo: střet zájmů Andreje Babiše. Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Politická šikana.
Generální ředitelka Finanční správy České republiky Simona Hornochová si při nástupu do funkce v roce 2023 kladla za cíl zlepšit pověst celé instituce. Teď říká, že jí to snad daří.
Když Alena Schillerová odcházela z pondělního jednání rozpočtového výboru spokojená a usměvavá, bylo to skoro k nevíře vzhledem k tomu, co se odehrávalo na samotném jednání. Tam se Schillerová stala terčem ostré kritiky hned od několika opozičních poslanců. Politička reagovala na všechny výtky stejně: nehnula jediným svalem v obličeji.
Rusové přitvrdili v hybridní válce proti Evropě. Ta nyní hledá způsob, jak jim odpovědět. „Vracejme jim to podobně,“ navrhují někteří.
Premiér Petr Fiala a poslankyně ANO Alena Schillerová po několika dnech vzájemných slovních přestřelek na dálku ve sněmovně dostali příležitost vyříkat si vše takřka z očí do očí. A oba dva dali průchod svým emocím, když předseda vlády v dolní komoře parlamentu hájil hospodaření svého kabinetu a ostře kritizoval Schillerovou i jejího "šéfa" Andreje Babiše. A politička si to nenechala líbit.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) končí. Co bude s rozpočtem, který připravila, ale stále není jasné. Šéf výboru pro rozpočtové prognózy a ekonom Michal Skořepa tvrdí, že nedává smysl za každou cenu směřovat k vyrovnaným deficitům. "Podívejte se na Německo, jak jsou přísní a úplně přestali investovat,“ řekl Skořepa v rozhovoru pro pořad Spotlight News.
Maduro byl jako cíl zvolen s ohledem na obhajitelnost jeho zatčení před veřejností, myslí si amerikanista Jiří Pondělíček: „Všichni teď přebírají linku – kdo je proti zásahu, ten obhajuje Madura, je na straně diktatury a proti demokracii.“ Upozorňuje také, že Donald Trump už se v podobném duchu vyjadřuje i o kolumbijském prezidentovi Gustavu Petrovi. Ten byl přitom zvolen v demokratických volbách.
Maduro byl jako cíl zvolen s ohledem na obhajitelnost jeho zatčení před veřejností, myslí si amerikanista Jiří Pondělíček: „Všichni teď přebírají linku – kdo je proti zásahu, ten obhajuje Madura, je na straně diktatury a proti demokracii.“ Upozorňuje také, že Donald Trump už se v podobném duchu vyjadřuje i o kolumbijském prezidentovi Gustavu Petrovi. Ten byl přitom zvolen v demokratických volbách.
Tisíce lidí se zúčastnily pietního shromáždění v Minneapolisu, aby uctily památku ženy, kterou tam ve středu na ulici zastřelil agent Úřadu pro migraci a cla (ICE).
Smrt řidičky zabité federálními agenty ve Spojených státech rozvířila značné emoce. Žena byla zastřelena, když se snažila ujet před agenty Úřadu pro migraci a cla. Zda bylo užití smrtící síly oprávněné, není v tuto chvíli jasné. Existují však pravidla, která mohou napovědět.
Dubnové parlamentní volby v Maďarsku se rychle blíží. Mnozí je vnímají jako referendum o vládě současného premiéra Viktora Orbána. Ten zemi řídí už patnáct let. Letošní vítězství ale nemá zdaleka jisté. V průzkumech ho totiž válcuje jeho konkurent Péter Magyar. Orbán se proto snaží ukázat, že má podporu i v zahraničí. A to nejen od českého premiéra Andreje Babiše.
