Přesně před 40 lety, v květnu 1986, vstoupil do kin ikonický snímek Top Gun. Řada jeho scén by teď mohla teoreticky oživnout na blízkovýchodním nebi. Především díky obstarožní výzbroji íránského letectva, jehož útočnou silou jsou muzejní stroje F-4 Phantom, F-5 Tiger a F-14 Tomcat. Pravdou ovšem je, že izraelské a americké nálety zlikvidovaly řadu těchto letounů ještě na zemi.
Sledovací kamery, hacknuté sítě a miliardy datových bodů. Izraelci několik let v tajné zpravodajské operaci sledovali ajatolláha Alího Chameneího a další představitele režimu. Díky tomu pronikli do každodenního fungování Teheránu natolik hluboko, že přesně věděli, kdy a kde udeřit – a kdy se naskytne jedinečná příležitost zasáhnout samotné centrum moci.
Rušné ulice Teheránu se mění. Ženy odkládají hidžáb a nosí tenisky, muži i ženy spolu posedávají v kavárnách, kde tiše zní západní hudba, a milenci se procházejí ruku v ruce. Maličkosti, které se vzdalují od přísných společenských pravidel, jež po desetiletí symbolizovala Islámská republika. Avšak pod povrchem se skrývá temná realita. Íránští představitelé naopak zpřísňují opatření proti disentu.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa deportuje letadlem zhruba 100 Íránců zpět do Íránu. S odvoláním na íránské i americké zdroje to uvedl deník The New York Times. Podle zdrojů jde o vyvrcholení několikaměsíční spolupráce mezi Washingtonem a Teheránem.
OSN v neděli obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem.
Británie, Francie a Německo, známé pod označením E3, v pátek na půdě OSN předložily Íránu požadavky, po jejichž splnění jsou ochotny odložit proces obnovení protiíránských sankcí OSN. Zároveň by se tak uvolnil prostor pro jednání o dohodě, která by řešila obavy Evropanů ohledně jaderného programu Teheránu.
Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění íránského hlavního města.
Spojené státy zamýšlí obnovit jaderné rozhovory s Íránem. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff se kvůli tomu plánuje setkat příští týden v Oslu s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím, píše server Axios s odvoláním na dva nejmenované zdroje.
Boje mezi Izraelem a Íránem se zatím zdají být omezené pouze na tyto dvě země a z OSN i dalších stran se ozývají volání po zdrženlivosti. Co když ale padnou do hluchých uší? Co když boje eskalují a rozšíří se? Existuje několik nejhorších možných scénářů, napsal server BBC News.
Izrael v noci na pátek zaútočil na Írán. Podle izraelského premiéra Benjamina Netajahua údery cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program.
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala Írán k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění mladé ženy, která se před několika dny na protest svlékla do spodního prádla. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Tisíce Íránců truchlí za prezidenta Ebráhíma Raísího, který spolu s ministrem zahraničí Hosejnem Amírabdolláhjánem a dalšími sedmi lidmi zahynul v neděli na palubě vrtulníku při havárii u hranic s Ázerbájdžánem.
Věznici Evín se v Íránu říká "údolí pekla". Právě zde si svůj trest odpykávají političtí vězni a v posledních týdnech tu úřady uvěznily stovky lidí zatčených na protivládních protestech. Minulou sobotu zařízení zachvátil požár, při němž podle oficiálních údajů zemřeli čtyři lidé a přes šedesát jich bylo zraněno. Příběhy lidí, kteří "údolím pekla" prošli, nyní přinesl britský list The Times.
Nina Šakaramiová žila v Teheránu a v neděli by oslavila sedmnácté narozeniny. V září ale zmizela. Rodina našla její tělo o deset dní později v márnici detenčního centra. Dospívající dívka je jen další z obětí nynějších velkých íránských demonstrací proti tamní islámské diktatuře. V reakci na její smrt se protesty nově rozšířily i do budov škol a univerzitních kampusů.
Írán bouří po smrti Mahsy Amíniové, která upadla do kómatu poté, co ji kvůli nevhodnému oblečení zadržela obávaná mravnostní policie. Dvaadvacetiletá žena o tři dny později zemřela v nemocnici. Provinila se údajně jen tím, že jí vykukovaly vlasy z muslimského šátku. Při rozsáhlých protestech, které její úmrtí provázejí, lidé pálí hidžáby a volají po svobodě.
Teheránské muzeum současného umění do poloviny září vystavuje díla evropských a amerických umělců z 19. a 20. století včetně Francouze Marcela Duchampa nebo Američanů Donalda Judda a Sola LeWitta. Navzdory tomu, že západní umění kritizují místní duchovní, je o akci velký zájem. Už dorazilo přes 17 tisíc lidí, píše agentura AP.
Ruský prezident Vladimir Putin musel téměř minutu čekat před zapnutými kamerami na svůj turecký protějšek. Podle výrazu tváře a grimas se zdá, že to nesl velmi nelibě. To, že ho Recep Tayyip Erdogan nechal čekat, mohla být odveta za podobné "ponížení", které se Turkovi dostalo před dvěma lety.
