Dokument Pan Nikdo proti Putinovi, který získal nejprestižnější filmovou cenu Oscar za nejlepší dokumentární celovečerní film, nabídne 5. května ve svém vysílání Česká televize (ČT). Snímek, který vznikl v české a dánské koprodukci, veřejnoprávní televize podpořila už ve fázi výroby.
Do „zóny smrti“ míří AI a roboti. Estonské start-upy mění pravidla války na Ukrajině a budují autonomní „hlídací psy“ pro ochranu hranic i mořského dna. Redakce deníku Aktuálně se vydala do dvou firem obranného průmyslu, které inovují. Jak to bude s autonomními drony? Hrozí, že vojáky ve válce budoucnosti zabije nějaký „Terminátor“?
Zničený ruský plynový tanker Arctic Metagaz, který 3. března zasáhl neidentifikovaný mořský dron, stále křižuje vody Středozemního moře a aktuálně ohrožuje maltské pobřeží. Rusko tento incident označilo za „teroristický akt“ a vinu připsalo Kyjevu.
Cenu americké filmové akademie Oscar za nejlepší celovečerní dokument získal snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v česko-dánské koprodukci. Při této příležitosti připomínáme rozhovor Terezy Engelové se spolurežisérem a hlavním hrdinou Pavlem Talankinem z loňského dubna. Snímek sleduje působení válečné propagandy na ruských školách v době, kdy Rusko vede agresi proti Ukrajině.
Učitel z jedné základní školy na Urale se vzepřel režimu a začal natáčet to, co nikdo mimo budovu neměl vidět: děti roboticky odříkávající vlastenecké slogany, učebny proměněné v nástroje státní ideologie, wagnerovce prezentující v tělocvičně svou výzbroj. Jeho svědectví je základem mrazivého dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi, který nyní získal Oscara.
Vojtěch Hönig pomáhal jako kameraman České televize pokrývat válku na Ukrajině. Z ČT se ale rozhodl odejít a založil neziskovou organizaci Generaci Nika – v rámci workshopů se snaží teenagerům z oblastí zasažených válkou předat něco ze svého kameramanského řemesla. „Podařilo se nám vytvořit nějaký bezpečný prostor, kde mohou sdílet své zážitky. Celý proces je zaznamenaný v seriálu.“
Vojtěch Hönig pomáhal jako kameraman České televize pokrývat válku na Ukrajině. Z ČT se ale rozhodl odejít a založil neziskovou organizaci Generace Nika – v rámci workshopů se snaží teenagerům z oblastí zasažených válkou předat něco ze svého kameramanského řemesla. „Podařilo se nám vytvořit nějaký bezpečný prostor, kde mohou sdílet své zážitky. Celý proces je zaznamenaný v seriálu.“
Ukrajina se připravuje na obrovskou výzvu. Podle odhadů se po skončení války vrátí přibližně milion vojáků, kteří se budou muset znovu začlenit do běžného života. Svitlana Berezina z Asociace psychologického vzdělávání v rozhovoru pro Aktuálně popisuje, proč klasická psychologická pomoc nestačí a jak vypadá cesta veteránů do politiky či podnikání.
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Ukrajina obdržela dva humanoidní roboty Phantom MK-1 určené pro vojenské využití. Jejich nasazení má být jedním z prvních testů robotických vojáků ve skutečných bojových podmínkách.
Označovat to, co dělají čeští vládní politici, za ruské není příliš rozumné. Je to prvoplánová nálepka, která se dá nalepit takřka na všechno. A je to i nepřímá bagatelizace ruského represivního režimu. Jen stěží si mohou lidé nežijící v Rusku představit, jak rozsáhlé jsou možnosti ruského státu k potlačování jeho odpůrců a jak úzká je politická svoboda v Rusku.
Maďarský premiér Viktor Orbán zveřejnil na sociálních sítích video, v němž postupně telefonuje svým dětem a varuje je před údajnými hrozbami z Ukrajiny. Záznam, který sdílel na Facebooku, zachycuje premiéra, jak svým potomkům říká, aby byli opatrní. Celá situace přichází v době mimořádně napjatých vztahů mezi Budapeští a Kyjevem a zároveň jen několik týdnů před parlamentními volbami v Maďarsku.
Bělorusko od Ruska koupilo raketový systém Orešnik, řekl dnes podle běloruské tiskové agentury Belta běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické.
Pokračující konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem může mít nečekaného vítěze. Rostoucí ceny ropy a výpadky dodávek z Blízkého východu totiž posilují ekonomickou i geopolitickou pozici Ruska.
Moskva má hned z několika důvodů zájem na prodlužování války v Íránu. Vyhovuje jí, že se pozornost USA upírá jiným než ukrajinsko-ruským směrem. Ke škodě Kremlu přitom není ani růst nákladů pro USA a širší ekonomické otřesy. Vysoké ceny ropy prospívají ruské válečné ekonomice a deficitním rozpočtům, píše vojensko-politický analytik Giorgi Revishvili pro server Russia Analyzed.
Nejméně 20 lidí utrpělo zranění při středečním útoku ruského dronu na minibus hromadné dopravy v ukrajinském Chersonu. Video zveřejněné místními úřady ukazuje poškozené vozidlo i záchranáře, kteří poskytují první pomoc zraněným na místě.
Zatímco Ursula von der Leyenová si sypala popel na hlavu, že se Evropa zbavovala jaderné energie, ve stejný den v Evropském parlamentu přebírala Evropský řád za zásluhy Angela Merkelová. Žena, která pro sebevražedný odklon Evropy od jádra udělala více než kdokoliv jiný.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal v minulých dnech influencerovi Caolanovi rozhovor, který se ve středu ráno objevil na sociálních sítích. Ukrajinský lídr se v něm vyjádřil hned k několika věcem: mluví například o konfliktu v Íránu a o využití ukrajinských zkušeností s drony nebo o „hádce“ s Trumpem v Bílém domě.
Navzdory rostoucímu tlaku Západu na země, které pomáhají Rusku obcházet sankce, zůstává Arménie výraznou výjimkou. Podle analytika Mykoly Vorobjova funguje jako logistický a obchodní prostředník Moskvy, přestože dál získává finanční podporu USA i EU, zatímco její environmentální problémy i ruský ekonomický vliv se prohlubují.
Některé země Evropské unie chtějí i přes nesouhlas Maďarska a Slovenska dodržet závazek a poskytnout Ukrajině v příštích týdnech úvěr, který je zásadní pro provoz země bránící se pátým rokem ruské agresi. Napsal to ve středu bruselský web Politico s odvoláním na dva diplomatické zdroje. Nouzový plán podle nich spřádají zástupci pobaltských a severských členů evropského bloku.
