Reklama
Reklama

Ústava


"Ústavní soud nevylučuje samo uzavření konkordátní smlouvy, ale jakýkoli její obsah, jímž stát dává katolické církvi nějaké garance, je nyní ústavně problematický," říká ústavní soudce Tomáš Langášek. "Musela by být obsahově zcela bezobsažná, protože cokoliv, co se takto katolické církvi garantuje, je z pohledu Ústavního soudu v rozporu s pravidlem stejného zacházení s ostatními církvemi."
"Ústavní soud nevylučuje samo uzavření konkordátní smlouvy, ale jakýkoli její obsah, jímž stát dává katolické církvi nějaké garance, je nyní ústavně problematický," říká ústavní soudce Tomáš Langášek. "Musela by být obsahově zcela bezobsažná, protože cokoliv, co se takto katolické církvi garantuje, je z pohledu Ústavního soudu v rozporu s pravidlem stejného zacházení s ostatními církvemi."
"Ústavní soud nevylučuje samo uzavření konkordátní smlouvy, ale jakýkoli její obsah, jímž stát dává katolické církvi nějaké garance, je nyní ústavně problematický," říká ústavní soudce Tomáš Langášek. "Musela by být obsahově zcela bezobsažná, protože cokoliv, co se takto katolické církvi garantuje, je z pohledu Ústavního soudu v rozporu s pravidlem stejného zacházení s ostatními církvemi."

Klíčový byl zásah prezidenta, říká ústavní soudce o poprasku kolem smlouvy s Vatikánem

„Česká republika uznává zpovědní tajemství“– právě tato část smlouvy s Vatikánem, tzv. konkordátu, poskytuje podle Ústavního soudu katolické církvi privilegované postavení vůči ostatním církvím. Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví za podmínek, které si samy stanoví. Jedním ze soudců, kteří s tím nesouhlasí, je Tomáš Langášek.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama