Odpoledne 11. března 2011 se přesně ve 14:46 zastavil čas. Proč? Zemětřesení otřáslo celou planetou, ale Japonsko to schytalo nejvíc. Tsunami vysoká až 40 metrů smetla pobřežní města z mapy. Bilance: téměř 20 tisíc mrtvých a havárie Fukušimy. Letos od katastrofy, která změnila zemi vycházejícího slunce a ukázala sílu přírody i odolnost lidstva, uplyne 15 let. A ze záběrů z místa mrazí dodnes.
Japonská společnost Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO) ve středu navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti znovu uvedla do provozu jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa, která je největší na světě.
Tilly Smithové bylo deset let, když světu ukázala, že vzdělání může zachraňovat životy. Vše začalo ráno 26. prosince 2004, když si se svými rodiči užívala první společnou dovolenou v zahraničí a procházela po pláži Mai Khao na thajském ostrově Phuket. Okolí bylo nádherné, obloha jasná a moře na první pohled klidné. Přesto si Tilly všimla, že něco není v pořádku. Jako jediná.
Měla to být idylická sváteční neděle. 26. prosince 2004 stovky lidí mířily vlakem na rodinné oslavy nebo za odpočinkem k oceánu. Nikdo to ráno netušil, že pro mnohé z nich to bude poslední jízda v životě. Expres s názvem „Královna moře“ smetla vlna tsunami a proměnila ho v kovovou past, ve které zahynulo přes 1700 lidí.
