Jde o jedno z nejužitečnějších bojových letadel, které má Ukrajina k dispozici. Rychlá, obratná a univerzální Su-27 je ale nyní nejohroženější ukrajinskou stíhačkou. Na začátku prosince Rusové nad východní Ukrajinou sestřelili od začátku invaze už devatenáctý stroj. Urychlili tím jeho “nezvratný odpočet”.
Ruská dronová elitní jednotka Rubikon se pyšní velkými úspěchy, nyní i v bojích poblíž Pokrovska. Těch ale dosahuje častokrát za vysokou cenu - obětováním vlastní pěchoty. Problém Ukrajinců tkví v tom, že nemůžou udělat totéž.
Ukrajina potřebuje novou finanční pomoc, aby mohla i v příštích letech financovat obranu před ruskou agresí. Evropská komise navrhla využít zmrazená ruská aktiva jako záruku pro rozsáhlou půjčku, plán však naráží na silný odpor Belgie i Spojených států. O tom, zda se jej podaří schválit včas, má rozhodnout Evropská rada už příští týden.
Zatímco USA, Ukrajina a její spojenci s Ruskem řeší, jak dosáhnout míru v nejkrvavějším konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války, Moskva už se dívá dál za horizont. Bývalý ruský premiér Sergej Stěpašin se v minulých dnech nechal slyšet, že Rusko připravuje obdobu Norimberského procesu s údajnými ukrajinskými neonacisty.
Boje o města Pokrovsk a Myrnohrad pokračují, a aby ruské jednotky zakryly své reálné ztráty, evidují zabité vojáky jako "nepřítomné bez dovolení". O praktikách informovalo ukrajinské partyzánské hnutí Ateš, které v souvislosti s tím upozorňuje na klesající morálku v ruské armádě.
Donald Trump sice slíbil, že ukončí válku na Ukrajině, jenže ani bezmála po roce ve funkci ve východoevropské zemi nepřestali umírat lidé a ruská armáda se pomalu posunuje. Ukrajinský prezident Zelenskyj navíc kromě Ruska bojuje i s korupcí ve svém okolí, která oslabuje jeho pozici. Toho podle ruského novináře Leonida Ragozina chce využít ruská strana - a to i při úterním jednání v Moskvě.
Ukrajinci si v rámci útoku na ruskou energetickou infrastrukturu našli nový cíl - lodě takzvané stínové flotily, kterými Rusové obcházejí sankce. Kyjev potvrdil hned dva údery na takové tankery v Černém moři, které se odehrály v posledních několika dnech. Podle deníku Wall Street Journal ovšem letos došlo hned k šesti takovým výbuchům.
"Všichni, kteří byli v opozici, jsou buď mrtví, ve vězení, nebo v exilu," prohlásil nedávno nejmenovaný ruský právník. Alexej Navalnyj zemřel za záhadných okolností už zkraje loňského roku, Borise Němcova zastřelili už před více než dekádou. Vladimira Kara-Murzu otrávili, pak jeho i Ilju Jašina odsoudili a v rámci výměny vězňů poslali na Západ. Teď to schytal i "poslední liberál" Lev Šlosberg.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí prohlásil, že Ukrajina neodevzdá jakákoliv území. Jeho neústupnost může podle listu The Washington Post zablokovat Trumpův mírový plán, který ve svém původním návrhu obsahoval zásadní ruské požadavky včetně územních ústupků. Kyjev i evropští lídři však trvají na tom, že mezinárodní hranice nelze měnit silou.
Západ nadále špatně chápe to, na co Kreml doopravdy míří. „Nejde mu o území, má úplně jiný plán,“ tvrdí Michał Kujawski, polský novinář zaměřující se na region střední a východní Evropy. V komentáři pro Kyiv Post tvrdí, že Rusko válčí o politické podmanění Ukrajiny a kvůli obnovení vlivu ve východní Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin dal v posledních dnech znovu jednoznačně najevo, že jeho představa o ukončení války na Ukrajině nepočítá s žádnými skutečnými kompromisy. Naopak: v době, kdy běží diplomatická jednání mezi Moskvou, Kyjevem a Washingtonem, Putin otevřeně hovoří o ovládnutí Donbasu i širšího regionu, takzvaného Nového Ruska (Novoruska).
Kreml hlásí, že jeho jednotky dobyly město Pokrovsk v Doněcké oblasti. Ruské státní agentury ale zásadně používají jiné označení: mluví o „osvobození Krasnoarmějsku“. Výběr názvu je především ideologický boj.
Donald Trump mladší se na fóru v katarském hlavním městě Dauhá - setkání vládních představitelů a dalších mezinárodních aktérů - zaměřil na korupci ukrajinských politiků. Zároveň naznačil, že by se jeho otec mohl od Ukrajiny distancovat, jestliže nedojde k míru s Ruskem.
Probíhající soudní řízení odhaluje, jakým způsobem před osmi lety čeští proruští aktivisté podporovali separatisty na ukrajinském Donbase a poslali tam bojovat několik dobrovolníků. Policejní odposlechy skupiny však zachytily i další jména, která nyní před soudem nestojí. Jedním z nich je Nela Lisková, jež kdysi v Ostravě otevřela nelegální doněcký konzulát.
Oceňovaný fotograf Stanislav Krupař se po měsíci a půl vrátil z Donbasu, kde se Ukrajinci brání postupu ruských okupantů. Krupař mimo jiné navštívil Slovjansk, jedno z posledních dvou velkých měst, které si v Doněcké oblasti Ukrajinci zatím udrželi.
Dvacetiletý Pavlo Broškov v březnu vstoupil do ukrajinské armády. Toužil bránit svou zemi a vydělat si zároveň velké peníze. Chtěl za ně koupit dům pro svou ženu a malou dceru. O tři měsíce později zůstal zraněný mladík bezvládně ležet na bojišti.
Poměřování Ruska a Ukrajiny, kdo ovládne vzdušný prostor, nabírá opět nový směr. Agresor většinou pěchuje sebevražedné drony Šahíd výbušninou a posílá je na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Modifikace tohoto typu nyní už ale řídí operátoři. Útočí s nimi na frontě, a dokonce se jimi mají pokoušet lovit ukrajinská letadla.
„Šli jsme dvanáct kilometrů pěšky po takzvané cestě života – jediné zbylé cestě do Myrnohradu a dál do Pokrovsku. Celou cestu jsme byli pod palbou – drony, dělostřelectvo, rakety, letecké pumy…,“ připomíná voják s přezdívkou „Slovak“ svoje dvacetidenní nasazení v Pokrovsku.
Půl roku po operaci Pavučina ruskému letectvu otrnulo. Začalo přemisťovat své strategické bombardéry opět blíž k Ukrajině. Se sílící zimou a přetěžovanou ukrajinskou protivzdušnou obranou by mohly představovat pro napadenou zemi novou hrozbu.
Jen několik týdnů zbývá do okamžiku, než firma LPP rozjede v Česku výrobu nových střel s plochou dráhou letu. Smrtící technologie Narwhal poháněná proudovým motorem vyrobeným v pražských Kbelích dokáže zasáhnout cíl vzdálený až 680 kilometrů. K zahájení sériové produkce prý chybí poslední věc - prověření bojem. K tomu má v lednu a únoru 2026 dojít na Ukrajině a cíl útoků je jasný - ruské vojsko.
