V roce 2022 mělo 39 % Poláků pozitivní vztah k Ukrajincům, dnes je to 43 %. Negativní číslo ale stouplo z 22 % v roce 2022 na 35 % v roce 2025. A jen 31 % Poláků považuje Kyjev za spojence. Oba národy si nemohou odpustit krvavou minulost za druhé světové války, Poláci také vidí Ukrajince jako domýšlivé a vnímají je jako ekonomickou konkurenci.
Ukrajinci budou mít dál možnost získat zvláštní dlouhodobý pobyt. A to i navzdory nesouhlasu vládního hnutí SPD. To se nedá nic dělat, řekl novinářům šéf SPD Tomio Okamura, když bylo jasné, že ho koaliční partneři přehlasují. Podle něj ovšem ke zpřísnění nakonec dojde.
Policii se postupně daří rozkrývat podvody se sociálními dávkami pro ukrajinské uprchlíky. Vysoký úředník ministerstva práce deníku Aktuálně.cz řekl, že klíčové opatření, které může efektivně bránit tomu, že peníze proudí tam, kam mají, se státu zatím nedaří zavést. A ukázal na policii.
Předseda SPD Tomio Okamura se po zvolení předsedou Poslanecké sněmovny ocitá stále více v záři reflektorů. Zatímco ale on se v nich usmívá a zakládá si na stále ostřejších slovech, jiní mají ve tvářích zcela odlišné výrazy. V pondělí se tvářil hodně zaskočeně kvůli Okamurovi premiér Andrej Babiš. A představitelé hned několika náboženství v Česku se přímo ohradili proti Okamurově chování.
Představitelé vládních stran by neměli dělat ze zranitelných laciný terč, myslí si bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V tomto kontextu připomíná výroky šéfa Motoristů Petra Macinky, který se v posledních týdnech a měsících trefuje do občanského nevládního sektoru a zpochybňuje legitimitu nevládních organizací při důležitém rozhodování o klíčových otázkách.
Mělo jít o ukázkový projekt integrace. Podle svědectví studentů se však společné bydlení s uprchlíky v amsterdamském komplexu Stek Oost změnilo v prostředí plné strachu, sexuálních útoků a násilí, které úřady dlouhodobě ignorovaly.
Představitelé vládních stran by neměli dělat ze zranitelných laciný terč, myslí si bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V tomto kontextu připomíná výroky šéfa Motoristů Petra Macinky, který se v posledních týdnech a měsících trefuje do občanského nevládního sektoru a zpochybňuje legitimitu nevládních organizací při důležitém rozhodování o klíčových otázkách.
Po žhářském útoku na kabelový most u elektrárny Lichterfelde v Berlíně v sobotu 3. ledna 2026 zůstalo v teplotách okolo nuly několik dní bez proudu přibližně 45 tisíc domácností. Část lidí musela být ubytována v tělocvičnách, pečovatelská zařízení byla evakuována, školy uzavřeny. Teprve před dvěma dny došlo k úplnému obnovení dodávek elektřiny.
Německá vláda ve středu schválila zrušení takzvaného občanského příjmu, který v roce 2023 nahradil dřívější systém podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky. Nahradit jej má nový systém dávek, zároveň se výrazně zpřísní pravidla pro jejich získání a postihy za jejich zneužívání. Návrh musí ještě schválit obě komory parlamentu, vláda v nich má ale dostatečnou podporu.
Skoro 50 tisíc Židů ze zahraničí během dvou týdnů zaplaví Izrael - na takový scénář se nyní připravuje izraelský Národní úřad pro mimořádné události. Podle vládních představitelů je to scénář, který "může nastat kdykoliv v blízké budoucnosti" - a to kvůli "prudkému nárůstu antisemitismu".
