Ministerstvo obrany řízené Jaromírem Zůnou (za SPD) nedoporučilo náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi účast v nedělním diskusním pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Důvodem měla být četnost Řehkova vystupování v médiích, sdělil divákům Moravec. Řehka měsíc potvrzenou účast nakonec zrušil. Nahradil ho poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.
Ředitel analytického Ústavu empirických výzkumů (STEM) Martin Buchtík v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje základní povolební dynamiku a zamýšlí se nad tím, zda v Česku bude růst poptávka po vzniku nějaké nové politické strany. Vysvětluje také, jaké nástrahy bude muset případně překonat a odkud by mohla čerpat svou podporu.
Po více než deseti letech se v Otázkách Václava Moravce objeví Tomio Okamura. Kromě něj přijali pozvání do pravidelné nedělní debaty, která se uskuteční 8. března, také Markéta Pekarová Adamová, Miroslava Němcová a Radek Vondráček. Kritici Václava Moravce tak po mnoho let trvajícím nátlaku dosáhli svého.
Amerického prezidenta Donalda Trumpa nepotěší, že Česká republika nehodlá plnit spojenecké závazky. Pro dlouhý život je třeba starat se o bezpečnost, uvedl expremiér Petr Fiala (ODS) k výrokům předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ohledně plánovaných výdajů na obranu.
Několik desítek stížností od příznivců SPD na Otázky Václava Moravce bude na svém nejbližším jednání řešit Rada ČT. Část z nich se již tradičně týká nezvání Tomia Okamury, okolo dvaceti stížností ale nově přibylo na neúčast Jindřicha Rajchla (za SPD). A velká část z nich má téměř totožné znění – působí to tedy dojmem koordinované akce.
S návrhem letošního obranného rozpočtu ve výši 155 miliard korun neudělal ministr Jaromír Zůna radost svým zastáncům ani odpůrcům. Byť Okamurova SPD, jejímž nominantem Zůna je, bojuje proti pořízení amerických letounů F-35, resort na ně letos uvolní dalších téměř pět miliard. V roce 2027 chce Zůna na obranu o 60 miliard korun více, což překvapilo jak opoziční politiky, tak i premiéra.
Česko si připomíná výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu. Na Strakově akademii – sídle vlády –, budově Senátu i na většině ministerstev zavlály v úterý ukrajinské vlajky. Stranou zůstala jen Poslanecká sněmovna a ministerstva, která ovládá hnutí SPD. Zatímco většina vládních kolegů z ANO a Motoristů sobě vyjadřovala solidaritu s napadenou zemí, hnutí Tomia Okamury zůstalo v bojkotu skoro samo.
Oznámení ministryně financí za ANO Aleny Schillerové o opětovném zavedení elektronické evidence tržeb ukázalo, jak dominantní pozici má toto hnutí ve vládní koalici s SPD a Motoristy sobě. Zejména Motoristé, jejichž hlavním slibem bylo "pohlídáme Babiše", ani v případě EET Babiše "nepohlídali". Ministr za Motoristy Boris Šťastný hájí sebe a své kolegy tím, že přinutili ANO udělat ústupky.
Motoristé by se teď do Sněmovny nedostali. Pokud by se volby konaly nyní, dostali by těsně pod pět procent hlasů nutných pro zisk poslaneckých křesel. Stejný podíl hlasů jako Motoristé by mělo nové hnutí Naše Česko v čele s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou (dříve ODS). Vyplývá to z únorového průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz.
Přestože od voleb utekly už čtyři měsíce, stále není jasné personální obsazení některých výborů ve sněmovně. Je tomu tak proto, že ANO a SPD se takto fakticky „mstí“ některým politickým oponentům, které nechtějí do vedení výborů pustit. To se týká bývalých členů vlády Víta Rakušana (STAN) a Mariana Jurečky (KDU-ČSL) či exministryně Evy Decroix (ODS). "Vyřizování účtů," tvrdí Jurečka.
Několik měsíců po volbách je stále jasnější, že Tomio Okamura se „převlékl“ do poněkud jiné role, než kterou předváděl od vstupu do politiky v roce 2012. Oproti minulosti chodí po zvolení předsedou sněmovny často mezi novináře, pokouší se občas o smířlivější vystupování a snaží se oslovit širší část voličů. Když ale přijde na debatu, dál zůstává u svých monologů a ostrých výpadů vůči oponentům.
Ukrajinci budou mít dál možnost získat zvláštní dlouhodobý pobyt. A to i navzdory nesouhlasu vládního hnutí SPD. To se nedá nic dělat, řekl novinářům šéf SPD Tomio Okamura, když bylo jasné, že ho koaliční partneři přehlasují. Podle něj ovšem ke zpřísnění nakonec dojde.
Případným zrušením nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu by vznikla škoda asi 30 miliard korun, řekl v úterý novinářům při návštěvě liberecké nemocnice premiér Andrej Babiš (ANO). Nová vláda v projektu pokračuje, i když zástupci vládních hnutí ANO a SPD před volbami mluvili o jeho přehodnocení a zrušení.
Helena Válková i Kateřina Stojanová jsou poslankyně, které mají právní vzdělání a nedělá jim problém říkat otevřeně své názory. Což se naplno ukázalo v úterý, kdy se vyjadřovaly k nevydání Andreje Babiše ke stíhání v kauze Čapí hnízdo. Zatímco Válková, která je už od roku 2013 poslankyní za ANO, Babiše hájila, nová poslankyně Pirátů Stojanová dávala najevo, že s jejím postojem hluboce nesouhlasí.
V nejnovějším díle Tečky Radka Bartoníčka můžete kromě jeho komentování politiky z tohoto týdne sledovat také několik videoukázek. Je na nich premiér Andrej Babiš či předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Nechybí ani pozitivní zpráva s videorozhovorem z Masarykova onkologického ústavu, který má povzbudivé novinky ohledně boje s rakovinou. A uvidíte i reportéry Aktuálně.cz po návratu z cest.
Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident Petr Pavel, důvěřuje mu 62 procent lidí. Následuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s důvěrou 50 procent a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s důvěrou u 44 procent lidí. Naopak nejvyšší nedůvěru, 70 procent, má vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy).
Šéfové ANO a SPD Andrej Babiš a Tomio Okamura se svými spolustraníky v minulém volebním období se jako opoziční poslanci mnohdy chovali ve sněmovně tak, aby co nejvíce komplikovali kabinetu Petra Fialy vládnutí. Jakmile se ale Babiš s Okamurou dostali po volbách k moci, téměř jako první věc mění pravidla pro jednání sněmovny. S cílem, aby dnešní opozice nemohla dělat to, co prováděli oni.
„Svým postojem bychom neměli obtěžovat a měl by být odvozený od toho, aby nás druzí mezi sebou chtěli,“ soudí sociolog a bývalý politik Ivan Gabal. „Nemáme zase tak velkou váhu, abychom se prosadili silou. Musíme být ale atraktivním partnerem, se kterým ostatní chtějí spolupracovat,“ dodává.
„Svým postojem bychom neměli obtěžovat a měl by být odvozený od toho, aby nás druzí mezi sebou chtěli,“ soudí sociolog a bývalý politik Ivan Gabal. „Nemáme zase tak velkou váhu, abychom se prosadili silou. Musíme ale být atraktivním partnerem, se kterým ostatní chtějí spolupracovat,“ dodává.
Mnichovské bezpečnostní konference se za ČR zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po dnešním zasedání vlády novinářům řekl, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání.
