Ukrajina zabila až 150 ruských vojáků pomocí informací, které jí poskytl voják z Novosibirsku. Posílal znepřátelené zemi souřadnice o své vlastní jednotce. Prozradil to v rozhovoru s ukrajinským youtuberem Dimitrijem „Apostolem“ Karpenkovem.
Spojené státy a Izrael se snaží postavit proti Íránu země Perského zálivu, řekl v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Konflikt na Blízkém východě se podle něj stále více vyhrocuje a někteří ho už označují za novou světovou válku. Lavrov také uvedl, že Rusko je v této válce připraveno být prostředníkem jednání.
Maďarsko tajně spolupracovalo s Ruskem na vyřazení oligarchů, společností a bank ze sankcí. Vyplývá to z úterní investigativy, kterou zveřejnilo mezinárodní konsorcium novinářů. Ti tvrdí, že mají důkazy, že maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó jednal jménem Kremlu a snažil se vyškrtnout oligarchy ze sankčních seznamů. Podle Szijjártóa to podporuje i slovenská vláda.
K útoku na Ruský dům v Praze 6 zápalnými lahvemi se sám přihlásil cizinec. Policie ho v pondělí zadržela a na síti X zveřejnila video z jeho zatčení. Tvrdí, že akci plánoval a připravoval od léta 2025.
Ruská armáda znovu posílá do boje masivně opancéřované „želví“ tanky. Na konci března se nejméně dva takové stroje vydaly směrem ke Kosťantynivce na východě Ukrajiny. Nedaleko města si na ně ovšem počkaly ukrajinské drony.
V Rusku se v posledních týdnech stupňuje napětí mezi represivním státním aparátem a běžnými občany. Důvodem je rozsáhlé omezování internetu a příprava tzv. „bílých seznamů“ povolených stránek, které by mohly odříznout miliony lidí od aplikací jako WhatsApp či Telegram. Britský historik Mark Galeotti v rozhovoru pro Spotlight News upozorňuje, že tato opatření mají hlubší pozadí.
Za války to jiné být nemůže. Lidé se mají hůř. Alespoň s takovým názorem žije větší část ruské společnosti. Iluze „normálního“ života, kterou měla skrz dostupné konzumní zboží (i to sankcemi omezené) a propagandou vytvořeného obrazu války „jen v televizi“, začíná kolabovat. V pátém roce konfliktu začíná Rusy válka dohánět čím dál víc. A ruský režim už nechce nebo nemůže tuto iluzi dál podporovat.
Ruský prezident Vladimir Putin před několika dny na uzavřené schůzce s předními obchodními lídry a oligarchy navrhl, aby dobrovolně přispívali do rozpočtu na financování války. Zároveň řekl, jaké jsou jeho další válečné plány. Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova popřel, že by s návrhem přišel Putin, iniciativa podle něj vzešla od jednoho z podnikatelů.
Kritiku od ukrajinských politiků i podnikatelů sklidil šéf německé zbrojařské skupiny Rheinmetall Armin Papperger, který dal před několika dny dal najevo pochybnosti ohledně inovativnosti ukrajinských dronů. Píše o tom server Politico. Později Rheinmetall vyzdvihl snahy Ukrajinců o obranu jejich země před ruskou agresí.
Osud a budoucnost Ukrajiny závisí na Ukrajincích. Neměli by ustupovat tlaku kohokoliv, kdo se jen chce cítit dobře, že dosáhl nějaké dohody, konstatuje bývalý americký diplomat George Kent, který sloužil pod pěti administrativami USA, včetně Trumpova prvního volebního období.
Ruský „aligátor“ měl být postrachem ukrajinských tanků. Místo toho skončil na zemi po zásahu levného dronu. Ukrajinci u Pokrovsku znovu ukázali, jak se na frontě mění pravidla hry. Zbraň, která měla být téměř nedotknutelná, zničil improvizovaný prostředek za zlomek ceny.
Osmdesát let po zavedení první poválečné (celkově čtvrté) sovětské pětiletky se v Rusku znovu otevírá debata o návratu státního plánování. Zatímco někteří experti volají po silnější roli státu v klíčových odvětvích, jiní varují před iluzí minulosti. Měly by se v největší zemi světa obnovit pětiletky, s nimiž mělo za minulého režimu zkušenosti i někdejší Československo?
Evropské zkušenosti s opevněním – od selhání Maginotovy linie po úspěch Mannerheimovy linie – ve stínu války na Ukrajině znovu ožívají. Pobaltské státy kvůli ruské hrozbě budují společné obranné pásmo, které má zpomalit případnou invazi a získat čas pro příchod spojenců NATO.
Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské ropné přístavy a ochromily část exportu. Útoky vyřadily až 40 procent vývozní kapacity, což představuje největší narušení dodávek v moderní historii Ruska. Moskva čelí výpadkům příjmů v době vysokých cen ropy, dopady na ekonomiku však podle expertů mohou být jen dočasné.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna veškerý vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností. Ruská vláda podle agentury Reuters oznámila, že Novak instruoval ministerstvo energetiky, aby nařízení zakazující od 1. dubna vývoz benzinu připravilo.
Útočná puška „pro případ, že by se objevili nějací nepřátelé“, a váza z nábojnic. Setkání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka s jeho severokorejským autokratickým protějškem Kim Čong-unem v Pchjongjangu doprovodila neobvyklá výměna darů, která symbolicky podtrhla sbližování dvou izolovaných režimů.
Na Ruský dům v Praze měly ve čtvrtek neznámé osoby hodit šest zápalných lahví, tři ale nevybuchly. Pachatel či pachatelé z místa činu uprchli, hrozí jim až tříletý trest odnětí svobody. Ruská média hovoří o terorismu a projevech „flagrantní rusofobie“, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová to nazvala „barbarským aktem“.
Na budovu Ruského střediska vědy a kultury (RSVK) v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ředitel institutu Igor Girenko agentuře TASS řekl, že šlo o celkem šest zápalných lahví, explodovaly tři z nich.
Ukrajina kvůli nedostatku vojáků otevírá armádu i odsouzeným. Ve speciálních jednotkách dokonce nacházejí místo i ti vězni, které jiné brigády odmítají – ženy a starší muži. Pro mnohé z nich je služba druhou životní šancí, zároveň však znamená nasazení v nejnebezpečnějších částech fronty.
Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami, podle opozice jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona, který vznikl už v roce 2022. Jaké to je být zahraniční agent? A jak se zákon postupně v Rusku změnil? O tom v pořadu Spotlight News mluví známý ruský moderátor Kirill Nabutov.
